Godzilla

Debut klíčový ikony Kaiju filmů je atypicky temný a spíše než sci-fi monster filmem je vyloženě ponurým hororem. To že miniatury v černobílém provedení pod rouškou deště a tmy působí stále až překvapivě realisticky je sice impozantní, ale spíš než o realističnost tu jde o jejich charakter. Ohrnovat nos nad současnými CGI efekty je dnes velmi populární a člověku je mnohdy skoro až líto všech těch grafiků a 3D výtvarníků, kteří jsou často mistři svého oboru. Nelze se však čemu divit, filmy jako tento jsou ukázkovým příkladem toho, že praktické filmové triky a efekty v sobě skrývají nekonečnou porci charismatu. Postavit skutečné modely, správně je nasvítit skutečným světlem, v případě Godzilly je efektivním způsobem skutečně rozdupat a celé to natočit na skutečnou kameru a skutečný film je jednoduše FILMOVÉ umění. A Godzilla z roku 1954 je tohoto umění plná. (09.06.2015)

Klasika svetovej kinematografie, ktorá odštartovala éru japonských monster filmov patrí aj medzi najlepšie filmy s touto tématikou. Navyše sa za všetkým skrýva nanajvýš vznešená myšlienka (Emmerichova nová verzia sa o nič také ani nepokúšala) zneužitia a hrozby jadrových zbraní s ktorými mali Japonci pred až nie tak dlhou dobou poriadne skúsenosti. Treba oceniť aj na svoju dobu slušnú trikovú stránku, Godzilla tu vyzerá omnoho vierohodnejšie ako o 13 rokov mladšia Gappa, kde je až do očí bijúce, že sa pod gumeným kostýmom skrýva herec, ktorému navyše napodobňovanie monštra veľmi dobre nejde. Film má veľmi dobrý začiatok, dokonca sa mi z celého filmu páčil najviac, pritom Godzille sa dostalo slovo až po dlhšom čase. Jediné, čo mi na filme trocha vadilo bolo konanie niektorých postáv, ich pohotové reakcie ako námorník, ktorého vylovia z mora a okamžite začne ostatným hovoriť o tom, ako ich napadol netvor. Godzilla však nič nestráca zo svojho čara ani po vyše päťdesiatich rokoch a dá sa povedať, že aj v dnešnej dobe skvelo drží krok s najrôznejšími filmami podobného zamerania. (04.02.2008)

Bolo by naivné považovať tento snímok za obyčajný monster film. Podľa mojej mienky je to seriózny vedecko-fantastický film, ktorý pôsobivo reflektuje na udalosti okolo zvrhnutia atómových bômb na japonské mestá. Zámer tvorcov však bol aj komerčný a z tohto pohľadu sa im podarilo vytvoriť rozvovážny film. Film bežal v našich kinách v roku 1957 pod názvom Prebudená skaza. Otázkou zostáva názov filmu z roku 1956, ktorý je určený americkému divákovi a je v podstate vlastným remaké Iširó Hondu. (08.07.2020)

Stará dobrá černobílá japonská - ta jediná se může honosit razítkem katastrofický film. Pokud si dobře vzpomínám, tak ostatní Godzilly jsou rychlé, akční, méně seriózní. Zde je Godzilla symbolem pro hrůzu jaderné války. To ona byla vyštvána z hlubin oceánu při jaderných testech. Godzilla je varovným prstem pro všechny národy. Mě osobně se moc líbí scénář, zvláště pasáž s vědcem, který vymyslí Ničitele kyslíku. Nejhezčí, i když pochopitelně nejsmutnější, je samotný závěr filmu. (21.08.2007)

1) GOJIRA (1954)__ORIGINAL SHOWA SERIES 1954-1974__Klasický monster-movie, který začal tu celou dlouhou sérii a předurčil Ishiro Hondu k nejznámějšímu ´godzillovskému´ tvůrci. Hirošimský komplex je zde u japonských tvúrců dost zřetelný, postava Godzilla tu slouží v podstatě jako alegorie na atomovou bombu, která ničí vše živé v dosahu. Atributy jsou typické pro žánrové zařazení - nechybí tu milostná dvojka, podivínský vědec a rozhodní generálové, ovšem triky jsou na svoji dobu velmi obstojné. Ty a veliký počet komparsistů dosvědčuje, že první Godzilla patřila mezi vysokorozpočtové snímky. První polovinu stopáže jde o pozvolné budování napětí, pramenícího ze strachu z neznámého nebezpečí. Pak přichází ke slovu demolice, ale samozřejmě tu mluvíme o herci v gumovém obleku a modelech domů, které ale ještě tak nebijí do očí, jako v následujících pokračováních. Pokračování na sebe, vzhledem k velikému diváckému ohlasu, nedalo dlouho čekat. (11.12.2010)