Godzilla

Konečne som sa odhodlal pustiť si pôvodný film o godzille. V roku 1954 ho natočil japonský režisér Iširó Honda. Nie som priaznivcom ázijskej kinematografie, ale také kultové dielo ako je "Gojira" som predsa len chcel vidieť. Pozrel som si ho v pôvodnom znení (po japonsky) s českými titulkami. A to bola asi chyba. Príšerne mi vadilo to kvílivé štekanie. Japonština je pre mňa len neznesiteľnou kakofóniou citoslovcí. Trhalo mi to uši. Tento starý, čiernobiely snímok je síce klasika, ale nabudúce keď budem mať chuť vidieť godzillu, siahnem radšej po niektorej hollywoodskej popkornovej verzii. ** (26.02.2016)

Komplex bomba byl a vlastně dodnes je u Japonců velmi živý, takže tak silné dozvuky pouhých devět let po Hirošimě nejsou nijak překvapivé. Naopak, jeho výsledkem je ohromující a v závěru gradující katastrofická tragédie s Godzillou s radioaktivním dechem a nádhernou hudbou. Etickou stránku odpovědnosti za vynálezy nechávám být, to mě vždy nechávalo chladným; mnohem zajímavější je pro mě rozdílné pojetí japonských a amerických monster movies. Zatímco Američané jsou odhodlaní, obvykle optimističtí a neohrožení do posledního dechu, Japonci dali mnohem víc vyznít průběžnou beznaděj, to utrpení, které katastrofa působí (bez ohledu na to, zda ho způsobila Godzilla, obří já-nevím-co nebo atomová bomba). Vítězství nad Godzillou vůbec není heroické - jen ukazuje, kolik nesmyslných obětí to stálo... A právě scény útoku na Tokio, ale vůbec všechny příšeřiny aktivity patří k těm nejsilnějším a nejpůsobivějším. (22.03.2014)

Se specificky japonskou podobou monster horroru nemám žádné zkušenosti a zatím ani příliš neplánuji v této linii pokračovat, ale jeho základní kámen v podobě Hondovy Godzilly mě v jistých ohledech i dokázal překvapit. Přestože v jiných ohledech zase neskutečně zestárl, v nejedné scéně včetně některých útoků Godzilly jsem tu postrádal údernější atmosféru a romantická linka ke mně až na samotný závěr nepronikla, naštěstí jsem se dočkal dostatečného množství kladů na to, abych alespoň ty 3 hvězdičky mohl dát. Především je to po dějové stránce velmi slušně vedené, tvůrci se nebáli propojit papírově brakový příběh se seriózní sci-fi, v rámci níž se problém nadpřirozeného monstra stává vědecky řešeným tématem a dokonce vyústí do morálního dilematu v souvislosti s potenciálním zneužitím jaderných zbraní při útoků na Godzillu! Též mě potěšilo mě, že zde hraje Takaši Šimura známý mj. z Kurosawových filmů, ačkoliv rozsahově jde o roli ryze vedlejší. Posledních 15 minut na lodi mě tu docela uchvátilo, zcela nejvíc během výborně natočených podvodních scén. Žeby mě uchvátil tento film i jako celek, říci zdaleka nemohu, ale tak už to u starších filmů, které se proslavily v první řadě díky přínosu jednoho vybraného prvku do kinematografie, holt někdy bývá. [60%] (12.08.2022)

z dnesniho hlediska nepochopitelnej film,hodnoceni a neda se na to uz koukat.. :D o to vic me pak mrzi ze ta nova godzila ma 50% a tohle 70+ kdezto tamto je koukatelny zabavny a tohle je uplna blbost na kterou se fakt neda divat.. :D hrozny..ale vymysleli gojiru to zase jo to je jediny co se da uznat :D (26.01.2021)

Za ta léta nám naše milované monstrum lehce vyčpělo. Varování ohledně zneužití atomových zbraní je možno brát stále aktuálně, ale na druhou stranu může být monstrozita Godzilliných proporcí pro určitý druh diváků dost ubíjející (můj spolubydlící). A to z jediného důvodu: sledovat "jeden dávný monster-movie velkofilm", který není ani tak monster, ale spíše nefalšovaně alegorickým dramatem odrážejícím stíny historie, který postrádá napětí a vlastně i zápletku (odputovala na úkor poselství) a zamrazí jen při postapokalyptických obrazech, co připomenou Hirošimu a Nagasaki, se ukazuje jako tvrdý oříšek k rozlousknutí. Pokud ale odhlédneme od reflexí na atomovou hrozbu (a již zmíněného nebezpečí plynoucí ze zneužití nových smrtících vynálezů obecně), můžeme se nechat unášet na vlně euforie z dnes již velmi zábavného řádění chlápka v latexovém kostýmu neforemného monstra. Především scéna s útokem letectva za použití prskavek a rachejtlí je božská! (08.04.2008)