Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Autorský snímek německého režiséra Carla Junghanse zachycuje tragický příběh stárnoucí pradleny, z jejíž dřiny žije prostopášný manžel – násilník a alkoholik. Psychologické drama se sociálními motivy, jež námětově čerpá ze Zolova románu Zabiják, reprezentuje rozvinutým filmovým jazykem s progresivními montážními postupy a důrazem na symbolickou funkci detailu vrcholnou éru němé kinematografie. (NFA)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (24)

GIK 

všechny recenze uživatele

Němý snímek. Čekal jsem nějaké titulky. Žádné nejsou. Jen rozdělení na sedm kapitol: 1. DEN VÝPLATY až 7. DEN SMUTKU. Pištěkova buchta – to je milenka! Její tanec na stole spolu s travesti Plachtou vrcholem nevkusu. Utahaná pradlena má v kuchyni nepořádek, tak není daleko k nehodě. Od pohřbu dál už jsem to bral rychloposuvem. Plachta na pohřeb v ženských šatech nepřišel. A to budou v té hospodě plakat? Ano, až na výjimky plakali. Plachta se na hostině do ženských šatů již nepřevlékl. Půvabná Máňa Ženíšková. Symbolika/propaganda: 33:42 – podání ruky Pištěk; 36:46 – Plachta v ženských šatech – ohavnost. Od obecenstva ale sklidí bouřlivý aplaus a uznání. Pradlenka si s ním/ní dokonce s úsměvem zatancuje. Realita by byla jiná: hnala by sprosťáka klackem. I všechny ostatní dámy na oslavě by si pohoršeně odplivly. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Jeden z mála uznávaných filmů, který jsem přijala také jako svůj velice oblíbený a mohu jej vidět stále dokola. Samozřejmě němou verzi, protože ta ozvučená je směšná (poplatná estetice 1959, což bohužel vytvořilo mezi obrazem a ruchy skutečnou propast 30 let, kterou nelze překlenout). V prostředí bytu rozkmotřené pradleny s uhlířem jest vše opravdové. Výborné herecké příležitost zde využilo celé obsazení, od velkých rolí (nádherně upocený Pištěk nebo utrápená Baranovská), až po epizodky stylové Kysilkové s lennonkami nebo souseda Plachty. Nejlepší je ovšem Máňa Ženíšková a její pracovna vyzdobená Mary Pickfordovou. Takovou bídu bych dřela hned. Samozřejmě v Praze, nikoli v anonymním městě, kam bývá děj některými historiky mylně zasazován. Karlův most je přeci jenom jen jeden. Doporučuji samozřejmě také volné pokračování - ...a život jde dál... (1933-5) s báječnou Itou Rinou. ()

Reklama

PetraMishka 

všechny recenze uživatele

Drama chudé ženy, jejíž manžel má známost, o níž všichni vědí, a dcera má problém, o kterém zatím neví nikdo. I když jsou vedlejší postavy velmi životné a zajímavé, je to především příběh oné pradleny, jíž skvěle ztvárnila Vera Baranovská jako osobu tvrdě pracující s těžkým životem, ale s láskou k celému světu. Ta radost byla cítit v celém filmu, a i když je téma poměrně smutné, tak pocit ze shlédnutí je více než pozitivní. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Jeden z vrcholů němé éry nejen u nás ale i ve světové kinematografii společně třeba ještě ze slavnějším Erotikonem.Realisticky až naturalisticky natočený film líčí životní úděl sociálně slabých obyvatel Prahy.V tragické roli chudé pradleny se ve snímku představila ruská emigrantka Vera Baranovská viz.filmy(Svatý Václav kde ztvárnila roli kněžny Libuše a Tonka Šibenice-kde hrála Tončinu venkovskou matku) která si ani nevzpomene jak je pracovně vytížena že má narozeniny.Teprve až díky gratulaci sousedů se rozhodne vzepřít svému věčně opilému manželovi a vyžene ho.Vzápětí se ovšem těžce popálí a o několik dní později na následky vážných poranění umírá.. Scénář k filmu napsal sám režisér Karl Junghans a to pod inspirativním vlivem Pudovkinovy mistrovské Matky kde titulní postavu hrála právě Vera Baranovská obě díla jsi sou právě proto v lečem podobné.Původně chtěl režisér tento snímek natáčet právě v Německu kde ale tenkrát nenašel potřebné finance tak využil nabídku natáčet právě v Praze.Přesto se světová premiéra filmu konala nejprve v Berlíně,a teprve potom byl film uveden i v našem hlavním městě.Film ale jako takový podlehl velké konkurenci zahraničních zvukových filmů,takže se nevydělalo ani na uhrazení nákladů. ()

Aleee89 

všechny recenze uživatele

Tohle je film, který jsem chtěla vidět od té doby, co jsem se dozvěděla, že existuje. Hned mě zaujal. Mé tehdejší tušení, že to bude film kvalitní, se potvrdilo jako správné. Rozhodně se spolu s některými filmy Machatého jedná o to nejlepší, co česká němá kinematografie vyprodukovala. A když to vezmu kolem a kolem, tohle jsou asi jediné pokusy, které se dají porovnat i se světem, jinak to byla v českém filmu dlouho bída nad bídu. Film je to dojemný, má spoustu zajímavých záběrů, dobré herce a hlavně poselství. Je syrový, ale o to více reálný. Žádné mezititulky, jen utrpení chudých. A přesto to není tolik poplatné levicovým myšlenkám, jak by mohlo být. Můj zážitek umocňuje ještě to, že jsem film viděla na velkém plátně s živým hudebním doprovodem. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (6)

  • Hudbou a zvukem k remasterované verzi z roku 2016 byl pověřen Jan Burian. (sator)
  • Film upravil a ozvučil v roce 1959 režisér Elmar Klos, hudbu složil Zdeněk Liška (K-A 1823,8 m). Zdroj: Český hraný film 1898-1930, NFA 1995. (ČSFD)

Reklama

Reklama