King Kong vs. Godzilla

Tohle byla zábava a to dost velká. Během filmu si obě monstra jasně získali mojí pozornost a jejich vzájemné střetnutí bylo vyvrcholení celé téhle zábavné taškařice. Kongovo kotrmelec spolu s pohyby Godzilly a také vše ostatním jako např: vojenská základna kterou jako bych si stavěl sám na koberci mě donutili tomuhle prostě dát 4 hvězdy, protože já se královsky bavil. -- 75% --- 7/10 IMDb (19.04.2021)

Hodně chtěli mít tyhle dva v jednom filmu. Hodně moc! Ale dopadlo to neslavně. Předně barva Godzillovi nesvědčí (ne náhodou jsou obě americké verze schované ve tmě - jak Američané jinak nepochopili, o čem že ten původní Godzilla vlastně je, pochopili, jak s ním zacházet jako s rekvizitou). Godzilla 1 a 2 měly poměrně přesvědčivou atmosféru respektu z toho monstra a snahy ho co nejefektněji a nejbezpečněji zlikvidovat - najednou jako by na to všichni zapomněli a chovali se k němu jako k zatoulanému divokému psu - přitom nevím proč. King Kong vesele pobíhající po Japonsku vypadá vyloženě směšně - všechno se to nějak zvrtlo (18.05.2014)

Druhý film, který jsem od režiséra Ishira Hondy viděl. První byl Godzilla - Útok z neznáma. Čekal jsem něco podobného, ale byl jsem velice, opravdu velice příjemně překvapen. Takhle jsem se u filmu opravdu už velice dlouho nezasmál. Už jenom ty schválně neuvěřitelně naivní triky mě tak pobavili, že bych hodnotil dobře, ale celkové výkony dvou monster byly famózní, především závěrečný souboj byl snad tou nejlegračnější bitkou, kterou jsem ve filmu kdy viděl. Opravdu vřele doporučuji všem filmovým fanouškům, protože tohle si nemůžete nechat ujít. Mám opravdu nutkání hodnotit plným počtem, ale to je snad jen krátká euforie po zhlédnutí. Přece jenom se zde našlo pár trošičku nudnějších a slabších míst a zdravý rozum mi to nedovoluje. Proto to vidím na zasloužené 4 hvězdičky, ale možná někdy v budoucnu, po dalším zhlédnutí, ještě jedna přibude. (11.03.2008)

Tak a máme zde třetí díl o legendární tvorovi, který svého času pobláznil nejen japonské diváky, ale i zbytek kultivovaného světa. Pokud tedy nepočítáme předělávku (1956) původního filmu pro americké publikum. Bylo jen otázkou času než se režisér Honda rozhodne do svého dalšího filmu obsadit obě světoznámá monstra ( tedy Gojiru a King Konga). Ze začátku máme šanci sledovat osudu obou tvorů odděleně a díky tomu si můžeme vychutnávat dvojitou „dávku zábavy“. Proč zábavy? Jelikož tvůrci již tento díl pojali spíše humorně a divákům se snaží servírovat jednu komickou chvilku za druhou. Pro asijské publikum jistě příjemná podívaná, ale pro většinu ostatních již zas až tak moc ne. Vážnost předchozích dílů totiž byla právě tím, co všichni na Godzille milovali, stejně jako ono poselství jenž sebou nesla (viz hrozba jaderných zbraní, atd…). Milovníci klasického King Konga si jistě všimnou, že Honda použil některé pasáže i zde. Akorát je opět neopomněl natočit ve svém duchu. Tím pádem se opět vytratila již zmiňovaná vážnost a dostavilo se „komické“ klišé. Někdy to už ovšem se svým smyslem pro humor přeháněl a tak není divu, že se tento film setkal i s nepříliš lichotivým hodnocením mnoha kritiků a diváků. Ne všichni totiž snesou takové množství japonského suchého humoru najednou. I já se řadím k těm, jenž měli z filmu rozporuplné pocity. (11.07.2011)

Za poslední cca. měsíc jsem viděl 11 godzilláckých filmů a musím říct, že jsem viděl věci vskutku monstrózní. Všechno to jsou po filmařské stránce nepovedená dílka, ale příběhově, až na pár vyjímek, dílka velice zábavná. A největší skvost mezi nimi je právě King Kong vs. Godzilla. Filmařsky, naprostý odpad! Zábava maximální, špatné triky, využití dětských hraček jako miniatur za každou cenu i ve scénách, kde to není naprosto potřeba, monstra se zvětšují a zmenšují podle toho, jak se to režisérovi hodí (jednou je King Kong větší než mrakodrap, jindy má v ruce slečnu, panenku Barbie, která by musela být velká asi jako třípatrový dům), geniální využití chobotnice a kulis ze Studia kamarád na kingkongově ostrově. Chlamal jsem se skoro celou stopáž. (08.08.2006)