Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vědecko-fantastický snímek Jaroslava Balíka podle scénáře Josefa Nesvadby vypráví příběh z futuristické Prahy 20. let minulého století. Na výstavě Futurum představuje hosteska Věra, dcera významného továrníka, řadu nových mechanických robotů do domácnosti, kteří by efektivně dokázali zastat lidskou práci. Vynálezce Petr pozve půvabnou Věru k sobě do laboratoře, kde ji seznámí s o něco odvážnější myšlenkou – tvorbou „golemů“, dokonalých lidských dvojníků. Jeho pokusy byly zatím neúspěšné, to se však změní ve chvíli, kdy se Věra k jeho stroji přiblíží a mimoděk přivede na svět svou dvojnici, prvního golema, nebo spíše golemku. Věřina identická kopie je zprvu velmi pracovitá, silná a poslušná, ale brzy se u ní projeví nekontrolovatelná touha po bohatství… (Česká televize)

(více)

Recenze (40)

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Můj dnešní výběr českých kousků rozhodně nedopadl podle mých představ. Od této Sci-Fi / Fantasy komedie jsem očekával více, než se mi nakonec dostalo. Jana Brejchová byla skvělá jako vždycky - stejně jako Jan Tříska, ale ani jejich um nedokázal z hodně průměrného scénáře vytřískat víc. Přiznám se, že jsem několikrát použil rychlé přetáčení, protože bych u toho v určitých pasážích usnul. ()

Lischai 

všechny recenze uživatele

Film je zajímavý ve své filozofické rovině na téma "peníze = užitek", ale bohužel je jí věnováno asi osm minut. Jako dobrodružná konspirační veselohra pokulhává po všech nohách. Podivný svět - zčásti starosvětský zčásti papundeklově moderní - pseudo-groteskní vložky, papírem šustící scénář a odfláknutý střih nepatří úplně k tomu nejlepšímu. ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

(3x) Slečna Golem s každou reprízou zraje jak víno. Aneb co víc si přát, když tu máme dvakrát Janu Brejchovou v jejím nejatraktivnějším věku a vědeckotechnický pokrok 20. let? Skvělé dialogy, jemný humor, příjemné kostýmy (ačkoli se míchá moda dvacátek a sedmdesátek skutečně podivně) a víru v budoucnost. "Nedělej slzy." - "To nám neprospívá." - "Bolely by nás nohy." ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Praha, 20. léta: Vědec Jan Tříska vynalezl klonování a průvodkyně po expozici mechanických robotů Jana Brejchová přijde jako slepá k houslím ke své dvojnici. Brejchová č.1 je romantická idealistka, toho času na útěku od svého zazobaného tatínka, Brejchová č. 2 je strojově racionální bytost, připravená jednat v zájmu svého předobrazu i proti jeho vůli. Zní to jako příležitost k rozehrání skvělé fantastické komedie, i jméno Josefa Nesvadby jako autora námětu se zdá být zárukou. Ale... Jana Brejchová není Iva Janžurová, nepodařilo se jí své dvě role dost zajímavě odlišit a při nevyhnutelných záměnách je děj poněkud nepřehledný. Nemusím dodávat, že tradičně nešikovná režie Jaroslava Balíka problém ještě prohloubila. Podobně jako jeho starší adaptace Nesvadby, Tarzanova smrt, hemží se i Slečna Golem spoustou nepotřebných postav, a stejně jako ve starším filmu se nedaří najít optimální kompromis mezi rozvláčně upovídanými a chaoticky akčními scénami. Že se na film přesto dá dívat, je zkrátka zásluha neobvyklosti námětu, přítomnosti herců, které člověk rád vidí, vizuálního futuretrostylu, ale bohužel ne způsobu vyprávění nebo snad vyvolaného zájmu o osudy hlavních postav. Při vší skepsi jsem čekal víc. 40% ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Takmer neznámy film so zápletkou, ktorá by v tej dobe poslúžila takému Vorlíčkovi na bláznivú komédiu. Slečna Golem je ale skôr milostnou sci-fi drámou, ktorá sa len tak mimochodom neberie smrteľne vážne. Namiesto fórov tu je akcia, stále chce niekto niekoho zradiť, prípadne zabiť. A dočkáme sa aj tých mŕtvol. Hodinka a pol celkom rýchlo ubehne, poplatnosť dobe a ideológiu som vôbec neriešil, na čo sa tým zbytočne zaťažovať. Skôr 50% než plné tri hviezdy, ale máme tu hneď dvakrát Brejchovú a Tříska podobnú úlohu "nežného zmätkára" myslím nikdy nehral. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (8)

  • Poprvé ve filmu matka s dcerou, Jana Brejchová a Tereza Brodská. (M.B)
  • Vynálezce Petr (Jan Tříska) má svou laboratoř v bývalé továrně na celulózu a papír u železniční stanice Neštědice-Povrly. Továrna byla postavená v roce 1881 a provozována pod názvem BEAS. Objekt je památkově chráněn. (sator)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno