Záhada Silver Lake

Halucinační neo-noir, který si střílí z diváků vyžívajících se v řešení neřešitelných filmových hlavolamů, z konspiračních teorií a z internetové generace, nezdravě posedlé popkulturou. Nakolik si ho budete užívat, nebo se u něj nudit, to záleží na tom, jak moc přistoupíte na jeho absurdní logiku. Ta připomíná logiku starých videoherních adventur z 80. a 90. let, ve kterých jste coby hráči prozkoumávali různé lokace, v nichž jste sbírali nejrůznější předměty a museli jste přijít na to, jakým způsobem je zkombinovat, abyste pokročili dál. Způsob, jakým jste je kombinovali, byl často nelogický, což vás dohánělo k šílenství a k obsedantnímu nutkání neustále kombinovat všechno se vším („je tenhle starý časopis obyčejný časopis, nebo se dá použít k něčemu důležitému?“). Ale nedali jste si pokoj, dokud jste nepřišli např. na to, že když podrbete sochu Jamese Deana, tak se vám zjeví král bezdomovců, který vás zavede do tajemného podzemí. Stejně tak je na tom hlavní hrdina Záhady Silver Lake, kterého pátrání po zmizelé sousedce přivede k rozkrývání popkulturní superkonspirace za oponou malebného Los Angeles. Poté, co začne objevovat kódované stopy všude kolem sebe (v reklamách, písničkách a filmech), nedokáže se ubránit pocitu, že všechno je se vším propojené. Režisér Mitchell výše zmíněnou absurdní logikou záměrně frustruje své diváky, ale dokáže je za to odměnit pohlcující atmosféru a zábavnou hrou s diváckým očekáváním a žánrovými konvencemi. (16.09.2019)

Mě tam těch popkulturních odkazů nepřijde zase nějak moc a ani mi nepřijde, že by to bylo příliš „confusing, too cryptic and lacking in answers“ a tím pádem ani označení, že je to takový plytčí Lynch, podle mě není fér, přijde mi to docela srovnatelné. Nejvíc mi to připomnělo Inherent Vice od PTA, které bylo přijato prakticky úplně stejně rozporuplně. Snad jen to rozuzlení (scéna na místě mimo mapy) mi přišlo lehce slabší, to bych klidně vypustil a ukončil to tak nějak nijak, do ztracena, co by ne? A hezky je tu ukázané i současné LA, z kterého většinou vidíme jen jeho studiovou podobu, i když se v něm odehrává snad každý druhý film. (27.01.2019)

Divní lidé dělají divné věci na divných místech a tím vším se táhne únavné hledání vysněné dívky. Pár hezkých nahatých holek, jedna nehezká nahatá bába a jedna slušná momentka jakoby vystřižená ze zombie hororu. A víc nic. Další film převážně pro kritiky, kteří nad ním budou slintat blahem, zatímco věšinový divák na to bude zírat jak husa do flašky. 15% (05.01.2019)

Delikateska. Pro mnohé pochopitelně těžko stravitelný trip napříč městem, které je pro film tímtéž co Betlém pro křesťany. Mitchell vede pozornost neokázale, divák se musí soustředit na detaily a drobná popkulturní pomrkávání, aby si dostatečně vychutnal košatost a sebereflexi unikátního světa, který za každým rohem nabízí něco jiného - vždy nejasná vodítka jak pro samotného diváka, jenž je tlačen do řady interpretací, tak i pro hlavní postavu, která ho světem provádí. Ve finále to není tak dramaturgicky hutné jako to nejlepší od Lynche a délka působí trochu přestřeleně, ale konzistentní tempo a soudržný autorský rukopis zvedají palec při hodnocení výrazně nahoru. První film, v němž mi Garfield vůbec nevadil - a jestli si bude nadále vybírat takhle neotřelé projekty, které dokáži být pro cinefila myšlenkovou výzvou, začnu ho možná mít dokonce rád. Mitchella pak tuplem. 80% (12.01.2019)

Režisér štyri roky starého horroru Neutečieš- David Robert Mitchell nakrútil svoju novinku - Under the Silver Lake s hereckým predstaviteľom Andrewom Garfieldom, ktorý sa nebojí veľkých výziev, a jedna taká sa mu aj ponúka, aby sakra zistil, čo sa vlastne stalo s jeho potenciálnou láskou Sarah ? » Som v továrni na sny, a tak scenárista i režisér poňal snímok, ako : 『 POPKULTÚRNY』s množstvami odkazov na starý Hollywood, keď sa pozeráte na akýsi film vo filme + do toho si pridajte tvorbu surealistu Davida Lyncha, a máte skrátka naprostú predstavu, o čom bude frekventovaný filmový počin. » Najlepšie funguje v jednotlivých kapitolách, napríklad: The Dog Killer, a iné, divné, zvláštne postavy vám určite utkvú v pamäti, postupne, ako ich nezamestnaný protagonista Sam stretáva, VIAC, než vo svojej trochu i dlhej, či trebárs aj zbytočnej 2 a štvrť hodinovej podobe, t.j. v celosti. « Pánskemu oku lahodí abnormálna ženská nahota, ktorej je tu až nadbytok, a to si taktiež už Obyčajne Odteraz Odtiaľto Odnesiete, ale nielen TOTO... » Je to celé také- sympaticky čudné, že som si to na chvíľu obľúbil, ale asi už na opakovanú reprízu znovu vôbec nepomýšľam, ani že by som o ňu náhodou zakopol ? PS: Zvedavý som, s čím príde D.R.Mitchell next time ? Šancu tomu dám i do tretice, kedy by malo byť už hádam všetko dobré ? (16.12.2018)