Zátopek
Režie:
David OndříčekHudba:
Jan P. MuchowHrají:
Emil Zátopek (a.z.), Dana Zátopková, Karel Engel, Tomáš Verner, Vavřinec Hradilek, Štěpán Škorpil, Risto Nieminen, Věra ČáslavskáObsahy(1)
Cílevědomost, vůle a talent. Výprava za úspěchem československé běžecké legendy v dokumentárním filmu Davida Ondříčka. V zahraničí ho přezdívali „česká lokomotiva". Držitel osmnácti světových rekordů Emil Zátopek se nejvíce proslavil na olympijských hrách v Helsinkách, kde dokázal zvítězit v běhu na 5 km, 10 km i v maratonu. Žádný vytrvalec dosud jeho úspěch nezopakoval a odborníci na atletiku pochybují, že se někdy někdo takový objeví. Grandiózní úspěch Emila Zátopka ožívá v dokumentu Davida Ondříčka ve vzpomínkách jeho blízkých, soupeřů i kamarádů. (Česká televize)
(více)Recenze (55)
Největším překvapením celého snímku už je jen to, že to celé vzniká pod Davidem Ondříčkem! Věra Čáslavská : "Neexistuje žádný filmový festival nebo hudební festival, neexistuje něco, co by se rovnalo olympijskejm hrám. Co do tradic, historie, co do zájmu veřejnosti. Dalo by se říct veškerého lidstva." Tohle je zrovna sekvence bez, které by ten film působil daleko lépe! Povýšit sportovní výkon nad ten umělecký je hodně troufalé. Obzvláště dnes, kdy mezi mladou generací je Emil Zátopek jen jméno/zápis v dějinách. Poměrně zdařilý vlastenecky procítěný, leč místy propagandistický film mapující úspěchy Emila Zátopka. Přiznám se, že jsem od toho čekal daleko více. Tohle je v podstatě jen záznam procítěného komentování jeho výsledků, střižený rozhovory s kdekým (od manželky Dany po Tomáše Vernera). Není to jistě jednoduché najít ten správný poměr mezi autentickými záběry a rozhovory. Nicméně právě tahle bilance rozhoduje o kvalitě dokumentu. Díky svižnému tempu a krátké stopáži to dobře ubíhá, nicméně té přidané hodnoty je tady vskutku pomálu. Ve sportovním dokumentu je klíčové se v tom stěžejním momentu, ať už v kterémkoli z těch tří vítězství, se pořádně do toho zakousnout, dát divákovi pocit, že je právě teď svědkem již proběhlé události. I v tomhle případě by mě zajímala nadčasovost snímku, jaký bude jeho obraz za 20 let, kdy už skutečný pamětník Zátopkových výkonů mezi námi spíše nebude. ()
Dost mě zklamalo, že se dokument zastavil těsně za posledním Zátopkovým triumfem, a jeho dalšímu životu (kde to začalo teprve být z hlediska "občanského" zajímavé) se ani náznakem nevěnoval. I když je pravda, že příspěvky zahraničních historiků a Zátopkových soupeřů byly obohacující, dá se říct, že je to téměř ostuda, jít jen po obecně známých vítězstvích, jakkoliv jsou po zásluze ve své nepochopitelnosti legendární. Nebo jinak - je to dokonale splněná zakázka olympijského výboru k příležitosti Her, na téma "síla vůle, čistota sportu a takové ty věci". Ale jako dokument o osobě Emila Zátopka je to promarněná příležitost. Smířlivých 70%, protože i tak to za vidění stojí. Ve srovnání s Věrou 68 škoda mluvit... ()
Zátopek byl jeden z nejlepších běžců planety. Nebral chemické látky jako dnešní běžci a přitom si dával tak do těla, že by to dnes málokdo vydržel. Jeho tréninkové programy byly neuvěřitelné a na svoji dobu inovativní a inspirující i pro další generace sportovců.Tento dokument ukazuje jeho profesionální kariéru atleta i některé zajímavé události z jeho osobního života. Byl to i inteligentní člověk, což se o řadě dnešních běžců říci rozhodně nedá. Pro podrobnější informace je jistě dobré přečíst novou knížku o společném životě Zátopkových (Dana a Emil Zátopkovi - Náš život pod pěti kruhy). ()
Já jsem jedině rád, že si dokument odpustil politické kecy a šel jenom po sportovní části Zátopkova života. Politika se dneska míchá úplně do všeho a ono koho to má pořád zajímat... Místo ní tady hodně prostoru dostává smysl pro fair play a úcta k soupeřům, snad se tenhle film dostane k co největšímu počtu mladých sporťáků. Jestli jsem u dokumentu o Štěpánkovi remcal, tak takhle nějak si to naopak představuji. ()
Docela malý a jednoduchý dokument, ale o to milejší a příjemnější. Film se nedívá na Zátopka jako na historickou osobnost, jejíž život chce zmapovat tradiční dokumentární formou. Chce jej přiblížit jako běžce, a tak se kompletně věnuje jeho úspěchům na olympiádách v letech 1948 (Londýn, zlatá a stříbrná medaile), 1952 (Helsinky, tři zlaté medaile) a 1956 (Melbourne, 6. místo v maratonu, jiný závod kvůli komunistickým politikům neběžel). Autor dokumentu k tomu využije bohatý dokumentární materiál, ten je však proložen nově natočenými scénami vypadajícími jako starý dokument. Navíc se přidají rozhovory se Zátopkovou ženou Danou, jeho přáteli a následovníky. A kupodivu celý dokument neskutečně žije a rychle uteče. Na konci pak pár údajů ze zbývajícího Zátopkova života. K úplné spokojenosti mi chybí celková uchopenost Zátopkova života, ale chápu, že to nebylo cílem tohoto dokumentu. Hudba: Jan P. Muchow ()
Galerie (19)
Photo © Česká televize
Reklama