Bowling for Columbine

"Dobrý den, chtěl bych si založit účet, ke kterému dostanu zadarmo zbraň, jaké jsou podmínky?" "Můžete mít duševní poruchu, ale nesmíte být zločinec!" Scifi? Ne, jen běžná realita amerického života. Takto to chodí v nejvyspělejší zemi světa. Pak se ale nesmíme divit, že se tam vraždí a je tolik masakrů ve školách. Já jsem Američan a kdo je víc. Já mám druhý článek ústavy, a na ten mi nešahejte. To vymysleli ti chytří bílí hoši, ano to prohlásil populární herec Charlton Heston, který se vydal na dvě místa velkých střeleckých masakrů, aby tam bojoval za právo mít zbraň. Inu podivný to národ, tihle amíci. Michael Moore je taky podivín, a zdatný mystifikátor, který dokáže s fakty hezky manipulovat, ale tenhle dokument se mu povedl. Není téměř co vytknout. (10.05.2009)

Nemohu si pomoci, ale tohle je opravdu velice špatný dokument. Nemá cenu tady nějak oznamovat, že Michaela Moora opravdu rád nemám a jeho názory nesdílím, ale na druhou stranu to dost ukazuje, proč je můj názor na Bowling for Columbine takový jaký je. Opravdu otřesné. Nudný děj, kde jeden tlouštík lže jak to jen jde a obohacuje snímek svými přihlouplými vtípky nevypovídá naprosto o ničem. Pryč s tím. (20.06.2006)

Hodnotit objektivitu Michaela Moora by bylo asi jako hodnotit mírumilovnost Manuela Noriegy. Po shlédnutí Bowling for Columbine byste sice možná oběma nadšeně zatleskali a poděkovali za jejich vůli postavit se USA, pak ale začnete trochu přemýšlet a tento "dokument" se vám začne bořit před očima jako kuželky, když hodíte strike. Po Fahrenheitu sice musím hodnotit kladně fakt, že si Moore tentokrát úplně nevymýšlí, pořád ale ve svých teoriích zapomíná divákům sdělit několik "maličkostí", které mohou vést k docela jiným závěrům. Stačí se podívat jen na okamžik, kde vyjmenovává americké operace ve světě... 80. léta, Spojené státy podporují Saddama Husajna... Ano, pravda, ale nezachovalo se stejně několik dalších zemí? Namátkově: Velká Británie, Francie, Itálie. Nepostavila se OSN také na stranu Iráku? ...1989, Spojené státy sesazují generála Noriegu, který s nimi nechtěl spolupracovat, a výsledkem je ztráta 3000 lidských životů... Nebylo by třeba dodat, že Noriega byl zločinec a diktátor? Že pašoval drogy na Floridu? Že je dodnes ve vězení a že na něj vydala zatykač i Francie? Nebylo by fajn se zeptat, co říkají na americkou invazi panamští občané? Já jsem to před lety v rámci jednoho výzkumu udělala a to jsem ani neměla Oscarové ambice. A nejčastější odpověď? "Za Noriegy byla Panama jako Kuba za Fidela Castra. Je dobře, že k převratu došlo." A dalo by se pokračovat dál a dál a dál. Ne, nesouhlasím s druhým dodatkem americké ústavy, podle kterého si může i ten největší šílenec pořídit bez problémů zbraň. Nesouhlasím s tím, že se Amerika uchyluje k řešení násilných konfliktů dalším násilím. Nesouhlasím s trestem smrti. Ale stejně tak nesouhlasím s tímto typem dokumentů, kde se několik autorových myšlenek a názorů vydává za jedinou a absolutní pravdu. (25.06.2008)

Od Columbine prý došlo v USA průměrně k deseti školním střelbám ročně a 2018 se už teď řadí jako jeden z historicky nejhorších, přičemž skoro každý zaznamenal tragédie jako loni ve Vegas, kostel v Charlestonu, nebo gay klub v Orlandu, což dělá z BOWLING FOR COLUMBINE stále zajímavý a relevantní počin. I dnes se dále spekuluje a není žádná jasná odpověď, recept prevence, zdaleka ani shoda co se týče zbraní. Pro mě asi nejlepší point tu leží v demenci šíření iracionálních strachů mezi veřejností, ať už jsou to černoši, bláznivý muslimáci, nebo třeba zabijácký včely. Což je problém nejen u američanů, ale i tady v naší střední Evropě, teď navíc ještě umocněný vlivem sociálních sítí. Takže jasně, slovo "dokument" hezky do uvozovek, někdy je Moore silně otravný, ale jinak k zamyšlení, zábavný a obohacující dvě hodinky, stejně dívatelný i 16 let poté, čerstvě po WHO IS AMERICA... (Hodnotí člověk, který nosí bundu NRA a miluje svou pistol.) (25.09.2018)

Viem si predstaviť, akú radosť majú z tohto filmu vyslúžilí politruci. Michael má nielen ich krvnú skupinu, ale aj ich triedny prístup k pravde. Neskutočne dobré hodnotenia podľa mňa nereflektujú kvality filmu, ale mieru antiamerikanizmu (viackrát v komentároch explicitne vyjadrenú). Film má so skutočnosťou asi toľko spoločné, ako Hostel, či Eurotrip so Slovenskom. Na oboje stačí kamera a zlý úmysel. Obávam sa, že historicky nadobudnuté právo Američanov vlastniť zbraň, prekáža najmä tým, ktorým neprekážal štvrtý článok ústavy. Na právo vlastniť zbraň si možno o nejakých 10 - 20 rokov spomenú aj mierumilovní a biele zástavy milujúci Európania. (13.07.2009)