Bowling for Columbine

Nebudu zde hodnotit to, jaký pohled na věc mi Bowling for Columbine a Michael Moore vnucují. Nebudu zde hodnotit ani celkový obsah. Tentokrát budu hodnotit formu. Způsob, jakým Moore dokáže přesvědčit spousty lidí o tom, jak to ve "skutečnosti" je. Celkové zpracování je totiž bezchybné. Vše, co se během dokumentu na obrazovce objeví má ve filmu své pevné místo, všechno zapadá do krásného celku. Celku, který budou všichni ti paranoici a zastánci fantaskních teorií uctívat. Moore jim totiž dal to, po čem tak dlouho prahnou. Neříkám, že mě na dokumentu nezaujalo vůbec nic, to není pravda (část s Charletonem Hestonem byla skvělá, ovšem s tou fotkou už to opět Moore hnal někam jinam). Každý by si na věc měl udělat svůj vlastní názor. Bowling for Columbine je přesně takovým - vlastní názor. Michaela Moorea. (13.07.2008)

Nedá se to nazvat normálním dokumentem, Michael Moore si s fakty spíše volně pohrává, ale dělá to velice dobře a i přes lehké manipulování s divákem mu nechává dost prostoru k zamyšlení. Přitom střídá ve filmu spoustu poloh a stylů - chvilku baví, chvilku dojímá, pak zase šokuje a pak třeba zařadí animovanou verzi historie ameriky - tohle je jednoznačně nejzábavnější dokument jaký jsem kdy viděl. I přesto že v poslední třetině už trochu ztrácí síly. (04.01.2007)

U Mooreových dokumentů mám vždycky pocit, že na konci vyměkne, místo aby se držel nesmlouvavosti, kterou jsou jeho dokumenty známé. Tady ale vzhledem ke konci s Hestonem bylo vymněknutí potřeba. Na vážné téma tady Moore opět shlíží s nadhledem a snaží se přijít na to, v čem to je, že čím víc mají Američani nastřádaných zbraní, tím víc jsou paranoidní. (30.08.2008)

Zatímco ve Fahrenheitovi byl porušena základní dokumentární premisa vyáženosti, v Bowlingu nesděluje Michael Moore téměř nic k tématu celého filmu, jeho dokument je roztříštěný, nevyrovnaný, nemá žádný vývoj, nenachází vztah příčiny a důsledku. Pár divácky efektních nápadů (vrátíme kulky do Kmartu) jej nezachrání... (27.08.2008)

Michael Moore je velice nápaditý filmař. Samotnou tragédii v Columbine se naštěstí nesnažil nijak odlehčovat, ale jinak to byla celkem zábava, ať už jeho vlastní (převážně komentář a střih) či vypůjčená (Chris Rock, South Park). Škoda jen té demagogie, pak když hází nějaké cifry bez uvedení jejich původu či roku platnosti, nejspíš bych si je radši někde ověřil. To víte, média občas zkreslují realitu. (27.10.2004)