Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V pokračování snímku Kickboxer: Vengeance (2016) se hlavní hrdina Kurt Sloane (Alain Moussi) musí vzepřít intrikám zákeřného mafiána Thomase Moora (Christopher Lambert), který zapříčinil i to, že se Kurt ocitl ve vězení. Aby Kurt zachránil sebe a svou milovanou, musí se utkat se svým doposud nejnebezpečnějším protivníkem. Šance hlavního hrdiny jsou mizivé a Kurt nevěří, že by mohl v boji proti Mongkutovi (Hafþór Júlíus Björnsson) zvítězit. Poslední Kurtovou nadějí je mistr Durand (Jean-Claude Van Damme), který vždy při těžkém výcviku dostal z Kurta to nejlepší! (upson)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (64)

sedm.1 

všechny recenze uživatele

Pokud bych měl film hodnotit jen s ohledem na zpracování a množství soubojů, jednalo by se o více než lepší průměr. Je jich totiž dost a vesměs jsou zpracovány poměrně efektně, sem tam s nápaditou choreografií a i jejich přehlednost je ještě v rámci tolerantnosti. Navíc je vidět, že Alain Moussi fakt umí a i když po herecké stránce rozhodně nezáří, tak jeho sympatičnost dost zachraňuje. Jenže krom soubojů jsou tu ještě další věci a ty celý film těžce srážejí k zemi. A začnu hned u veterána Jean-Clauda, který je už tedy jednak fakt mimo a jednak by mě vážně zajímalo, jestli čekal, když před těmi třiceti lety natáčel svého prvního Kickboxera, jak bude nakonec s tou jeho postavou v –xtém díle Kickboxera nakládáno. Chudák malej. No nic, kdy už jsem ale u těch herců, tak van Damme nemusí být ale zas až tak smutný, neboť co tu předvádí Lambert, tak to je ještě o pár levelů děsivější výkon a sebeztrapňování se. Trénink hlavního hrdiny pak probíhá za přítomnosti Mika Tysona a Ronaldinha, což je od tvůrců určitě také zajímavý marketingový tah, ale ve výsledku jsem přesvědčen, že na diváka to má spíš naopak negativní dopad, i když třeba právě souboj Moussiho s Tysonem vypadá dost dobře, ale jen si prostě myslím, že tyhle berličky, v podobě obsazení známých sportovců, nejsou dobrým nápadem. Zápletka je pak nejtuctovější z nejtuctovějších, to už nemá cenu ani komentovat, horší spíš je, že se zde ale objevuje i dost hluchých míst, které narušují spád filmu a to není vůbec dobře. Samotný tvůrčí zpracování též nestojí za nic, žádné nápady, žádné ojedinělosti a ani atmosféra nefunguje zrovna dvakrát přesvědčivě, celkově se tak jedná asi o dost zbytečný snímek, nepřinášející krom soubojů už nic záživnějšího. ()

Quint 

všechny recenze uživatele

JCVD, Christopher Lambert, Mike Tyson a Hora z Game of Thrones v pokračování Kickboxera? To nezní vůbec špatně. Aspoň pro určitou skupinu fanoušků. Co se může pokazit? Bohužel úplně všechno. Základem arénových mlátiček je, že jejich hlavnímu hrdinovi prostě musíte fandit. Bez toho to nejde. Aby to fungovalo, musí si nějak získat vaše sympatie. Alain Moussi má sice dobrou fyzičku, ale chybí mu Van Dammovo charisma a jeho osobitý styl. Na tom stál první Kickboxer, který byl sice nesmírně diletantsky natočený, ale měl díky JCVD svoje kouzlo. Kickboxer Retaliation se vás sice neustále snaží vizuálně ohromovat (rvačka ve vězení v jednom dlouhém záběru, rvačka v zrcadlové místnosti nasvícená ultrafialovým světlem, rvačka na střeše jedoucího vlaku – ty jsou tu, bůhvíproč, dvě!), ale nedokáže vás strhnout. Postavy jsou nijaké a nezapamatovatelné. Akce jsou bez šťávy, napětí, emocí, gradace a správného načasování. Místo toho, abyste je prožili, tak je spíš prozíváte. Závěrečná rvačka s „Horou“ je tak natahovaná, že jsem u ní málem usnul. Neakční scény jsou zmateně odvyprávěné a podivně sestříhané. Ocenit to mohou snad jen hardcore MMA fajnšmekři, kterým postačí, když uvidí svoje oblíbené borce ve filmu. Radši si místo toho pusťte Brawl in Cell Block 99. To má hodně podobnou zápletku a je to nejlepší exploatační film roku. ()

Reklama

Lacike 

všechny recenze uživatele

Kickboxer: Retaliation je asi pokracovanie Kickboxer: Vengeance, ale tazko to posudit, kedze ten film nedava ziadny zmysel. To maju vlastne tie dva filmy spolocne. Nahodne sa striedaju rôzne sceny, ktore vyustia vo finalnom zapase.Bitiek je tu prekvapivo neurekom, ale ich kvalita je väcsinou mizerna. Väcsina chvatov je pomala, udery nezapadaju, kameraman sebou škube jak trafeny, je to neraz snimane v divnych uhloch. Ani zpomalovacky bitkam nepomahaju a este viac im uberaju na dynamike. Napriek tomu iba kvôli bitkam davam aspon jednu hviezdicku, lebo obcas sa v nich vyskytne nejaky zaujimavejsi chvat alebo pôsobivy pad. Herecke obsadenie je celkom vydarene. Je tu viacero znamych xichtov za zenitom a väcsina z nich sa predvedie aj v bitkach. Skoda len, ze väcsinou to je rovnake utrpenie ako ich dialogy, ktore su obcas tak absurdne az ma rozosmiali. Van Damme sa uz ani nemohol pozerat v akej sracke sa ocitol a tak sa radsej nechal oslepit. To odporucam aj vsetkym divakom, pokial nechcu prist o rozum. Alebo najlepsie bude sa tejto sracke vyhnut. Na pripadny dalsi diel ma nenalaka ani Seagal. :) 1/10. ()

verbal odpad!

všechny recenze uživatele

Pravý roh žumpy – mimořádně slizký, pečlivě progelovaný bukvoid, gájprájdově vyrýsovaný, pátý dan v baletní přípravce, sedmdesát kilo i se steroidovou kapačkou, jednička žebříčku UFC (Ultimate Fisting Championchip) v kategorii homováh, 45 zápasů MFA (Mixed Faggot Arts), 20 ruptur konečníků, 10 předčasných ejakulací, třikrát semeno ve vlasech a dvanáctkrát KO (Kopmpletní ožužlání) – Alááááán Myšičkááááá! Levý roh žumpy – islandský monstrknedlík, dva a půl metru, tisíc kilo, půl tuny v mrtvém tahu, tunu v živém, dvacetkrát roztlačil na dálnici do Reykjavíku kolonu zabrzděných kamiónů i s otylými polskými řidiči, pětkrát sežral na posezení stádo ovcí a dvakrát zlomil ocelovou traverzu, když se snažil vyšťourat si ze zubů zbytky beraního mozku – Julééééék „Orvalbytomubukanýrovikrovkyishlavoujenkdybykýchnul“ Horáááá. „Bžžžžžungggg,“ zazněl teplý gong. Můžeme začít! Zuřivá Myšička otevírá vskutku zákeřným, trojitým zapíchnutým Řiťbergrem, Julek v poslední chvíli zatahuje půlky a kontruje hospodskou fackou. Myšička svižně uhýbá předpisovým plié a ustupuje v sérií frenetických petit allegro. V dostatečné vzdálenosti si rychle vyzkouší, jestli mu pořád jde saltíčko a udělá rozštěp, jde a udělá, tudíž zaujímá výhružné bojové piqué a vrhá se do dalšího útoku, tentokráte neméně strašlivým dvojným Lulutzem, míříc Julkovi přímo do hrdla. Julek si však injektuje krkavici kubíkem devětadevadesátioktanového naturalu, prudce máchá za ohlušujícího „Uáááá“ tlapou, přičemž následný poryv vzduchu nemilosrdně smetává stále rotující Myšičku na podlahu. Julek nezaváhá, rychlostí o život sprintující želvy dunivým sumokrokem přicupitává k otřesené Myšičce a zkouší, kolikrát zvládne trh a nadhoz s teploušem. Hmmm, úctyhodných sto dvacet opakování, načež vší silou vrhá Myšičku páteří na ostrou kamennou hranu. Náš bukanýr je ale v poho, protože těsně před dopadem urputně zatnul břišáky! Nicméně už tuší, že takhle Julka kleknout na čtyři nepřinutí. Zavazuje si proto očička, přesně jak jej to naučil jeho velký guru, trapná vyfetlá Žánkláda, protože jen po sluchu se přeci daleko lépe trefíš a kopačku do hlavy uslyšíš dříve, než protivník vůbec vleze do ringu. A je to! Myšička sice cestou zpět k Julkovi v brilantní sérii vskutku zabijáckých changement de pieds umře vyčerpáním, avšak jeho nastrčená dívka, aby prvoplánově nevypadal jako pupuš, nýbrž jen jako krutohustý, napomádovaný a pečlivě depilovaný heterák, se zmocní Julkova benzínu a kvapně ho zresuscituje. Znovuzrozený metrobojovník pomocí technicky vypilovaného grand échappée přiskakuje k Julkovi a poslepu mu začíná bleskurychle šmátrat po bradavkách, dokud chichotající se kolohnát neodhalí Achillovu bradičku. A BÜM!!! Dokonáno jest! Rozkokošně trefeným alongé jde Julek k zemi, Myšička mu vzáží pěstičku do análku, všichni křičí „Huráááá!“, tak tak pohromadě držícímu malomocnému Hájlendrovi vzteky upadává lícní kost a je čas na násilně vnucenou finální klaku debilů. Pár skutečných UFC astrofyziků olíže v šatně Myšičce pot, odporná vypatlaná gorila zašišlá u televize „Šláva!“, kteroužto brutálně náročnou repliku ji museli začít učit počítám už tak rok před natáčením, a nějaký ten Kaká radostí posere kopačák. A já se upřímně těším na moment, kdy těmhle zetkovým osmdesátkovým parodiím, plným obskurně vyteplených choreografií umělohmotných transsexuálních idiotů a mongoloidních scénáristických fines, konečně vymře na zápal cytoplazmatických membrán cílové publikum. () (méně) (více)

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

White Warrior! White Warrior! White Warrior! White Warrior! Nádherně otitulkované dílo, při kterém kouč Jean-Claude Van Damme nevěří svým očím a ještě může být rád, že mu nikdo neukousnul ucho. Přesycené množstvím rádoby atraktivně natočených soubojů, kterým vzhledem k častým zpomalovačkám chyběly jen přelétávající holubice (dokud by je volejem nesestřelil Ronaldinho). Pokud vás tohle unavuje, dostanete sadu siláckých řečí a prokládku z mentorských mouder (musíš předvídat pohyb vzduchu dřív, než nastane, bez ohledu na to, jestli soupeř obědval luštěniny). Nekonečný závěrečný „gladiátorský“ fight proti islandskému nemotHorovi postrádal k věrohodnosti nějakou tržnou ránu, bouli nebo viditelnou kontuzi. Takhle tam byl lékař jen kvůli stanovení smrti a za to by měl stejně vrátit diplom.. ()

Galerie (25)

Zajímavosti (6)

  • Natáčelo se v Thajsku a ve státech USA – Kalifornie a Nevada. (BMW12)
  • Při závěrečných titulcích běží v malém okně na levé straně záběry z natáčení. (Rominator)
  • Vo filme sa objavil šampión organizácie GLORY v ťažkej váhe Holanďan Rico Verhoeven. (Patrik200s)

Reklama

Reklama