Pancho se žení

Pancho se žení, nic převratného by se nezměnilo, pokud by po válce nebyl film dokončen. Pancho se žení je příjemně osvěžující zábavné filmové dílko. Chce pouze bavit a rozdávat radost. Díky hercům si frašku bezstarostně vychutnávám. Pedro Sanchez ve třech rozdílných podobách se rozjíždí za povinností, za láskou i za penězi. Na hispánském divokém jihu se tasí zbraně s přirozenou lehkostí a operetním zpěvem. Hlavní postavou rozverné burlesky je Pancho Danilla (dobrý Rudolf Hrušínský), lehkomyslně statečný dobrodruh. Užívá si života a nevynechá jedinou kratochvíli. Nakonec všechny kroky vedou jen na jedno místo. Hlavní ženskou postavou je Rosita Rodrigues (příjemná Vlasta Matulová), bohatá nevěsta na útěku. Láska na první pohled, stačí vyjít vstříc k tomu pravému a neodolatelnému. Výraznou postavou je Francisco Fernando Rodrigues (dobrý Jindřich Plachta), ustrašený Rositin otec. Každý pokus o vzdor skutečnému pánovi domácnosti je utnut hned v zárodku a bojácně se uhýbá řezným ranám panovačného pohledu. Ústředním bodem příběhu je Pedro Sanchez (rozkošný Josef Kemr), slaboduchý prosťáček. Pískání na okarínu a bezelstná upřímnost ho zdobí i zraňují. Třetím Pedrem je Manuel Serano Pueblo Santo (zajímavý Robert Vrchota), ambiciózní lupič s nebývalou možností pohádkového lupu. Výraznější postavou je také Pepita Rodrigues (velmi zajímavá Jarmila Májová), panovačná Rositina matka, nesnášející žádného odporu od svého podřízeného manžela. Také náčelník lupičů Roberto Marasquino (zajímavý František Kreuzmann st.), dbající na souhru hlasů a melodie svěřené bandy. A starosta (dobrý Saša Rašilov st.), autorita a záruka absurdních postupů při úpěnlivé snaze o zachování majestátu. Z dalších rolí: přizpůsobivá milenka lupiče Manuela Juanita (šarmantní Ela Šárková), starostlivá Rositina teta Lucie (zajímavá Anna Steimarová), Pedrův natěšený otec Bebino Sanchez (zajímavý Rudolf Hrušínský nejst.), Pedrova skromná matka Anabela (Jarmila Kurandová), bezstarostný podomek svérázného hostince (příjemný Rudolf Deyl ml.), párek snaživých a přihlouplých žalářníků (příjemní Miloš Nedbal a František Kovářík), škodolibý zástupce starosty (František Klika), či mlaďounká Pedrova milá Mariana (Eva Klenová). Není to převratné dílo a na současné podobě se podepsal zub času, přesto lehce pobaví rozverností a hereckým zaujetím. (04.08.2017)

V době vzniku kritikou velmi strhaný film, dnes příjemná parodie na sešitové románky z divokého západu, jež svou poetikou a jemně absurdním typem humoru předznamenává daleko slavnějšího Lidového Joe. Oproti nemu se Pancho více drží modelové zápletky a vytváří správně spletitý děj mísící akci s červenou knihovnou. Hlavně u postav je však vnímatelné pronikání naší kulturní tradice, ať už jde o prostoduchého ňoumu či morálně nejednoznačného hrdinu, jež je spíše vychytralým a prohnaným českým Honzou než cizincem s provokujícím tajemstvím. Na druhou stranu ho Rudolf Hrušínský ztvárnil charismaticky a bez křečovité manýry a stejně tak povedené jsou i ostatní mužské party. Oproti tomu ženské role nedopadly příliš šťastně a Vlasta Matulová se typově rozhodně nehodí k dívce rozpolcené mezi nevinností, smyslností a neohroženou schopností kdykoli se chopit pistole za pasem. Rovněž styl filmu je dosti statický, v některých scénách až jevištní, přesto pomocí střihu dokáže občas chytit správný rytmus a rozhodně se nedá říct, že by působil rozvláčně, na to je přítomno až mnoho dějových linií, jež se zábavným způsobem prolínají. Pancho se žení je příjemným exkursem do počátků žánrových hrátek v našem filmu a zajímavým osvěžením pro milovníky pamětnických filmů, jež již jsou unaveni románky z továrnického prostředí. (17.11.2012)

Těžko říct, čeho je to vlastně parodie. Výše zmiňovaný western snad připomínají jen masky, kostýmy a sem tam nějaký ten výstřel z pistole. Každopádně je zde vidět radost z konce války, protože za okupace by parodie amerických rodokapsů těžko vznikla. Jak už to tak ale v Československu chodilo, místo souboje pistolníků, byť zábavně provedeného, sledujeme zase love story. Jednotlivé gagy jsou pozoruhodné (třeba šerifa dělá pupkatý chlápek, který poměrně jednoduše chytí kvalitního pistolníka apod.) a některé zapojení herců vtipné - třeba Josef Kemr, ale jinak jde vlastně o klasický námět z prvorepublikových romantických komedií, akorát přenesený do zaoceánské krajiny. Zajímavé je, že jde o poslední režii legendy Rudolfa Hrušínského a jeho první a poslední scénář stejně jako Františka Salzera. Těžko říct, proč R. H. už na režisérské stoličce nepokračoval. Jako hlavní a mnohem povedenější parodii ale vidím Limonádový Joe aneb Koňská opera. (07.04.2024)

No ano, když se řekne westernová parodie, každého okamžitě napadne 'Limonádový Joe'. Ale proč, když už něco takového bylo natočeno v roce 1944. Do kin sice vzešel až dva roky poté, ale to na věci nic nemění. Nejzajímavější na celém projektu je fakt, že za celým projektem stojí samotný Rudolf Hrušínský, který snímek napsal, natočil a zahrál si v něm rovnou hlavní roli. Co se týče naší české továrny na sny zvané Barrandov, dodnes ne zrovna obvyklý počin. Žánr na svou dobu nezvyklý a tak není od věci, že kritika celý snímek totálně strhala, což zřejmě způsobilo to, že se Rudolf Hrušínský už k režii nikdy nevrátil. Jeho nadšení a smysl pro fantazii je však na snímku znát. Co se týče atmosféry, tak přeci jen už krapet zahlodal zub času, takže je potřeba se na to dívat okem shovívavým. Zkrátka a dobře, zcela stejně, jako na každý jiný film z oné doby. Příběh a styl humoru je postavený tak dobře, že to i dnes hrají leckteré divadelní soubory. Námětově jde o milostný příběh zasazený do exotického prostředí, který pro Rudolfa nebylo nic neznámého. Tzv. milovníky hrál před tímto počinem a hrál je i poté. Těžko říct co ho k tomu vedlo, ale udělal si z toho legraci povedenou. (15.08.2019)

Česká westernová parodie, která představuje velice ojedinělý snímek své doby a tak trochu předchůdce k Limonádovému Joeovi. Vůbec jsem doteď neměl tušení, že něco takového u nás bylo natočeno již v roce 1946 a že takový film navíc režíroval legendární Rudolf Hrušínský... Ač se celý film nese na vlně parodie, nabízí se nám poutavé a napínavé dobrodružství z prostředí prérie o mexických despirátech, gaunerech, na ženicha čekající Rositě a nekonečné záměn směrů cest a postav. Režijně zvládnuta fraška se může pýšit i stylovou kostýmní a výtvarní výpravou, byť jen na černobílém plátnu a taky hvězdným hereckým obsazením. Josef Kemr na oslíkovi a Jindřich Plachta s náušnicí a exotickým opaskem, to je pro diváka čs. kinematografie docela nářez... 70% (deníček - Krátká éra československého filmu 1945-1948) (11.01.2018)