Dům z písku a mlhy

Krásný a dojemný příběh, ke konci bohužel nesmyslně dohnaný do nereálných (filmových) extrémů, které podle mě dost ubírají na autentičnosti. Perelman suverénně prokázal, že i s velmi jednoduchou látkou se dá obratně pracovat, a jeho podbízivá, oku lahodící režie si přímo říká o individuální ocenění. Avšak hlavní hvězdou večera není ukrajinský filmař, nýbrž krásná Connelly a, to především, úžasný Ben Kingsley, jenž zase jednou definoval přirozené a precizní herectví. Opravdu škoda, že se Perelman nechal nakonec tak strhnout zámořským trendem, podle něhož musí být filmové finále automaticky plné slz a okatého psychického nátlaku. Tady by to mistři herci jistě dokázali zařídit i lépe. 80% (09.01.2014)

V podstatě je to jedna dlouhá pomalá a ubrečená deprese, pojednávající a zbytečných, nadbytečných či blbých lidských chybách, o snech a tužbách, které jsou leckdy postaveny na krapet pokřivených nebo nepevných základech. Prostě je to o lidech, kteří se -nejen svým přičiněním- vmanipulovali svými chybami a chybami druhých do těžké životní situace. Snad jediná čistá a neposkvrněná duše v celém lidském příběhu, je právě oběť všemožných a smrtících kombinací oněch pochybení, íránský mladíček. Ostatní jednají na základě svých psychických problémů (Kathy), předsudků (policejní důstojník), bídných materiálních poměrů (plukovník), strachu z deportace (jeho manželka) ... Ale vesměs jsou to všichni jenom lidé, kteří umí odpouštět. A to je na tomto dílku veledůležité poslání. (09.11.2005)

Vynikajúce herecké výkony, silný príbeh a rodiace sa presvedčenie, že pre Jennifer Connelly sa drevené morské móla na pobreží stanú asi doživotným sprievodcom v jej filmových projektoch :-) Po Dark City, Requiem for a Dram je House of Sand and Fog už tretím filmom, v ktorom má Jenifer takmer rovnakú scénu, ako samá stojí na konci spomínaného morského móla. (16.06.2004)

Jsou filmy a FILMY. Ty první jsou populárnější, ty druhé lepší. V těch prvních jsou postavy, v těch druhých lidé. První obsahují patos, druhé cit. A do druhé skupiny patří tento neobyčejně vyzrálý debut, jehož režiséra Perelmana jsem si hned zařadil mezi největší talenty posledních let. Ve filmu funguje prakticky všechno, režie, kamera (prosvítání světla skrze koruny, západ Slunce nad mořem), scénář je skvěle vystavěn a vygradován, děj je uvěřitelný a především hluboce lidský. Životní jsou i lidé, jejichž osudy sledujeme. Herci jsou fantastičtí, Bena Kingsleyho jsem nikdy moc neregistroval, tady mě však naprosto dostal, Jennifer Connelly dokazuje, že není jen děsná kočka, ale i velmi dobrá herečka, a z ostatních musím zmínit mě dosud neznámou Shohreh Aghdashloo. Ve světle tohoto filmu se musím ptát, podle čeho rozhoduje Akademie o vítězi Oskarů... (18.05.2006)

Veľmi kvalitný film. Na to, že je to autorský debut pôvodom ruského režiséra sa jedná o prekvapivo profesionálny a pôsobivý snímok, na to, že je to americká produkcia miramaxu, sa jedná o jedinečný film práve tým, ž je tak depresívny a smutný. Okrem hudby, ktorá robí veľmi veľa na budovaní napätia, a samotného skvelého scenára je asi najsilnejšou stránkou úžasmý Ben Kingsley a nijak nezaostávajúca Jennifer Connelly, ktorí predviedli perfektný herecký koncert. (29.09.2005)