Poltergeist

Film má špičkovou technickou stránku (tam je nejvíce vidět práce Spielberga) a nominace za vizuální a střih zvukových efektů je myslím naprosto zasloužená. Konec je doslova smršť režijních nápadů, různých vizuálních vychytávek a po celou dobu filmu můžeme pozorovat mistrně udělané scény se světly. Možná kdyby měl rychlejší tempo, na hodnocení bych přitlačil. (10.04.2005)

Väčší dôraz ako na príbeh je na špeciálne efekty. Vlastne mám taký dojem, že film vznikol iba kvôli nim. A to je škoda. Na svoju dobu sú síce skvelé, no po vyše tridsiatich rokoch ostáva najväčšou prednosťou filmu práve verne zachovaný duch doby: účesy, oblečenie, jemná sociálna kritika (reaganovskí yuppies, televízia...), hmla a modré svetlo a v prvom rade dobové digitálne a praktické efekty. Nič iné už svoju dobu neprežilo (na rozdiel od väčšiny Spielbergom režírovaných i produkovaných filmov z 80tych rokov). (26.05.2015)

Spielbergova ruka je na tom znát, což rozhodně nemyslím jen jako pozitivum. Jeho megalomanství a velikážství jsou sice pěkné, ale pro mě tím nějak tak ztrácí duši a náboj. Tohle je jasný příklad velmi precizního filmu, jenž ale asi právě kvůli oné preciznosti a možná až přeplácanosti místy ztrácí atmosféru. Čtyři hvězdy to sice dá, ale pořád mám pocit, že v té látce bylo víc... (28.06.2010)

No tady ale vskutku chybí žánr komedie (hlavně mutující chlapeček - soused v českém dabingu :-). Některý scény ale hodně strašidelný (před zrcadlem), další zase hodně trapný (hroby). Na vcelku malý město měli tři velký hřbitovy, zajímavý... zaujal (a náležitě vyděsil) mě osud Heather O'Rourke... HUDBA: Jerry Goldsmith - správně skřípavá. (09.11.2008)

Výtečný rodinný spielbergovský horror, který byl přístupný dětem. No nevím, vidět tohle tehdy v šesti či sedmi, tak už v životě nespím v posteli sám. Ovšem film to mohl být ještě o řád lepší, kdyby se tolik neopájel tehdejšími technickými vymoženostmi a nevršil efekty jen pro efekty, které však dnes chtě nechtě působí směšně. Chybí jim punc nadčasovosti a ruší to jinak pečlivě budovanou atmosféru. Přitom když si tvůrci vystačí čistě se šuměním televize, modrým světlem zpoza dveří, vědmou citlivě rodiče informující o "Bestii za oponou", nehybným šášulou u dětské postýlky (s vetřelčím plakátem v pozadí), Goldsmithovou hudbou. praktickými efekty či rovnou pravými lidskými ostatky, tak to umí být řádně působivé i dnes. Je v tom prostě cítit určitý rozpor, který se projevuje v nejednom aspektu. Nejznatelnější to v závěrečné půlhodině, kdy se nejdříve dostane ke slovu regulérní finále (Aťka Janoušková versus Záhrobí) a konec. Jenže místo titulků následuje rovnou druhý díl v podobě druhého regulérního finále, které se však nese ve zcela jiném duchu. A obě jsou výtečná, byť mnohem raději mám to druhé. Poltergeist měl být kratší, měl se méně spoléhat na „CGI“ efekty a neměl na něm být tolik znatelný nesoulad mezi Hooperovou a Spielbergovou vizí. I přesto (či dílem právě proto) je to dodnes film, který spolehlivě najdete v každém pořádném žebříčku nejzásadnějších žánrových filmů. A najdete ho tam právem. (10.01.2017)