Texaský masakr motorovou pilou

Říká se, že děsivější než prvních 50 minut Texaského masakru je jenom posledních 30 minut Texaského masakru… Pozvolný úvod mě málem přesvědčil, že tenhle horůrek je zdegenerovaný nejen tématem, ale vlastní podstatou. Ukolébán do stavu potěmkinského bezpečí, sledoval jsem „starý neškodný horor“, když v tom na scénu se samozřejmostí zkušeného řezníka nastoupil Leatherface a můj z přiblblý úsměv ztuhnul. V porovnání s dnešními horory nic moc nevidíme, zato cítíme a slyšíme i to, co bychom nejraději necítili a neslyšeli. Vedro k nesnesení… Staré, trouchnivějící dřevo, mrtvolný zápach… Rozvrzaná postel, matrace nasáklé krví… Bzukot, hukot, skřípot… Kdosi v pozadí startuje motorovou pilu… Jekot! Tobe Hooper jde po zcela jiné pěšině než o třicet let později Marcus Nispel – kašle na nějakou vizuální vycizelovanost, maximálně těží ze skromných prostředků, jež měl k dispozici. Tj. nějakých 140 tisíc dolarů, 16 mm kamera, obeznámenost s případem Eda Gainea a dávná myšlenka, kterak si v panickém záchvatu proklestit cestu nacpaným obchoďákem (Hooperův pohled tehdy utkvěl na vystavených motorovkách). Neřekl bych přímo dokumentaristické, ale stejně dost syrové, nehezké a tak nějak upřímnější než současné vyvražďovačky. Tvůrci neusilují o přiblížení k hrdinům, přesněji kusům chodícího masa. Od začátku si od nich udržují odstup – myšleno obrazně i doslovně, neboť kameraman budoucí oběti s chutí sleduje z dálky, jakoby perspektivou „lovce“. Závěrečné mučení patří k těm nejméně příjemným scénám, jaké znám a byť jsem se oné nesmírné brutalitě místy bránil znechuceným smíchem, při zpětné vzpomínce mi dvakrát do smíchu není. Texaský masakr netřeba vidět vícekrát, abyste si vzpomínku na něj odnesli až do hrobu. 75% Zajímavé komentáře: Superpero, Mr.Apache, choze, Lhurgoyf (10.05.2009)

Dnes už klasická vyvražďovačka, která mimo jiné názorně ukazuje, že i správný maniak by měl mít dobrou kondici. Co jsem určitě nečekal, bylo rychlé a nekompromisní odstraňování všech hrdinů. Za úvodní scénu se sdrátovanými kostrami a závěr s večeří a vším tím po ní (obzvlášť s tancem s pilou) by si film zasloužil pět hvězd. Pořád mu ale "něco" schází. A toho "něčeho" je docela dost.__P.S. Ták, a já se teď můžu v klidu podívat na ten remake, ať jsem v obraze. (09.05.2010)

Je to zvláštní, ale mnohem více napětí a děsivé atmosféry se odehraje ve dne. S nástupem noci totiž nastoupí i psychotický sled scén, které místo nervů drásají spíše mozek a zdravý rozum. Zmatené pobíhání po lese za rachotu „řetězovky“ snad ani tak ne, ale večeře u rodinného stolu patří k tomu nejdivnějšímu, co lze vůbec ve filmu spatřit. Střih nejen obrazu, ale i zvuku, společně s detailními záběry na oko hlavní hrdinky působí téměř až halucinogenním dojmem a výsledný efekt, kterým zřejmě mělo být znechucení diváka, je dosažen beze zbytku. Celkově pak Texas chainsaw massacre vypadá jako dvě navzájem k sobě nepasující epizody, jejichž pojítko v podobě společného názvu jaksi dostává svému významu, ale pocit vzájemné nekompaktnosti stále visí v mysli a nelze ho jenom tak odbýt. (16.12.2005)

Velké zklamání. Jednoduchá konstrukce s velkou dějovou plytkostí, atmosféra jen místy a ještě minimální. Postavy nezáživné a žádný strach tento horor nebudí. Už to nikdy nechci vidět. P.S. Před zhlédnutím jsem opravdu netušil že Nispelův remake z 2003 je lepší. [5/10] (Vortex) (Barevný /// Produkce: Tobe Hooper, Lou Peraino /// Scénář: Kim Henkel, Tobe Hooper /// Kamera: Daniel Pearl /// Hudba: Wayne Bell, Tobe Hooper, John Lennon) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (17.02.2010)

Rozhodně jeden z nejlepších horrorů všech dob, zakládající vlnu exploitation. Parta mladých lidí se dostane do spárů šílené rodiny s hlavní ikonou i dalších pokračování a verzí, Leatherfacem. Osobně si myslím, že se jednalo o zázrak, že se Hooperovi tento film natolik povedl spíš nějakolu náhodou, protože nikdy již nic takového nezopakoval. Každopádně věk-stáří filmu, úchvatná vizuální stránka filmu, temná a realistická atmosféra, závěrečné nekonečné týrání poslední oběti ... to vše dělá z filmu kult svého žánru. Film působí dojmem skutečnosti a realističnosti a i když brutálních scén přímo před kamerou není příliš, násilí a teror zmnohonásobují dechberoucí dojem z tohoto kdysi těžce kritizovaného filmu, který je dnes inspirací mnoha horrorových tvůrců. Poslední dvě verze se sice podle mne povedly, ale původní Texasský masakr je a bude jen jeden... (12.12.2007)