Bezstarostná jízda

Kdyby to byl videoklip, nějaký zajímavý obraz by doprovázel tu pěknou hudbu. Kdyby to byl dokonce film, tak by se tam přece alespoň něco dělo. Nějak jsem se nedokázala pobavit u snímku o tom, jak dva feťáci potkají třetího. Pokud jde o setkaní dvou s někým, dávám přednost těm, co se potkali u Kolína. (28.07.2019)

FREEDOM......nostalgie jako sviňa. Já 15?-ti letý, letní kino Vlašim a parta bezstarostných kluků vyráží na Easy Rider. Krásné to časy.....Hned úvodem přiznávám, nemám „na to“ a nikdy jsem po tom ani netoužil, žít tímto způsobem života. To mi ale vůbec nebránilo v tom, abych si tento snímek neužíval, protože tahle „road movie“ si na nic nehraje a člověk jim to vše věří a to je to nejdůležitější. Trojlístek Nicholson-Fonda-Hopper nám tehdy přichystal nevšední zážitek, který jsme následně až do ranních hodin tenkrát „řešili“ u pivka na zahrádce. A zda-li to funguje i po těch ....letech? Co myslíte? Ponechané hodnocení budiž jasným důkazem. Ikdyž Milan mezitím trochu zestárnul, malinko zvážněl a životem „ vystřízlivěl“a zmoudřel?( blbost :o), nicméně ten „malý bezstarostný klučina“ v něm „někde uvnitř“ dříme nadále a jsem stále ve formě, plný sil (to pouze pro pořádek :o) A nejsilnější momenty snímku (vyjma samotného konce a hudby)? Bezesporu rozhovor u ohně „nad jointem“ mezi Jackem Nicholsonem a Dennisem Hopperem, tam je obsažena téměř celá myšlenka vyjadřující tento snímek...FREEDOM. „Nikomu neříkejte, že není svobodnej, protože oni jsou schopní vraždit a mrzažit, jen aby dokázali, že jsou.“ Potom jsou to bezesporu ty momenty, kdy Hopper s Fondou projíždějí na svých choperech nespoutanou krajinou. A ten nejvtipnější? Jednoznačně Jackova fešácká helma. Pobavila mě tenkrát, řechtal jsem se i dnes. p.s. „Bejt svobodnej samo o sobě není těžký. Je těžký bejt svobodnej v tomto světě“....Born to be wild..... 85% (10.03.2011)

Jak je důležité míti scénář, ukazuje právě tento film. Úplně vidím, co by z toho vzniklo v dnešní době. Chlapácký film plný hlášek a silných existencionálních mouder. Tato verze je sice hrozně free, ale na dnešní dobu je až příliš prázdná. Skoro se tam nemluví, a když už někdo něco plácne, tak je to ten zde několikrát zmiňovaný improvizovaný blábol. Touha po svobodě má v Hopperově a Fondově podání stále své kouzlo, jejich jízda podkreslená skvěle zvolenou hudbou je podmanivá, ale jako člověka, který éru hippies viděl pouze v několika filmových útržcích, mě to těžko může plně uspokojit. (22.02.2012)

Fonda s Hopperem vypadali jako idioti, chovali se jako idioti a byli to... idioti. S prvobytně pospolnými vyznavači jepičí kvazi-svobody budu stejně rychle hotová - buďme rádi, že je to za nama... Až Nicholsonovo rozšafné řečnické výstupy zabránily předčasnému vynesení odpadu bez snahy o vytřídění a jen díky nim jsem se nepřipravila o cenné poznání, že Amerika je země buranů s tukovýma boulema, kde zákonitě vynikne kdejaká nudná fetka. Ani nevím, zač je v Easy Rider jedna hvězda, snad pro ten vítr ve vlasech. Viděno v rámci Season Challenge Tour, týden s kultovními filmy. (05.11.2015)

Skvělá roadmovie, ve kterém je divák vzat jako spolujezdec na velkolepý výlet po „tehdejší“ Americe – místy projíždí širými pláněmi s nekonečnou oblohou nad hlavou a větrem ve vlasech, jindy po úzkých, potemnělých stezkách, ohraničenými lidskou hloupostí a předsudky. Velmi se mi líbila ta tématická ucelenost, zajímající se o jádro pojmu „svobody“, jež však nikdy nesklouzává k jednostrannému uchopení tohoto fenoménu. Skutečně, svoboda je zde nahlížena z mnoha úhlů. Máme zde omezení svobody jak ze strany okolí, kdy jsou hlavní hrdinové zařazeni velkým množstvím postav do předem vytvořených škatulek a boxů. Nicméně jsou zde patrná i omezení vznikající z vnitřní povahy postav – v tomto ohledu může posloužit za příklad věčně ustrašený Hopper, kterého stále svazuje strach o peníze, čas, atd. Co je však nejvíce překvapivé, je pojetí věcí též z opačné strany – jakmile člověk odhodí všechny zábrany, riskuje svázání se s „nevázaností“ - klasickým příkladem jsou drogy, či „volná“ láska – velkou devízou snímku je, že tyto fenomény tvůrci rozhodně neromantizují a vidí i jejich stinné stránky. Film tedy rozhodně není nějakou bezmyšlenkovitou oslavou hippies – hlavním řídícím principem narativu je totiž hledání, spíše než nabízení předem formulovaných odpovědí. Toto hledání přesahuje často až do meditativní polohy, kterou podporuje jak pozvolné tempo vyprávění, tak výborný výběr dobové hudby. (01.05.2017)