Bezstarostná jízda

Road movie s prenádhernou muzikou 60. rokov a s hercami, čo to vedia pekne roztočiť. Dejovo je snímok síce trocha slabší, vlastne je to len o chlapíkoch, ktorí sa rozhodli prejsť z bodu A do bodu B a cestou stretávajú rôznych ľudí a zažívajú rôzne príhody, ale aj napriek tomu je tu veľa vecí hodných zapamätania, napr. hlášky o slobode, Nicholsonov výklad teórie o mimozemšťanoch, LSD úlet... Záver je šokujúci, strhujúci, ale tak to malo byť. Vlastne až tu divákovi dôjde, ako to je vlastne s tou slobodou, že ide o niečo zdanlivé, neuchopiteľné a hlavne, že si len myslíme, že ju máme. Veľký odkaz. 80/100 (24.06.2015)

Bezstarostná jízda není přiběhový film, ani náhodou. Děj je vlastně velmi prostinký. Dva motorkáři sednou v LA na motorku a jejich plánem je dostat se do New Orleans. Cestou semtam na někoho natrefí, někoho svezou a na závěr ochutnají chuť svobody jako takové. Ano, sejme je buran, který vlastně tohle udělat může. A Jacka Nicholsona zabijí protože ONI vlastně vypadají jinak než by měli. Ta svoboda je tady samozřejmě hezky naznačená a mají ji vlastně jen ti dva motorkáři a potom určití lidé kteří se jim připletou do cestu. Všude kolem nich ovšem panuje režim, který říká jasně. Ostříhej se, choď do práce a hlavně neber drogy a neužívej si. Myslíte že se to až tolik liší našich krajů? ...Přesto jsem film podruhé docenil zase o chloupek více než poprvé a soundtrack je prostě úžasný. 70% (20.03.2016)

Není to taková jízda, jak je tenhle film popisován, ale úplná katastrofa to taky není. Hlavním problémem je, že první polovina je naprosto o ničem a vůbec nic důležitého se v ní neděje. Až po příchodu Nicholsona na scénu film trochu ožije. Až na konec, který vypadá neskutečně nuceně. Celé to ale zachraňuje skvělý soundtrack a sympaťák Peter Fonda, který má na film stejný účinek jako joint na jeho postavu. Přesto tenhle film generaci 60. let vystihuje vcelku důvěryhodně. (29.10.2009)

(1001) Mně ten film nic neříká. A přemýšlím proč, když vyprázdněná narace je mému srdci velmi blízká. Rozdíl je asi v tom, že ve filmech s vyprázdněnou narací (kterým moje srdce holduje) se nic neděje a to něco znamená. Tady se neděje nic a v mých očích to ani nic neznamená. Možná by někteří moji oblíbení tvůrci nenatočili moje oblíbené filmy, kdyby neviděli tento film, ale já u Bezstarostné jízdy necítím nic. Celý ten výtvor je tak nesmírně náhodný, že si říkám, že by jedinou hodnotu měl mít pro ty, kteří ho vyráběli, a to jenom proto, že si tím sami prošli. Jak jedna nejmenovaná fiktivní postava prohlásila o pornu: "Když to nedělám sám, tak mě to nebaví." (04.06.2017)

Co vznikne, když se dají dohromady dva postmoderní kovbojové – zhulený Peter Fonda (Wyatt Earp) a opilý Denis Hopper (Billy the Kid) – dvě motorky a Amerika? Film, který si nehraje na to, že je „free“, film, který JE „free“. Scény, kdy ústřední dvojka jede, úplně prostě a jednoduše jede a k tomu hraje Steppenwolf nebo Jimi Hendrix, znají jediné slovo – svoboda. A nebojí se jej zařvat pěkně nahlas. Natáčení bez pevného scénáře (natožpak zázemí) bylo kvůli povaze zúčastněných pochopitelně o život (oblíbený Hopperův triplet? Víno, tráva, speed), ale věřil jsem jim, až do brutálně krutého vystřízlivění v závěru jsem věřil, že natáčejí o sobě, o svých životech, pocitech a cílech. Na rozdíl od mnohých si nemyslím, že tahle generace byla naivní, jenom jako jedna z mála dokázala jít naplno za tím, čemu věřila. Dnes, kdy kolem sebe dobrovolně stavíme zdi, není vůbec příjemné pohlédnout svobodě, reprezentované třeba právě Bezstarostnou jízdou, do tváře. Ale je to nesmírně osvobozující. 85% Zajímavé komentáře: Pacco, Jordan, de_FACTO, JohnFarst (05.02.2009)