Zabití posvátného jelena

Výtečně natočená šílenost. Morální studie, kterak chyba z minulosti ohrožuje vše, na čem záleží: rodinu, manželství, kariéru. Uznávaný kardiochirurg a oftalmoložka, dvě šikovné děti, velký barák, luxusní auta, postavení. A taky trochu sterilní vztahy a absence emocí. Formální objetí nebo projev citu, podivné chování, podezřele přepálená vzájemná zdvořilost. O oné nikdy nepřiznané chybě je lepší předem nevědět. Ani o tom, jakou roli v příběhu sehraje démonický nešťastník Barry Keoghan. Osobně mě přilákali herci a řecký režisér Yorgos Lanthimos, kterého znám díky bizarnímu a vztahy studujícímu Humrovi. Pozvolný černohumorný absolutní rozpad dobře situované rodiny mě bavil. Stejně jako částečně bezemoční výkon hlavních postav (výborný Colin Farrell a Nicole Kidman). Stejně jako testování hranic publika. Stejně jako sebevědomě nepříjemná forma: plíživě depresivní hudba i zvuk a kubrickovsky nezúčastněná kamera á la The Shining, která postavy pronásleduje v zajímavých záběrech. Precizní Lanthimos má fajn myšlenku, možná ji probouzí až moc strojeně a uměle, ale já se rozhodně nenudil. Cukající koutky. Příjemně nepříjemná podívaná. (29.12.2017)

Lanthimosovy vyhrocené konstrukty mě stále nepřestávají fascinovat. Zvlášť v případě, kdy se po formální stránce převlékají za artový horor, který hudbou a pohybem kamery neustále znepokojuje, obalí se konceptem antické tragédie, ale přitom neztrácejí specifický černý humor, který diváka provokuje k smíchu. Ne věcmi, které se na plátně dějí, a které jsou vpravdě hrůzné a vůči postavám ještě několikanásobně krutější než v Lanthimosových předchozích filmech. Nýbrž tím, do jakých záběrů a situací jsou tyto hrůzy komponovány. Na Zabití posvátného jelena se v pravdě ani Haneke nechytá. 90 % (19.09.2018)

První třetina mě i přes jistou pachuť nad několika bizarními momenty celkem chytla, i dva slavní herci v hlavních rolích oplývali jistým kouzlem osobnosti a spočátku mě dokázali zaujmout. Ocitl jsem se v očekávání strhujícího rodinného či vztahového dramatu, ve kterém jsem cítil něco zneklidňujícího, zároveň však doufal i v jakousi hlubší výpovědní hodnotu. Ale pak... pak se z toho čím dál víc stávala jedna kolosální šílenost, s monotónně rozehranou sérií neuvěřitelných zvratů, u nichž režisér společně s herci zřejmě pod vlivem oněch nadpřirozených sil ztratil veškeré emoce. Přijde mi skoro až neuvěřitelné, jak zcela studeně, nezáživně a bez kouska přítomného napětí může působit film, který rozehraje nejednu vypjatou existenciální situaci. Navrch ta šílenost s nádhernou kamerou na mě působila strašně nudně, otravně a každou druhou chvíli byla naplněná úchylnými historkami (doktorovo vyprávění dceři o sexuálním zážitku se svým otcem). Odporný mladý spratek infiltrovaný do rodiny působil správně slizkým dojmem, ale jen kvůli němu navyšovat hodnocení nehodlám, když z celého filmu vypadlo to, co vypadlo. Zabití posvátného jelena je ve výsledku tak trochu filmem s případným „poselstvím“ nad moje chápání, ale hlavně filmem, z něhož i přes některé klady (včetně kamery) neplyne pro mě osobně žádný přínos, žádná fascinace něčím, ani trochu pozitivní zážitek. Vyvolání pocitu čistokrevního odporu, který byl spíše samoúčelný a který také stavěl na nelogičnosti a postrádal cititelné emoce, zkrátka neocením... prostě ne. [30%] (17.05.2022)

Yorgos Lanthimos, jméno které mi až do dnešního dne absolutně nic neříkalo a režisér od kterého jsem až dosud nic neviděl. Nicméně to se po zhlédnutí tohoto filmu jistě rychle změní. Sice nejde vyloženě o hororový kousek, ale má s tímto žánrem mnohem více společného, než lecjaký film. Mysteriózní psychologické drama však divákům nabídne značně znepokojující příběh, který jistě nejednoho diváka nepěkně pošimrá na žaludku. Přesto si myslím, že se tu dá najít několik slabin, které mohl tvůrce ještě mnohem více vypilovat. Hlavní problém vidím v celkové nevyváženosti příběhu, ve kterém občas jinak solidní atmosféra stávkovala a já se místy i trochu nudil. Souhlasím však s názorem, že jde skutečně o podivnost, která mi na nějaký čas jistě uvízne v paměti. Několik otazníků v mé hlavě zůstalo nezodpovězeno a pevně věřím, že v tom nejsem sám. Rovněž bych chtěl pochválit hudební doprovod, který se velkou měrou podepsal (pozitivně) na celkové atmosféře a ani herecké výkony nebyli vůbec špatné. (24.10.2018)

Kedže som netušil do čoho idem, prvá polhodina bola značne iritujúca. Potom sa však príbeh rozbehol a všetko dávalo zmysel. Pochopiteľne, filmový jazyk bol svojský, upäto racionálny, desivo strohý hlavne pri uhladených, mechanických dialógoch. Do neba volajúca bezvýchodiskovosť situácie volala po závere biblických rozmerov. Lanthimosov snímok je určite kontroverzný, ťažko sa pri ňom dýcha a zanecháva jazvy. Herecké výkony sú ozdobou filmu. (30.12.2017)