Nepřátelé

Snímek obsahuje mnoho fascinujících scén, celek není úplně dokonalý (největší problém jsem měl se ztvárněním postavy Rosamund Pike a několika klišé), ale rozhodně velmi podnětný jako esej o Američanech - o původním obyvatstvu, o vítězích nad nimi i o dnešních bílých mužích, kteří to vše reflektují. Pro mě nejsilnější jako zpráva o tragice služby státu ("It´s my job."), který v průběhu let požaduje poměrně protichůdné věci (emoce). (05.11.2018)

Pozor!!! V tomto zvratku lze narazit na funkční bojler! Kristián Žok je zmrdský rasista a vyhlášený sadistický zabiják Amerikoameričanů. To ovšem jen do té doby, než mu nějaká unijní guma dá za úkol eskortovat náčelníka Maligního Tumora, zmrdského rasistu a vyhlášeného sadistického zabijáka Pseudoameričanů, na oddělení indiánské terminální onkologie. Cestou Kristián prozře a náhle zjistí, že je vlastně ve skutečnosti zádumčivým ultrasprávňákem a milovníkem rudochů a za ten jeho permanentně strnulý výraz úsporně huhňajícího vyhlazovače může jen mimořádně svědivý genitální opar. No, kluci se přes dvě hoďky moc príma projedou čarokrásnou krajinou, přičemž zažijí přesně tři krát deset minut mile brutálních a příjemně naturalistických dobrodružství, nejprve s traumatizovanou matkou, co prohrála s Komanči 3:0 na děti, poté s lovci bobrů traumatizovaných matek a nakonec se spravedlivě rozhořčenými rančery, kterým ti zkurvení domorodci pár set let před jejich příchodem bez povolení postavili na pozemku indiánský mumifikátor. S těmi už ale napravený Kristián po bolševicku nemilosrdně zatočí, adoptuje androgynního indiánka a vydá se pateticky odjíždějícím vlakem vstříc zapadajícímu slunci s traumatizovanou matkou a nově nabytým traumatizovaným fakanem vést traumatický rodinný život. Docela škoda, že se to mezi těmi výše uvedenými trampotami táhne pomaleji než rakovina, kdy si hoši při jízdě jen stěžují, jak už jim z toho genocidování vlastně jebe, vyměňují si uznalé pohledy plné vzájemné úcty a kolektivně u ohňů přemítají, jak by mohli z fleku založit Svaz kolonizátorsko – indiánského přátelství. Tak co teď, kurva, jako s tím? No tak tři, dalo se to usedět. (22.04.2018)

Na to, jak hloubavě film rozebírá pocity všech postav, docela podcenil důležitost vykreslení pro expozici příběhu klíčového zblížení Baleovy postavy s náčelníkem. Za což možná může finalní střih, který měl zkrácením stopáže snímek udělat přistupnější širšímu publiku. Z první třetiny bych udělal první polovinu a stopáž natáhl na 150 minut. Hostiles jsou totiž natolik vtahující, emocionální a psychologicky i myšlenkově angažující, že se mohli stát (anti)westernem desetiletí, který dané fucked-up období americké historie zobrazuje nejvýstižněji ze všech žánrových btratříčků. Kazdá jejich minuta je intenzivní testament o ztrátách, trápení a smutku. (08.08.2018)

Pro westerny mám slabost. V tomto žánru obvykle skvěle funguje, když se spolu vydá parta lidé na strastiplnou cestu napříč americkou prérií, kde se to jen hemží nebezpečím. Líbilo se mi, že naši posádku neohrožoval pouze kmen těch kurev kumančů, ale tvůrci toho vymysleli podstatně více. Bale je ve své roli tradičně skvělý. Ostatní pánové a dáma ho skvěle doplňují. Přesto nemám pocit, že bych viděl něco úžasného, co nedostanu z hlavy. Příjemný moderní western na jedno zhlédnutí. Lepší tři kousky z mé odborné strany. (26.04.2018)

Nějak moc se ten film dere pod kůži. Baleovi toho otupělého a emočně zhrouceného killera věřím jako málokomu a Rosamund Pike se spícími dětmi mě bude budit ze spaní. Navíc Stephen Lang konečně v kladné roli. Syrovost, emoce, násilí, ztráty blízkých, vědomí vlastních vin a cizích křivd - zajímalo by mě, jak by na tenhle film reagoval Karlík May :-) (22.11.2018)