Hounds of Love

Tak mi ti šílení Australáci zase pořádně pocuchali nervovou soustavu, a to mám rád, hlavně v neděli před spaním, člověk se pak úplně začne těšit do fachy mezi lidi, místo aby byl otrávenej, že musí ráno vstávat... Kašlu na to, že psychologická rovina (obligátní 'chování postav') byla místy poněkud nevěrohodná, protože je to "jen" thriller. A z thrillerového hlediska u mne za jedna... tedy za pět. Mám takovou teorii, že jak to žhavý australský Slunce tamním euroaustralanům smaží od mala mozky v hlavách, tak v kombinaci s geny bývalých vězňů, různých desperátů a divokých Irů se tím v tamních končinách vytváří hodně zajímavá, drsná a násilnická lidská rasa. Film za pár švestek a přitom zatraceně působivý; jo, když se to holt umí... Kromě zajímavé zpomalené kamery chci vyzdvihnout i hudební složku, včetně tří geniálních a skvěle načasovaných songů - nejprve šedesátková láskyplná balada, pak sedmdesátková smutná balada a nakonec diváka totálně domelancholizují božští Joy Division... Krásně smutná hudba a pomalé pouliční záběry na poklidné předměstí, v kontrastu se scénami z vnitřku domu dvou úchylných pošahanců. >90%. (28.05.2017)

Není to až tak špatný, hodně bych chtěl pochválit autentičnost. Vypadalo to opravdu jak v reálu. Jen mi pohužel nesedly postavy, nelíbilo se mi kamerové zpracování (jakési extra zpomalené záběry - nevím proč). Nicméně konec je docela působivý a vzhledem k tomu, že čas od času ve zprávách slyšíme o magorech, kteří vězní buď svoje nebo cizí děti, věřím, že tak nějak ta situace může ve skutečnosti vypadat. Znovu si to ale nepustím, moc mě to nezaujalo, takže.45%. (04.02.2018)

Australský manželský pár psychopatů unese mladou dívku, kterou pak mučí. Nečekejte nic jako Lidská stonožka, toto je velmi realisticky natočeno a místy to bylo až fyzicky nepříjemné sledovat. V klíčové scéně hraje Atmosphere od Joy Division, a i když jste tuto píseň už slyšeli stokrát v jiných filmech, tak to pořád zas a znova funguje. K dovršení bizarnosti vypadá hlavní záporák jak Och. (01.07.2017)

Po rozvode svojich rodičov žije Vicki (Ashleigh Cummings) so svojím otcom a k matke prichádza len na dva dni v týždni. Čas strávený u nej je pre ňu nepríjemný, pretože odvtedy, čo ich matka opustila, ju Vicki nerešpektuje. Preto sa rozhodne namiesto noci strávenej s matkou vybrať na párty. Toto rozhodnutie má pre ňu katastrofálne následky, pretože narazí na zvrátený pár, ktorý má s ňou svoje vlastné plány plné bolesti a utrpenia. - Milujem horory z Austrálie a páčil sa mi aj tento, aj keď nejde o zástupcu môjho oblúbeného subžánru Hixploitation. Už od začiatku ma to naladilo na tú správnu atmosféru osemdesiatych rokov, malo to špičkové technické spracovanie, záporáci pôsobili nechutne a príbeh sa rozvíjal zaujímavým smerom. Hororová stránka je v tomto prípade zameraná skôr na psychologický nátlak, ktorý je dosť surový. Gore a krvi tu je málo, ale nejak mi to ani nevadilo. Čo mi ale vadilo je prehnaná stopáž a ten ukričaný záver, ktorý na mňa mal úplne opačný účinok a pôsobil pre mňa akosi vtipne. Celkovo mám z toho ale velmi dobrý pocit a opäť ma to utvrdilo v tom, že austrálske horory patria medzi špičku, ktorá sa točí mimo USA. + herečka z Town Creek + herec z Wolf Creek (12.05.2017)

Krásný romantický film o dvou milencích a jedné unesené. Unesené jejich láskou a vzájemným porozuměním (on toho čokla ukopat nechtěl, ale kálet v obýváku, to se prostě nedělá, no uznejte). Ona chuděra z rozvrácené rodiny, nepochopená, za to uchopená v řetězech a slzách. Den pomalu končí, azurová obloha se mění v indigovou modř osázenou hvězdami, a na bílém tílku se rozlívají skvrny červené jak vlčí máky v obilí... "Walk in silence. Don't walk away, in silence. See the danger. Always danger..." (05.08.2017)