Sámská krev

Sámská krev je film s hodně zajímavým tématem, průměrně filmařsky zvládnutým 90 minutovým flashbackem a naprosto stupidním dramatickým rámcem. Aneb bába přijede na smuteční oslavu sámských příbuzných, všechny hejtuje, potom se u okna zasní jak to všechno hejtovala i v dětství a najednou jí přepne v makovici, vydrápe se na kopec a z minuty na minutu zcela přehodnotí svůj celoživotní postoj. To je z mého pohledu totální scenáristický bullshit, který předpokládá, že když divák prožije 90 minutový flashback, bude mít pocit, že došlo k vývoji postavy. To nedokážu přijmout a celý film tím pro mě jen ztrácí na smyslu. 5/10 (02.02.2018)

Měl jsem mnohé výhrady, zvláště k těm místům, kde se film drží postdardennovského festivalového kánonu. Řešení některých situací mi přišlo moc na první, respektive byl použit první nápad, co byl po ruce. A úvod se závěrem jsou jakoby jiný film, o úroveň jinde. Ale vše nakonec přebije síla poslední scény, ten pocit bezvýchodnosti v závěru života ženy, která dostala, co požadovala, ale zákonitě tím přišla o všechno, které se povedlo emancipovat, což ale neznamená, že mohla kdykoli cokoli ovlivnit, která opustila své místo ve světě, protože si myslela, že je odsouzeno k zániku, ale za celý život se nedokázala ztotožnit s místem novým, zatímco to staré se proměnilo, sice mírně, ale natolik, že při návratu do něj by stejně zůstala cizinkou. (11.01.2018)

"misterz" trafil svojim názorom: "Jeden z mála príkladov kedy forma a zručné zrežírovanie ďaleko prevýšili obsah a príbeh samotný" klinček po hlavičke. Za mňa je to teda málo, pričom v prípade takýchto filmov, ktoré sa snažia človeku podsunúť pointu, ktoré by mali mať akúsi "hĺbku", musím byť emocionálne zasiahnutý. Bohužiaľ, to sa nestalo .. (28.05.2018)

Velmi poutavý pohled do duše mladé Laponky, která již nechce být vězněm své vlastní  kultury. Čtrnáctiletá Elle Marja, žije s rodinou podle sámským tradic a zvyklostí. Jejich hlavní náplní je lov sobů. Spolu se setrou odjíždí do internátní školy, ve které se má naučit dané učivo, jež  je odlišné od toho, co jinak studují švédské děti.  Záhy zjišťuje, že zdejší režim je velmi přísný a fyzické tresty jsou na denním pořádku. O to  víc jí láká uniknout ze své reality a dostat se do jiného, pro ni neznámého světa. Proto ovšem musí překonat své etnické i rodinné vazby, které ji budou bolet. Podstatnou předností snímku je rozhodně obsazení hlavní role, kterou ztvárnila Lene Cecilia Sparrok, jenž také ve skutečnosti pracuje na chovu sobů a rovněž má severo-sámský původ stejně jako  postava ve filmu. I díky tomu hrdinka působí velice přesvědčivě a autenticky. A přestože má snímek pomalejší tempo, stále se něco děje a je zajímavé sledovat její  nové životní osudy. (07.12.2022)

Hlavní příběh má ve filmu samozřejmě většinový prostor, ale opomenuty nejsou ani tradice a životní styl Sámů, za což jsem nesmírně rád. Právě tato část vlastně doplňující a dovysvětlující hlavní dění velmi zaujme, což ovšem neznamená, že by osobní příběh Elli Marji nebavil, naopak. Amanda Kernell ho vypráví obrazy, často bez dialogů, které ovšem v těch nejsilnějších a zároveň nejsmutnějších scénách rapidně přibudou. Svým způsobem poklidné, idylické žití Sámů naruší stále častější výpady proti nim, posměšky, občas i násilí. Vrcholem všeho je smutně dokonalá scéna ve škole, něco neskutečného, přesto pravdivého. Díky tomu všemu mám pro hlavní hrdinku pochopení, i když bylo jasné, že ji v "normálním" světě nečeká nic dobrého. Amanda Kernell vybrala do (nejen) hlavních rolí skutečné sámské dívky, což se ji vyplatilo, těžko by někdo předvedl lepší herecký výkon, než právě Lene Cecilia Sparrok, ale i Mia Erika Sparrok. Když člověk prožívá, není vlastně ani třeba příliš hrát. Závěr o opětovném nalezení skutečného domova, místa kam i přes změny v něm přeci jen a stále patřím, je nádherný. 75% (24.09.2018)