Hellraiser

Hodně dobrá záležitost. Tato filmová pozvánka do samotného pekla, mě po celou dobu svojí existence vůbec nepřitahovala. Jako horory obecně. Osobnost a vnímání filmů se ale mění a občas mile překvapí. Film je rozhodně pojatý jako neukončený a sám nabádá k pokračování. Nicméně tolik dílů by si jistě nepřáli ani sami Cenobité. Úvod do démonického nefalšovaného pekla, mě rozhodně uspokojil. Trošku jednoduchý a jasný děj, každopádně závěr je masivní ukázka zla, které se zde skutečně jen představuje. Prostě na nic nečekat a jít do dalšího dílu, ovšem bez tohoto to nelze vidět. (15.10.2012)

Najvacsim kladom tejto hororovej klasiky je v mojich ociach jej tajomnost. Zo zaciatku sa mnohe fakty dostavaju na povrch len v naznakoch, obrazoch, bez zbytocneho vysvetlovania. Myslim si ze prave to je v hororovom zanre jeden zo zakladnych kamenov vystavby napatia a tomuto sa to dari vyborne. V tomto pripade je to dokonca spojenie inteligentneho deja a skutocne stavnatych gore scen - a to priam v unikatneej podobe. Zatuchnuta miestnost s jej nie prilis milym obyvatelom frankom je jedno z tych miest, ktore by som naozaj netuzil navstivit. To ze sa v zavere film prelieva do vod fantasy mi uplne nesadlo, pretoze sa tak trochu vytraca inak naozaj seriozna atmosfera, samotny zaver vsak film naozaj krasne ukonci a zanecha ten neprijemny pocit, ktory panoval aj prvej polovici filmu. (9/10) (11.02.2008)

Clive Barker si podle vlastní povídky Hellbound Heart napsal scénář, a sám usedl na režisérskou stoličku. To mu umožnilo vložit do filmu jeho nezaměnitelný rukopis, nekonečnou fantazii a svou splatterpunkovou zálibu v různých ohavnostech. Snímek je tak po okraj naplněn bizarními výjevy a sadistickými obrazy, je plný sexuálních zvrhlostí, tělesné bolesti a obdivuhodných monster. Jak je obecně známo, do role Pinheada, vůdce pekelných cenobitů, Barker obsadil Douga Bradleyho (svého kamaráda ze školy) a zaručil mu tak světovou slávu. Z Hellraisera se krátce po svém uvedení stal zaslouženě kult, na jednom španělském festivalu byl vyhlášen za nejlepší horror roku, a dočkal se spousty pokračovaní, z nichž čtyři poslední jsou nejen zbytečné, ale hlavně nefalšovaným průserem. Jak je tedy vidět, pro Barkera to byl na poli celovečerního filmu famózní debut, jen škoda, že už nic lepšího nenatočil. (12.03.2011)

Oldschool horor se vším všudy. Příběh je drobátko hloupý, každopádně atmosféra, kterou dokáže budit už jen fakt, že se v jedné místnosti domu nachází monstrum z pekel, jež může nabýt své původní lidské podoby jedině "vstřebáváním" smrtelníků, je fantastická a zdařilé krvavé efekty spolu s komorním prostředím tomu napomáhají. Herci stojí za prd, i když určité perverzní psychologické mrazení vztah Julie a Franka způsobit dokáže. Vrcholem jsou rozhodně dvě scény - zhmotňování se Franka z podlahy a naháněčka Kirsty s monstrem v chodbě. Jako hezký nápad vidím drobnou vedlejší linku s odporným bezdomovcem. Kultovní Pinehead mě až na svůj pekelný hlas ničím neoslovil, spíš je to pěkná máčka - ostatní cenobiti se mi líbili víc. Hezká sbírka perverzit. (16.03.2008)

„Vezmite si ju. Je vaša. Vždy bola.“ Obdivuhodný výkon: Clive Barker v r. 1986 napísal hororovú poviedku Hellbound Heart a do roka a do dňu ju osobne sfilmoval (!) pod názvom Hellraiser. A vytvoril kult. Kult drsný, odporný, nechutný a svojím spôsobom príšerný. Ale zároveň dynamicky natočený a typovo veľmi dobre obsadený (slabošský manžel s dobrým srdcom, chladná mrcha, bastard ochotný pre svoje šťastie ničiť životy iných, šarmantná mladistvá hrdinka). Hellraiser sa okrem toho môže pochváliť bezútešnou anglickou výpravou, mrazivou atmosférou a kultovými Cenobitmi v čele s Pinheadom v podaní Douga Bradleyho, ktorého sadomaso oblek a klince poznajú aj ľudia, ktorí z Hellraisera nikdy nevideli ani minútu. Cenobiti sa pritom vo filme naplno objavia až cca 20 minút pred koncom (čo je však stále viac, ako v novele, kde sa mihli len na pár úvodných a koncových stranách). Tie 4* nie sú úplne čisté. Na to je snímka miestami predsa len béčkarská. A triky na konci haprujú. Ale s prižmúrenou kockou si to tú štvrtú hviezdu predsa len zaslúži, pretože kebyže píšem rebríček najzásadnejších hororov 80. rokov, tento by sa tam stopercentne dostal. (09.12.2006)