Egon Schiele

Papír a tužky - muž žijící z tužek a papíru, ale musí to být ty správné tužky a správný papír. Pěkný živitopisný film, plný tajů a významů, o novém umění, novém Rembrandtovi. Živé obrazy jsou mrtvé, Schieleho mrtvé obrazy stále živé. Schiele nejen jako (vý)tvarník, ale také jako (ví)tvarník - nejen vytvářet tvary, ale také vědět proč. Eros a Thanatos, dva základní hybatelé lidskými osudy. Der Tod, zastupující muže, und das Mädchen. Sigmund-Freud-Stadt (jiné označení Vídně) plný válečných mrzáků a španělské chřipky, ale také nových nadějí. Pozn. 1: V současné době se mnozí filosofové, např. Badiou nebo Žižek, snaží vybudovat vzdušný most mezi Městem Sigmunda Freuda a Městem Karla Marxe. Pozn. 2: V CinemArt CZ se píše, "Egon Schiele byl jedním z nejprovokativnějších umělců...", tedy provokoval svými obrazy, kresbami a akvarely, ale koho měl tím provokovat, proč a k čemu? Pozn. 3: Podobný nesmysl je přiřazovat Schieleho k nějakému uměleckému směru, především k expresionismu. Neměl s nimi nic společného osobně ani umělecky (zdroje ani cíle). (23.03.2017)

Patrně nejunylejší film o provokatérovi, jaký jsem kdy viděl. S provokatéry přitom bývá dost velká zábava, jenže Dieter si řekl "ne, budeme jenom střídat holky, to stačí." Šmarjá, co je na tom, tohle dělali chlapi už na Divokém západě, akorát se o tom nedochovaly žádné čáranice. Jakýkoli náznak, že by se příběh mohl rozběhnout taky jiným směrem byl náležitě potrestán, takže jsem si nakonec připadal jak v kozím chlívku u babičky. Já si nestěžuju, jsou to koneckonců moje oblíbená zvířátka, ale životopis o umělci by měl odrážet hloubku, jakou sám umělec ve svém tvoření cítil. Teda já aspoň doufám, že Egon cítil ještě něco jiného než svého kašpárka, protože abych byl upřímný, tak nejvíc ze všeho mě na celém filmu pobavila informace, že v dnešní době se jeho črty prodávají za miliony. (24.11.2016)

Takové neslané nemastné. Nebo jinak: solidní film, který se drží klišé, v tomto žánru typických a zavedených snad někdy před 80 lety. Z této šablony se mu nepodaří vyváznout, přestože samotná Schieleho postava nabízí množství interpretací, ze kterých by se dalo vytěžit něco jako drama a napětí. Takhle sledujeme sled scén, tu lépe tu hůře vypointovaných. Schieleho rozpolcenou morálku se dozvíme z jedné jediné věty. Jeho vztah k ženám vlastně ani není jasný. Co jej hnalo v umělecké tvorbě? Zase nic. Co se s ním dělo ten poslední rok po výstavě a Wallině smrti? Hmmm, zase nic. Hlavně, že na konci se dozvíme za kolik milionů eur se jeho díla prodávají. Režisér ani neměl "koule", aby ukázal kontroverznost Schieleho tvorby. Abych ale jen nehaněl. Walliina postava je dobrá a solidně zahraná. To samé platí i o Gerti. Výprava a kamera velmi dobré. Sám Saavedra se mi do Schieleho role moc nehodil, ale nehrál špatně. V záplavě hollywoodských prefabrikátů pak působí jeden prefabrikát rakousko-lucemburský jako vítané osvěžení. (17.11.2016)

Mám ráda životopisné filmy a nejvíc právě o výtvarných umělcích, které obdivuji ze všech umělců nejvíc. Egon Schiele byl jistě velmi talentovaný a zajímavý muž, ale Noah Saavedra mě o tom příliš nepřesvědčil. Je to nádherný chlap, ale herecky se mi daleko víc líbila Valerie Pachner v roli jeho životní lásky Wally. Té jsem věřila každé slovo. Co se týká manželky Edith, měla tam málo prostoru, možná by si zasloužila víc. Nebylo mi jasné, proč se oženil právě s ní. Pěkně byl vykreslen  vztah Egona a jeho sestry, bylo cítit, jak jsou si blízcí. Potěšily mě záběry z Českého Krumlova a hlavně nádherný dům v Neulengbachu, kde žil s Wally. Kouzelný dům  o samotě v přírodě, kde bych si přála žít. (03.12.2021)

Skolila ho a aj jeho rodinu španielska chrípka, odišiel priskoro, talent mal obrovský a mal aj dve veľmi silné vlastnosti umelcov: chlipnosť a syfilis. Film má veľmi dlhé pasáže, kde sa nedeje nič. Len hrá klavírna hudba alebo nehrá nič. Hoci ten klavír bol pekný. Na rozdiel od herečiek, kvázi "modeliek". (01.04.2022)