Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHrají:
Miroslav Donutil, Jiří Kodet, Simona Stašová, Emília Vášáryová, Bolek Polívka, Jaroslav Dušek, Eva Holubová, Stella Zázvorková (více)Obsahy(1)
A je tu zpět jedna z nejúspěšnějších českých filmových komedií od renomovaných tvůrců - režiséra J. Hřebejka a scenáristy P. Jarchovského s řadou skvělých herců. Vraťme se tedy s oblíbenými postavami k rodinným rituálům, láskám a trapasům odehrávajícím se na sklonku šedesátých let minulého století v jedné pražské čtvrti. Jemná poetika a humorná nadsázka jsou charakteristické pro vyprávění životních osudů tří generací mužů a žen ve zvláštním období našich dějin v roce 1968… V jedné dvoupatrové vile tu žijí dvě rodiny - Šebkovi a Krausovi. Otec Šebek (M. Donutil), prostoduchý, ale dobrácký důstojník z povolání, je zastáncem panujícího režimu a stejně vehementně obhajuje i vlastní neomylnost v roli hlavy rodiny. Elegantní otec Kraus (J. Kodet), bývalý odbojář s trpkou válečnou zkušeností, je naopak zarytým opozičníkem. Také on je přesvědčený o tom, že má za všech okolností pravdu - není proto divu, že se tihle dva nemají zrovna v lásce. Jejich děti - gymnazista Michal (M. Beran) a jeho spolužačka Jindřiška (K. Nováková) - spolu vycházejí docela dobře. I když Michal by byl rád, kdyby ho jeho sousedka brala trochu víc na vědomí. Ta má ale oči pro jiného. Nezbývá mu tedy nic jiného, než aby smutně přihlížel, jak mu jeho první milostné body krade spolužák Elien (O. Brousek). U Šebků a Krausů se zatím střídají rodinné návštěvy, ve vší obřadnosti se tu slaví Vánoce, svatba i nečekaný, bolestný pohřeb. Do zabydlených domácností vtrhnou i některé novodobé vymoženosti v podobě umělohmotných lžiček, nerozbitných sklenic i podivných her pro statečné pionýry. Mládež zatím pokukuje po lákadlech světa kapitalismu a snaží se žít svůj vlastní, na rodičovských autoritách a "velké" historii nezávislý život. V soukromí rodinných pelíšků se tak čas od času odehrají malá dramata názorů a vztahů, která se v paměti jejich účastníků otisknou už nejspíš navždy… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 912)
„Proletáři všech zemí, vyližte si prdel!” –– Pro mě bezesporu nejlepší film české kinematografie vůbec. Už jenom ta skutečnost, že mě dokázal natolik chytit za srdce svým dokonalým kouzlem tehdejší doby, že jsem se do ní chtěl byť jen na krátkou chvíli podívat, mluví snad už za hodně. Pokud k tomu však přidáme životní roli Jiří Kodeta (čest jeho památce) a všeobecně skvělé herecké výkony, brilantní scénář perlící jednu glosu za druhou a výbornou Hřebejkovu režii, znamenají pro mě Pelíšky film, na nějž se můžu dívat stále dokola a dokola a stále jej budu obdivovat. A při scéně, kdy Kodet hraje českou hymnu, mi pokaždé naskočí husí kůže. ()
Co mě na Hřebejkovi opravdu fascinuje, že z tak vážného tématu dokaže udělat tak humornou záležitost a přitom mám celou dobu na mysli,jak vážné věci se na pozadí filmu odehravájí. Nepochybně i herecké výkony všech herců,ale zejména Jiřího Kodeta a jako vždy skvělý hudební doprovd tuto mou fascinaci ještě zvýrazńují. Já už bolševikovi nedávám ani rok natož dva. ()
po revoluci vzniklo hodně filmů, ale jen pár se jich zapsalo do podvědomí lidí tolika hláškama (..já jsem přesvědčen, že kdyby mi chrstli vařící olej do ksichtu, tak se ona bude co? bude se smát! a otci na očích se tahá s největším exotem v okolí!). tvůrci se ,,nešetřili" a role napsané pro M.Donutila, B.Polívku, J.Kodeta atd., atd. jsou geniální. a také díky nim, jednou i nastupující generace bude vědět, že existovali soudruzi a že byl nějakej rok 1968. jak hlásal J.A.Komenský - škola hrou! komedie pro všechny bez rozdílu věku a politické příslušnosti. ,,to bude asi od soudruhů rodičů!" ()
nejraději mám Gagarinova bratra:-) Centrofixa Masaříková z Píšťan, která má oblíbený seriál Divoký anděl a oblíbeného herce Boba Marleyho, s nadhledem a objektivností, vlastní jejímu věku a národnosti, vyplivla svůj názor: "odpad! Nudný film, trápny humor". Myslím, blbko, že trápná jsi ty. Některý humor je prostě pro starší a chytřejší, víš? Zkus třeba něco jednoduššího, Teletubbies nebo reklamy, to bys mohla dát:-)) ()
Pre ďalšie dve generácie asi stratový film a neopísateľne atmosferická komédia. Skultovené hlášky, jedinečné dialógy a herecké výkony (Kodet, Donutil) pozdvihujú tento film do absolútnej topky. Scenár skvelý a dramatický žáner sem sadol ako uliaty! Je škoda, že na Slovensku je filmová produkcia v takých sra*kách. 90%. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (123)
- Jan Hřebejk s Petrem Jarchovským měli původně vymyšlený vtip, během kterého měla k Evě (Eva Holubová) přijít na oběd trojice nápadníků během jedné neděle. (Hřebejk: "... odejde jeden, vyndá další knedlíky, odejde druhej, vyndá další knedlíky..."). Nakonec ale dospěli k lepší variantě - Jarchovský: "Řekli jsme si, že radši tenhle fór obětujeme, protože když namlouvací obědy rozprostřeme v čase, když bude ženichy hledat celý film, až skončí u otce Krause, povine se nám to filmem jako červená nit a na diváka to bude působit dojmem příběhu, jakési pevné story. Ovšem odhalit tenhle banální trik, který dává pocit kontinuálního souvislého příběhu, nám trvalo osm nebo devět verzí scénáře." (NIRO)
- Legendární nerozbitné skleničky z Polska se ve skutečnosti vyráběly v bývalé NDR. Za vynálezem stojí tým z východního Saska a vidět je můžeme v muzeu ve městě Weißwasser. O vynález nikdo nejeví zájem. I když patent nikomu nepatří a může se tak využívat zadarmo. Podle šéfa muzejního sdružení Horsta Fasolda by přitom nápad mohl i zabodovat. (sator)
- Ve filmu zazněly písně Karla Gotta – „Santa Lucia“ a „Trezor“. Dále „Mrholí“ a „Pojď se mnou lásko má“ od Waldemara Matušky. Zazněly také hudební písně známého hudebního tria Voskovec, Werich a Ježek – „Život je jen náhoda“ a „Nebe na zemi“. Dále pak známé písně Václava Neckáře – „Lékořice“ a „Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě“. (majky19)
Reklama