Cosy Dens
Pelíšky
Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHrají:
Miroslav Donutil, Jiří Kodet, Simona Stašová, Emília Vášáryová, Bolek Polívka, Jaroslav Dušek, Eva Holubová, Stella Zázvorková (více)Obsahy(1)
A je tu zpět jedna z nejúspěšnějších českých filmových komedií od renomovaných tvůrců - režiséra J. Hřebejka a scenáristy P. Jarchovského s řadou skvělých herců. Vraťme se tedy s oblíbenými postavami k rodinným rituálům, láskám a trapasům odehrávajícím se na sklonku šedesátých let minulého století v jedné pražské čtvrti. Jemná poetika a humorná nadsázka jsou charakteristické pro vyprávění životních osudů tří generací mužů a žen ve zvláštním období našich dějin v roce 1968… V jedné dvoupatrové vile tu žijí dvě rodiny - Šebkovi a Krausovi. Otec Šebek (M. Donutil), prostoduchý, ale dobrácký důstojník z povolání, je zastáncem panujícího režimu a stejně vehementně obhajuje i vlastní neomylnost v roli hlavy rodiny. Elegantní otec Kraus (J. Kodet), bývalý odbojář s trpkou válečnou zkušeností, je naopak zarytým opozičníkem. Také on je přesvědčený o tom, že má za všech okolností pravdu - není proto divu, že se tihle dva nemají zrovna v lásce. Jejich děti - gymnazista Michal (M. Beran) a jeho spolužačka Jindřiška (K. Nováková) - spolu vycházejí docela dobře. I když Michal by byl rád, kdyby ho jeho sousedka brala trochu víc na vědomí. Ta má ale oči pro jiného. Nezbývá mu tedy nic jiného, než aby smutně přihlížel, jak mu jeho první milostné body krade spolužák Elien (O. Brousek). U Šebků a Krausů se zatím střídají rodinné návštěvy, ve vší obřadnosti se tu slaví Vánoce, svatba i nečekaný, bolestný pohřeb. Do zabydlených domácností vtrhnou i některé novodobé vymoženosti v podobě umělohmotných lžiček, nerozbitných sklenic i podivných her pro statečné pionýry. Mládež zatím pokukuje po lákadlech světa kapitalismu a snaží se žít svůj vlastní, na rodičovských autoritách a "velké" historii nezávislý život. V soukromí rodinných pelíšků se tak čas od času odehrají malá dramata názorů a vztahů, která se v paměti jejich účastníků otisknou už nejspíš navždy… (Česká televize)
(více)Recenze (1 911)
Rozhodně nejlepší český film co jsem kdy viděl.Jan Hřebejk ani nevím kolik mu zde bylo a tak neuvěřitelně zaválel fakt tleskám a herci hráli taky dost slušně i přesto, že jsem tu znal jen pár.Vážně dost zábavný film i někdy dost smutný.Dnes se tomu jen smějem, protože to byl skvěle zábavný snímek, ale takhle to fakt bylo a my za obrazovkama z toho chcípáme smíchy, ale já prostě z té scény kdy Jiří Kodet chytne nerva kvůli pitomému noku prostě nemůžu, bóže z toho vždycky tak umírám.Ale bylo tam skvělých spousta scén, ale tahle ta prostě neměla chybu.Musím říct, že všichni se nad tímto snímkem skvěle vyznamenali.100% ()
Milujem tú klavírnu bodku. V tej hymne a ako je zahraná je vypovedané všetko... a vždy ma to po krásnych už kultových hláškach naplno zasiahne, čo všetko sa vtedy vlastne stalo a znamenalo pre našu krajinu, našich rodičov a všetkých čo tu žili... ()
Poslední. Poslední a 24. vánoční film letošního "maratonu". A opravdovou pecku jsem si nechal na konec, obi. Jedna hláška za druhou. Herci předvádí úžasnou práci. Na tomto filmu se opravdu nedá nic vytknout. Je to jednoduše klasika nejklasičtější a každý, kdo jí u nás neviděl, tak by se měl opravdu stydět :D ()
Pelíšky by se daly vystihnout jedním slovem: NOSTALGIE. Nabízejí netradiční atmosféru kombinující humor a hořké chvíle, přičemž na prvním místě je napodobení tehdejší doby. Mě Pelíšky přinesly různou směsici emocí, ovšem žádné extrémy, a filmu bez extrémů nemůžu přidělit extrémní (plné) hodnocení. Zařadil bych je tak ke konci nejlepší desítky českých filmů, ale že by měly být uzavírat nejlepší desítku filmů všech dob? No to ani náhodou! Pro mě "jen" kvalitní podívaná, která nebyla dovedena k dokonalosti, pravděpodobně tím, že se s filmem setkávám poměrně pozdě (v pořadí 17. film z TOP 20 na čsfd). ()
Ako sa žilo a nežilo za socíku. Sledujeme tri rodiny, zložené z kompletného kvarteta povahových čŕt, ich sviatočné zvyky, povyky aj vzlyky, školský rok, letné prázdniny a napokon odchod na dvadsať ročnú dovolenku. Tvorcovia trochu kalkulujú s tým, že onú dobu divák pamätá a ak nie, herecká elita sa aj tak postará o zábavu, kedy to v prvej polovici srší jednou perlou za druhou. Scény však nie sú pospájané kvalitným lepidlom a až do záverečnej tretiny pôsobia viac ako epizódky, než súčasť jednotného celku. Až vyvrcholenie vnesie do príbehu vítanú myšlienku o schopnosti prispôsobiť sa, kedy sa rozhodne, kto chce kde byť. Predsa len, nie je vtáčik ako vtáčik, spýtajte sa tých v klietkach. ()
"To je tím, s kým sa taháš. S nějakým anarchistickým bohémem, rudým bolševickým nokem!" Dnes už kultová smutno-veselá komédia zo života, ktorú časom doceňujem čoraz viac. Z môjho pohľadu sttojí hlavne na konfrontácii (priamej, či nepriamej) dvoch protikladných postáv, hláv dvoch rodín, otca Šebka (Miroslav Donutil), komunistu a priateľa Sovietskeho zväzu a otca Krausa (Jiří Kodet), zarytého antikomunistu. Len sa akosi nedokážem rozhodnúť, ktorá z tých postáv je väčšie hovädo (minimálne zo začiatku), či je horší ten komunista, alebo ten antikomunista (tvorcovia tu teda mužské postavy vôbec nešetrili a poriadne im naložili). Obaja hereckí predstavitelia predvádzajú doslova herecký koncert, príjemne ma prekvapuje najmä Donutil, ktorého inak až tak neobľubujem, vo svojej životnej role. Príliš nezaostávajú ani ďalší herci, z ktorých vyzdvihnem ešte Evu Holubovú, Milku Vášáryovú, Jaroslava Dušeka a mladučkú Kristýnu Badinkovú Novákovú s celkom zaujímavým vyžarovaním, vo všeobecnosti sa však dá napísať, že film je výborne obsadený až do tej poslednej roličky. Samozrejme, že nemôžem nespomenúť množstvo vtipných hlášok ("Copak bude asi pod stromečkem?" "Přála jsem si kuši." "Kuš, prosím tě!"), z ktorých viaceré zľudoveli a pochváliť musím i výber hudby, ktorá danú dobu veľmi dobre dokresľuje. "Až to s tebou zase šlehne, tak už ti podruhý nebudu pomáhat, ty parchante!" ()
Ostalgický kýč, kde jsem se sice občas zasmál, ale převládal pocit, že nejvíc se asi bavili herci při natáčení. ()
Můj nejoblíbenější český film vůbec. Dokonalý herecký koncert, kterému vévodí bohužel již dnes zesnulý Jiří Kodet. Jedna nezapomenutelná hlášku střída druhou.. ()
Možná že k vysokému hodnocení přispívá i má slabost pro české filmy, ale Pelíšky jsou podle mého špičkou české tvorby a geniální "milou sondou do nemilé etapy naší historie". Stejně jako v ostatních Hřebejkových filmech se Pelíšky hemží nezapomenutelnými hláškami, senzačními hereckými výkony nejen ostřílených herců, ale i jejich "mláďat", a hudbou, která mě dokázala spolehlivě přesunout o několik desítek let zpátky. "A to jsem ti tu nástěnku chtěl svěřit!" ()
Ocenění ELSA 2001 v kategorii "Původní domací dramatická tvorba - pořad roku podle diváků" (podle oficiálního výzkumu sledovanosti), udělená Českou filmovou a televizní akademií. ()
"Tatínek vám přeje hezký svátky... A vzkazuje, jestli by alespoň na Boží Hod nemohl být klid...." ()
Taky se vám to stává... ? Ať při pokecu s kámošema nebo třeba i s matkou u nedělního oběda... Ani nevíte jak, a někdo tehle film připomene.. jak jinak než nějakou hláškou, která se zrovna hodila... A k tomu pak zkrátka nejde přihodit další hlášku... a člověk se jenom tlemí a v hlavě detailně vidí ty scénky, který tam jsou a vždycky budou.Pelíšky tak zlidověly jako snad žádný jiný film v historii... To co Hřebejk s Jarchovským dokázali natočit si skutečně zaslouží úctu nejvyšší... Tolik srandy do tak smutný doby... ()
93% - Jedna z velmi, velmi mála vyjímek, jež předčily knižní předlohu (Petr Šabach - Hovno hoří)...A asi nejlepší česká komedie. ()
7/10 ()
Klasika, bez které bych se o Vánocích neobešla. Nač to komplikovat - prostě dokonalá výpověď jedné generace, se kterou doba pořádně zametla. Nepřekonatelné hlášky, skvělý soundtrack - Sluneční hrob ve mně záhadným způsobem probouzí dávno ztracené vlastenectví. ()
Jeden z mých nejoblíbenějších českých filmů. ()
Můj top 3, alespoň v tuto chvíli. Výborně trefený rok 1968 ! Odborníci poprávu tvrdí, že Pelíšky jsou naprosto výjmečný už tím, že každý z předníh herců si sáhl hluboko do svého nitra a podal naprosto neopakovatelný výkon. Tím se staly Pelíšky asi nepřekonatelným kultem české kinematografie. Zkrátka: Kodet, Donutil, Došek, Holubová, Stašová, Polívka a plno dalších tu doslova excelovali. A možná už nikdo nikdy nezahraje tak, jako tito právě zde... ()
Nežil som v tej dobe, ale verím, že to v podobných rodinách (kruhoch) mohlo byť takto. Výborná atmosféra a výborná komédia, na ktorej konci sa (zrejme) nikto nesmeje. Scény Polívku s Donutilom sú bezchybné. ()
Nerozbitné skleničky,plastové lžičky ou jaká to revoluce... Klasika.. ***** ()
Pelíšky jsou jednoznačně nejlepší česká komedie! Překvapivě smysluplná a nadmíru vtipná. Hlavně herecké výkony jsou skvělé - Donutil, Polívka, Holubová, Kodet! "Maršal Malinovski!" ()
Související novinky
Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků
Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
Reklama