Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Námětem pro celovečerní filmový debut šestadvacetiletého režiséra Jana Hřebejka se stala stejnojmenná „pamětnická“ povídka Petra Šabacha z knihy "Jak potopit Austrálii". Originální muzikálová komedie je situována do Dejvic konce 50. let, žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu Internacional. Do světa rodičů, náruživě žijících všedními starostmi, aby zaplašili tíži doby, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ podporuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný pra-chuligán svým výstředním oblečením a vášní pro nezvyklé rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení – mládež je nadšena a rodiče si zoufají. I když svérázný prorok je nakonec zničen (podobně jako mnoho jiných, kteří ukázali cestu), pro generaci kluků znamená jeho zjevení klíčový obrat v jejich životě... Jan Hřebejk, inspirován Vlasy M. Formana, svou výpověď o 50. letech spojuje s výraznou videoklipovou stylizací. Základní dějová linie se zcela přirozeně rozvíjí i v písních a suverénně realizovaných tanečních číslech. Zásluhu na zdařilém výsledku má spolupráce kameramana Jana Malíře, choreografa Josefa Prouzy a autora písní Ivana Hlase. Vesměs přesně obsazeným hereckým představitelům dominují Jakub Špalek, Martin Dejdar a Josef Abrhám. Zdařilý muzikál příjemně překvapil a nadchl řady příznivců. Získal Českého lva za nejlepší film roku 1993. (Česká televize)

(více)

Recenze (364)

choze 

všechny recenze uživatele

Nemůžu nesrovnávat s o dva roky starší OBECNOU ŠKOLOU - v obou případech šlo o silné debuty našich nejvěhlasnějších a nejlepších porevolučních filmařů a o retro snímky nahlížené (aspoň částečně) dětskými hrdiny, jejichž světem otřese příchod výrazné postavy zvenčí a jejichž "nudní fotrové" se ve finále mení v skutečné hrdiny. Hřebejk měl poněkud horší startovní pozici - záda mu scenáristicky nekryl Svěrák starší, jeho ohlédnutí do minulosti nebylo tak hřejivé a navíc si k retru přidal i muzikál - a také dopadl o poznání hůř. Kvalitu tanečních scén sice moc neposoudím a soundtrack se mi líbil, příběh ale poněkud drhne, např. vychtěně působící krize vztahu mezi Edou a Kšandovou sestrou. Zatímco u Svěráka dle očekávání bodovala nejvíc ona nejvděčnější postava cizince přicházejícího zvenčí změnit pravidla, u Hřebejka excentrického Bejbyho hravě zastiňuje nudný okrskář bez chuti Prokop v Abrhámově skvělém podání. ()

Othello 

všechny recenze uživatele

První půle devadesátých let v Česku se z filmového hlediska vyznačovala vzestupem vizuálně výrazných snímků s velkými rozpočty od mladých nadšených režisérů, které však bohužel neměly v náhlé záplavě západních, doposud nedostupných titulů, kdovíjaký divácký úspěch (dále viz třeba Kouř, Akumulátor 1, první Renčové). Zároveň na nich bylo vidět okouzlení tvůrců právě západními tématy a přístupy, které nadšeně švédovali. Proto vznikly možná trochu mimoděk zvláštní zeitgeist filmy, které fungují daleko více pocitově a povrchově než že by měly nějakou hloubku, ale zároveň z nich prýští strašné nasazení, energie a radost tvořit, přičemž se stále odehrávají v zešedlých socialistických kulisách. Šakalí léta jsou filmem, který nijak zvlášť dobře vypráví příběh o něčem, co tu nikdy nebylo způsobem, jaký tu nikdo doposud nedělal. Vzniká tak mimoděk nějaké zvláštní universum, kterému se lze racionálně v pohodě ubránit, ale které jinak díky vynikající kameře, výpravě a scénografii (aka "úvod do hřebejkovské komunistické hnědi") lze zase nakrásně propadnout na té pocitové úrovni. S čímž my, bývalí kluci z pod Julišky, rozhodně nemáme problém. ()

Reklama

Han22 

všechny recenze uživatele

Po delší době na noční retro návrat k něčemu, co jsem čtvrt století a neviděl a komentář k českému filmu. Šakalí léta byl v dětství kult - dva naprosté megahity a spousta dalších písniček, ale samotný film jsem jako dítě nepochopil a moc mě nebavil. O moc moudřejší nejsem ani teď, jen mi došlo, proč mě nikdy nebavily ani Pelíšky. Hřebejk totiž neumí vyprávět příběh, neumí děj, neumí dramatický oblouk. Šakalí léta jsou sledem často nenavazujících scének, které netvoří žádný příběh. Souvilosti a dobové věci člověk musí číst mezi řádky, Dejdar má razantní nástup a pak je v příběhu zbytečný a nevýrazný, totéž většina ostatních postav s čestnou výjimkou Abrhámova otce policajta. Pár vtipných klukovin (nachcání do piva) a naprosto nepochopitelných věcí - kde vzal třeba ten kluk samopal? (Ne)milostný (ne)čtyřúhelník je zoufalý a spousta věcí by se dala vyřešit pár slovy. Docela mě to otrávilo a tři hvězdičky jsou jen a jen za hudbu. Taneční scény jsou fajn až super, rebelské texty výborné, aranže jsou mixem mezi rannými  českými devadesátkami a poctou americkým padesátkám. Rychlé písničky - Výtah nejezdí, Rock´n´roll pro Beethovena, Na počest hrdinům a samozřejmě megahity Na kolena a Jednou mě fotr povídá jsou stoprocentní, povedly i ty střednětempé jako Rock´n´rollová modlitba či Sladkých patnáct. Naopak slaďáky s výjimkou překrásného Pod oknem jsou do jednoho nevýrazné. Slabší 3* za nostalgii a písničky, jinak jsem si znovu potvrdil že popřevratový český film prostě není pro mě. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Muzikálová komédia, ktorá mi tak nejak zapadá iba do obdobia deväťdesiatok, aj keď rozpráva o rokov päťdesiatych. Občas sa vydarí nejaká hláška, každopádne pokiaľ neobľubujete rokenrol tohto obdobia, tak sa na správnu vlnu nenaladíte, podobne ako sa to nepodarilo ani mne. No a Ivan Hlas fakt nebola moja šálka čaju, Na kolena vážne nemusím, takže som vlastne rád, že Šakalí léta som ešte celkom zniesol a nemám voči nim dlhoročnú antipatiu. Reprízy ale v telke nevyhľadávam. ()

Lachtaan 

všechny recenze uživatele

Vůbec prvním Českým lvem ověnčená retrospektiva do období silného propojení hudby, tance i životního stylu, které je svým vizuálem působivé i dneska, atraktivitou samotných českých písní už nikoli. Film sám o sobě poté rovněž ne, ať už po stránce příběhové či herecké. A to už jsou časy, kdy jsem muzikály odsuzoval, dávno pryč. [viděno na Netflixu 18.3.2021] ()

Galerie (9)

Zajímavosti (41)

  • Hořící Tatra 603 na konci filmu má SPZ, která se v době, kdy se film odehrává, nepoužívala. Tyto SPZ začaly být zaváděny postupně až po roce 1960. Navíc se jedná o model Tatry, který se začal vyrábět až koncem 60. let 20. století. (ypres.bass)
  • Rokenrolový zpěvák Pepa Pilař (který nazpíval i dvě písně na soundtrack) hraje ve filmu ruského velvyslance, jemuž pionýři recitují budovatelskou báseň. (cubajz)

Související novinky

Zemřel Josef Abrhám

Zemřel Josef Abrhám

17.05.2022

České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)

Reklama

Reklama