Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHudba:
Ivan HlasHrají:
Martin Dejdar, Jakub Špalek, Josef Abrhám, Sylva Tománková, Jan Semotán, Jitka Asterová, Jiří Ornest, Jan Kačani, Pavel Janoušek, Saša Rašilov nejml. (více)VOD (6)
Obsahy(1)
Námětem pro celovečerní filmový debut šestadvacetiletého režiséra Jana Hřebejka se stala stejnojmenná „pamětnická“ povídka Petra Šabacha z knihy "Jak potopit Austrálii". Originální muzikálová komedie je situována do Dejvic konce 50. let, žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu Internacional. Do světa rodičů, náruživě žijících všedními starostmi, aby zaplašili tíži doby, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ podporuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný pra-chuligán svým výstředním oblečením a vášní pro nezvyklé rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení – mládež je nadšena a rodiče si zoufají. I když svérázný prorok je nakonec zničen (podobně jako mnoho jiných, kteří ukázali cestu), pro generaci kluků znamená jeho zjevení klíčový obrat v jejich životě... Jan Hřebejk, inspirován Vlasy M. Formana, svou výpověď o 50. letech spojuje s výraznou videoklipovou stylizací. Základní dějová linie se zcela přirozeně rozvíjí i v písních a suverénně realizovaných tanečních číslech. Zásluhu na zdařilém výsledku má spolupráce kameramana Jana Malíře, choreografa Josefa Prouzy a autora písní Ivana Hlase. Vesměs přesně obsazeným hereckým představitelům dominují Jakub Špalek, Martin Dejdar a Josef Abrhám. Zdařilý muzikál příjemně překvapil a nadchl řady příznivců. Získal Českého lva za nejlepší film roku 1993. (Česká televize)
(více)Recenze (364)
K filmu Šakalí léta mám rozporuplný postoj. Osobně mě nebavil a nelíbil se mi. Nebere mě samotný žánr, nebaví mě písničky z filmu, nenapnul a ani mě moc nepobavil příběh a postavy mně spíš lezly na nervy. Nicméně dokáži ocenit jeho úspěch a nemám nic proti němu. Je pravda, že dílko to bylo ve své době u nás velmi originální a písničky z něj byly všude. Martin Dejdar se své role zhostil výtečně a nakonec je pravda, že několik podařenějších scén si z filmu pamatuji i po mnoha letech. Přesto, že se k Šakalím letům už nikdy vracet nechci, nechám jim za výše napsané pěkné tři hvězdy. Navíc jsou solidním odrazovým můstkem pro Jana Hřebejka a možná by bez nich jeho pozdější filmy nevznikly. ()
Když jsem poprvé viděl tenhle film bylo mi přibližně devět. Lítal jsem po pokoji a zpíval na kolena na kolena jeee jeee jeee. Ty časy, kdy mi bylo devět jsou sice pryč, ale občas není na škodu se jen tak proběhnout a dát si na kolena. Těžko říct, jak by to tvůrci pojali nikoli jako muzikál, ale to nemá cenu řešit. Hudbu si člověk rád užije, příběh sám mi přišel trošku slabší. V mých očích je to tak na 3 1/2* ()
Omylem jsem si místo pouhé změny hodnocení (z pěti na čtyři) hodnocení kompletně smazal. Tak tedy alespoň k doslova novému hodnocení nakonec přidám i neplánovaný nový stručný komentář. Hřebejk se v Šakalích letách určitě dobře rozehřál na pozdější slavné filmy a dobová atmosféra křížená s Šabachovskou poetikou se mi podařila zdatně vytvořit již zde. Šakalí léta navíc dýchají Rock´n´rollovým stylem a takovým porevolučním etosem. Vysmívat se bývalému režimu mladístvým a trochu alternativním způsobem. Některé písníčky (Na Kolena, Jednou mi fotr povída) se stály po právu legendárním. Martin Dejdar se zase stejně jako v Učiteli tance blýsl jako tehdy ještě docela zajímavý stylový mladík. Ale i tak je bezesporu nejlepší samozřejmě Josef Abrhám jako neurotický policajt a fotřík bez chuti. Hlavně na začátku jsou scény s ním a v domácnosti skvělé a ani by nepotřebovaly to křížení s muzikálem. Musím říct, že jsem měl film zafixovaný jako báječnou srandu od začátku do konce. Zatímco dneska jsem zjistil, že když ve druhé polovině ubyde Abrháma a více prostoru dostanou ti mladí herci v čele s prkenným Špalkem přibyde zároveň hlušiny i trochu zmatených momentů a už to není úplně ono. Ale své kouzlo tento film bezpochyby pořád má. ()
Jako malý kluk jsem tenhle film ocenil mnohem víc, ta hudba byla super, rebel Dejdar byl boží. No, je pravda, že už nějaké kvality odvanuli s tím, jak člověk dospívá a všímá si toho, co jako dítě nikdy neviděl. Jenže ta hudba má ale pořád svoje a má tu správnou energii. Asi je to pořád jeden z nejlepších Hřebejkových filmů, hlavně co se týká toho, že dokázal naprosto vtáhnout diváka. ()
První půle devadesátých let v Česku se z filmového hlediska vyznačovala vzestupem vizuálně výrazných snímků s velkými rozpočty od mladých nadšených režisérů, které však bohužel neměly v náhlé záplavě západních, doposud nedostupných titulů, kdovíjaký divácký úspěch (dále viz třeba Kouř, Akumulátor 1, první Renčové). Zároveň na nich bylo vidět okouzlení tvůrců právě západními tématy a přístupy, které nadšeně švédovali. Proto vznikly možná trochu mimoděk zvláštní zeitgeist filmy, které fungují daleko více pocitově a povrchově než že by měly nějakou hloubku, ale zároveň z nich prýští strašné nasazení, energie a radost tvořit, přičemž se stále odehrávají v zešedlých socialistických kulisách. Šakalí léta jsou filmem, který nijak zvlášť dobře vypráví příběh o něčem, co tu nikdy nebylo způsobem, jaký tu nikdo doposud nedělal. Vzniká tak mimoděk nějaké zvláštní universum, kterému se lze racionálně v pohodě ubránit, ale které jinak díky vynikající kameře, výpravě a scénografii (aka "úvod do hřebejkovské komunistické hnědi") lze zase nakrásně propadnout na té pocitové úrovni. S čímž my, bývalí kluci z pod Julišky, rozhodně nemáme problém. ()
Galerie (9)
Photo © Bonton
Zajímavosti (41)
- V komparzu filmu tancovala tehdy 15letá herečka Lenka Krobotová. (Fenk)
- Bejbinu měla původně hrát Anna Geislerová, ale vzhledem k tomu, že by nezvládala náročné taneční scény, byla vybrána na základě konkurzu Sylva Tománková. (artcha)
- Postavu Bejbiny hrála Sylva Tománková, nazpívala ji Kateřina Buriánková a nadabovala Aňa Geislerová. (artcha)
Reklama