Šakalí léta

Při prvních záběrech filmu jsem se domníval, že jde o snahu navázat a aktualizovat STARCE NA CHMELU. Ty další ten zprvu jednoznačný dojem jen zproblematizovaly. Dvojí kolej filmu - chytlavé, dobové realitě odpovídající Hlasovy rockové písně byly ta případnější - se postupně mění i v dvojí kvalitu filmu. Ta druhá se odlišuje doslova škobrtáním o dobové reálie: Někdy se podaří váhu srovnat, jindy následuje neodvratitelný propad. Nepříjemně překvapují některé násilné ideologické aktualizace, které předbíhají svou dobu o 25-30 let (děj filmu je - nebo má být - situován zhruba do let 1954-1957). Celkový dojem je - např. ve srovnání s PELÍŠKY - mnohem rozporuplnější. To nejpodstatnější, co na sebe LÉTA prozrazují, je talent nejen Hřebejkův, ale v podstatě celého jeho tvůrčího týmu. Tady ovšem převážně v rovině ne vždy dovršených příslibů. (02.12.2007)

Na mě moc dejdarovský, barevný, ulítlý a přemrštěný. Ovšem potencionál Jana Hřebejka se už i zde objevuje a vlastně i tehdy se dalo předpokládat, že nás s tímto režisérem čekají velké filmy. Muzikály moc rád nemám, až na výjimky typu Pomády či z českého prostředí snesu Starce na chmelu, tady se ovšem musí smeknout před dvěmi písničkami. Tou první je "Jednou mi fort povídá", ze které čiší plno nespoutaného elánu a hlavním trhákem celého filmu je pak song "Na kolena", čímž celý film vygraduje a divák tak dostává slastné zadostiučinění v podobě odvety všem těm komunistickým páprdům. Věřím, že v roce 1993 to muselo být opravdu silné. Ovšem dnes, když mírně řečeno veškeré nadšení už opadlo, to působí hodně staře. Každopádně toto filmařům nevyčítám, to je věc doby. Ale co nemůžu odpustit, je fakt, že padesátá léta v Americe nejsou padesátá léta v Československu. Doba písniček, tance a veselí - tak to padesátky u nás rozhodně nejsou (teda pokud nepočítám tanečky v rámci budování naší vlasti). Padesátky jsou bohužel příliš smutné a šedé, než aby se dalo uvěřit tomu, že tady někde skotačili týpci podobní Elvisovi. (05.12.2013)

Viděno až 15 let po svém vzniku, poněkud to neobstálo. Proboha, tohle nejsou 90., kdy to bylo natočeno, a ani konec 50., kdy se to odehrává -- to jsou 80. jako vyšitá -- tehdy to hoši patrně vymysleli. Kdyby to vzniklo nějakým způsobem za bolševika, všechny ty nedostatky by se daly odpustit, naopak by půvabu lehce napomohly. Tohle však bylo neodpustitelné -- především střih. A zmatený scénář. A falešný zpěv. A ústřední trojice bez charismatu. Takový malý český muzikál. Ale tristně malý a odporně český. (08.09.2008)

Tenhle film, jakožto muzikál, stoupá a padá s muzikou... To, co udělal Ivan Hlas, bylo příjemě poslouchatelné a to převážně písničky, které sám nazpíval. Ovšem Kalouskům zpěv, jenž přezpívává Dejdara, to celé brutálně stahuje k zemi. Za to jsem málem odečetl hvězdičku, pač Kalousek svým "umělým" a školeným zpěvem degradovává hlavní postavu v "rock´n´rollového zpěváka z hudební školy". Jinak Skvělý Josef Abrhám a ta omladina tu také nehraje špatně (když to porovnám třeba s Gymplem). Škoda těch zbytečných chybiček a drobného "nedotažení". Každopádně se jedná o velmi povedený počin z Hřebejkovi tvorby. Film dobře kontruje trapnému Renčově pokusu Rebelové... (23.05.2007)

Docela určitě jde o zajímavý počin, hlavně ovšem z důvodu, že od Starců na chmelu byl tohle snad první "regulérní" muzikál u nás natočený (a jednoznačně první porevoluční). Dá se říci, že se vlastně vyvedl nad očekávání, jelikož z mladých tvůrců s tímto žánrem neměl vlastní zkušenost asi nikdo, tudíž lze Jana Hřebejka pochválit. Samozřejmě se nevyvaroval některých chyb, ale základní atributy muzikálů (jednoduchý příběh, líbivé melodie a zajímavé taneční scény) se mu podařilo poměrně dobře dodržet. (18.09.2003)