Nit z přízraků

Opět bravurní výkon Lewise, a to nejen formou herectví, ale zase si změnil hlas způsobem, že nasál celou duši postavy.  Narcistický návrhář si najde mladší model ženy, formuje si jí ke svému obrazu, nedokáže najít kompromis, což vyústí ve zvláštní způsob řešení jeho ženy. Nicméně nedává vůbec smysl to finále, kde se návrháři líbí způsob, jakým se vypořádává jeho žena s jeho zatvrdlostí srdce. Nicméně atmosféra a jednoduchý příběh - 80 %. (13.08.2022)

Academy Award 2018 nominee. Jediný film z devíti oscarových kandidátů, se kterým jsme se nějak nepotkali a naopak mě dost nudil. Navzdory užasný manýristický kostýmní a hudební stylizaci, navzdory geniálnímu Danielu Day-Lewisovi, navzdory dokonalé studii chorobných vztahů a navzdory filmovému mistrovství všech tvůrců, kteří se na Niti z přízraků podíleli. Snad to bylo proto, že i když mělo jít o zajímavý pulzující Londýn 50. let, nic z něj k vidění vlastně nebylo. Snad proto, že navzdory mému pochopení pro hlavního hrdinu (klidně bych se rozešel - a taky jsem se rozešel - s dívkou, která mě nevhodně vyrušila při práci, byť to myslela dobře) jsem ve vztahově dramatickém závěru jen sledoval dva odlidštěné lidi a nedokázal pro jejich jednání najít špetku sympatie. Druhou půli filmu, kterou tady nazýváte gotickou romancí nebo dokonce gotickým hororem, jsem už protrpěl. Nic takového jsem tu žánrově neviděl - jen jeden vyšinutý vztah dvou vyšinutých lidí. Pro "gotický horor" je to málo, je třeba mnohem víc atributů. Asi v důsledku toho všeho jsem se při sledování dost nudil - a to je prostě něco, co filmu odpustit nedovedu. Netvrdím, že mě nezajímalo, jak to dopadne, ale přijal bych jakýkoli konec bez úplně zájmu. A to je prostě problém. Objektivně dokážu ocenit řemeslné mistrovství všech tvůrců v čele s Paulem Thomasem Andersonem, ale subjektivně Nit z přízraků odsuzuju jako nehoráznou nudu. (10.03.2018)

Dokonalá filmárčina. Príjemná až meditačná hudba nás privádza do Londýna 50-tych rokov k módnemu guru Reynoldsovi Woodcockovi a postupne nás vťahuje do jeho vnútorného sveta. Tento svet je oproti tomu módnemu prioritný. Charakterovou protiváhou je mladá servírka, ktorá sprvu hraje jeho hru a podriaďuje sa jeho náladám, aby sa napokon snažila presadiť si svoj rýdzo ľudský prístup. Na Andersonov snímok je radosť pozerať, všetky filmové remeslá splynuli do úžasného celku. Daniel Day-Lewis v hlavnej úlohe si zaslúži najvyššie uznania. (18.02.2018)

Nit z přízraků je ukázkovým příkladem filmu s očividnými oscarovými ambicemi, což se mu daří hlavně díky přesvědčivým hereckým výkonům (Lewise, Krieps i Manville) a solidnímu námětu. Avšak i přes tyto kvalitní atributy mi na snímku osobně vadilo jeho až příliš rozvláčné tempo a absence více vypjatých scén, ke kterým scénář doslova vybízel. Herecky mě zaujala večeře ve dvou a blouznění v nemoci. Jsem si vědom toho, že jsem byl svědkem hereckého a dobře napsaného koncertu, nicméně jsem nebyl jeho tóny uchvácen a zaujat natolik, abych šel s hodnocením výš. (09.04.2020)

Málokdy se mi stane, že bych filmu od samého počátku fandil bez nějakého konkrétnějšího důvodu. Na Phantom Thread jsem se ale tak těšil, že jsem neočekával nic jiného, než absolutní filmovou bombu. A jak to tak bývá, přehnaná očekávání přinášejí zklamání. V tomto případě ale naštěstí nijak závratné. Daniel Day-Lewis je magický herec a pod taktovkou PTA se dostává do vskutku neuvěřitelných hereckých poloh. O to větší škoda, pokud bude Phantom Thread jeho opravdu poslední film. Formálně vše parádní. Z precizní střihové skladby je jasné, že PTA dokáže natočit přesně takový film, jaký natočit chce. Můj problém a vlastně i to mé zklamání souvisí s vyzněním a záměrnou žánrovou nevyhraněností. Jak řada ostatních popisuje, Phantom Thread je chvílemi drama, jindy černá komedie, aby se za chvíli zdálo být psycho hororem. A právě ta možnost nahlížet na film mnoha způsoby, číst v něm pokaždé trochu něco jiného a třeba i plně nepoodkrýt všechny jeho skryté významy je pro mě v tomto konkrétním případě něčím, co mi spíš kazí radost ze samotného filmu, než abych Andersona obdivoval za schopnost natočit vrstevnaté dílo. Takže ačkoliv strašně moc fandím každému jednotlivému stehu Andersonova precizně horečnatého výtvoru, nemůžu se zbavit nepříjemného pocitu, že mi něco schválně skrývá, a že se mi to nelíbí. 7/10 (15.02.2018)