Nit z přízraků

Ne, Anderson nepůjde divákovi napřed. Fassbinderovsky "nevýrazný" konec vybízí k hlubšímu přemítání o předešlém ději. Bál jsem se, že po Inherent Vice bude chtít PTA natočit něco víc "na jistotu", co posbírá zase pár Oscarů, aby mu investoři znovu začali věřit před nějakým následujícím ambicióznějším projektem. Ale opak je pravdou. Jsem spokojený a těším se na druhou projekci. (30.01.2018)

"Phantom Thread" je skutočne nádherný film. Myslím si, že je to vizuálne jeden z najlepších filmov, čo som mal zatiaľ možnosť vidieť. Úžasná atmosféra, skvelé kostýmy a najmä absolútne nádherná hudba, za ktorú by som filmu doprial víťazstvo na tohtoročných Oskaroch. Soundtrack si určite musím zadovážiť, lebo je skutočne úžasný. Daniel Day-Lewis je absolútne úžasný a myslím si, že rovnako je na tom aj Vicky Krieps, ktorá je jeho najnovšou múzou. A ich vzťah je spracovaný veľmi silno. Majú svoje momenty, kde sa Alma snaží Reynoldsovi vyhovieť, no reálne si uvedomuje, že to ani nie je žiadny život a v skutočnosti len v niečom tápajú. A nefunguje to. On je možno spokojný (v rámci svojich možností), no ona je reálne nešťastná, lebo v dome chýba akýkoľvek život. A tak sa veci začnú pomaly, ale isto otáčať. A funguje to skutočne skvele. Čo by som ešte na filme ale vyzdvihol je Lesley Manville. Obdivujem jej herecký výkon. Ani na moment neukáže reálne emócie a po celý čas má úplne kamennú tvár, no práve to z nej robí postavu, ktorú človek chce poznať, chce jej rozumieť a chce vedieť, či jej reakcie sú pozitívne alebo naopak negatívne. Lebo to človek nikdy na istotu nevie určiť. A pochopí to až keď realita vyplynie zo situácie. Som nadšený. Film mal absolútne nádhernú atmosféru, človek to neustále hltal, film má skvelé tempo a okrem toho, ako som už spomínal, počúvať by som to dokázal ešte aj ďalšie 2 hodiny. Ak to hrajú v kine blízko Vás, choďte sa na film pozrieť. Budete spokojní. Hodnotenie: A (03.02.2018)

Academy Award 2018 nominee. Jediný film z devíti oscarových kandidátů, se kterým jsme se nějak nepotkali a naopak mě dost nudil. Navzdory užasný manýristický kostýmní a hudební stylizaci, navzdory geniálnímu Danielu Day-Lewisovi, navzdory dokonalé studii chorobných vztahů a navzdory filmovému mistrovství všech tvůrců, kteří se na Niti z přízraků podíleli. Snad to bylo proto, že i když mělo jít o zajímavý pulzující Londýn 50. let, nic z něj k vidění vlastně nebylo. Snad proto, že navzdory mému pochopení pro hlavního hrdinu (klidně bych se rozešel - a taky jsem se rozešel - s dívkou, která mě nevhodně vyrušila při práci, byť to myslela dobře) jsem ve vztahově dramatickém závěru jen sledoval dva odlidštěné lidi a nedokázal pro jejich jednání najít špetku sympatie. Druhou půli filmu, kterou tady nazýváte gotickou romancí nebo dokonce gotickým hororem, jsem už protrpěl. Nic takového jsem tu žánrově neviděl - jen jeden vyšinutý vztah dvou vyšinutých lidí. Pro "gotický horor" je to málo, je třeba mnohem víc atributů. Asi v důsledku toho všeho jsem se při sledování dost nudil - a to je prostě něco, co filmu odpustit nedovedu. Netvrdím, že mě nezajímalo, jak to dopadne, ale přijal bych jakýkoli konec bez úplně zájmu. A to je prostě problém. Objektivně dokážu ocenit řemeslné mistrovství všech tvůrců v čele s Paulem Thomasem Andersonem, ale subjektivně Nit z přízraků odsuzuju jako nehoráznou nudu. (10.03.2018)

Vážne ste všetci OK s tým záverom, ktorý mi to skoro zrazil na tri hviezdy? Tak detailná a sústredená, profesionálne chladná a inteligentná štúdia partnerského vzťahu dvoch ľudí - jedného z najvzdialenejšieho kúta Marsu a druhého z najvzdialenejšej časti Venuše - s tak brilantne gradujúcim dusnom a postupne sa vkrádajúcou hrozbou tragédie... vyústená v tak neadekvátne banálne, scenáristicky nič neriešiace nič? Áno, v živote by to tak asi pokračovalo, ale od filmov PTA čakám niečo viac. Všetci traja herci geniálni a neustále použitie Greenwoodovej hudby s nádychom klasicizmu zaujímavé, intenzívnejšie zasadzuje do obdobia a ladí so vznešeným hávom Woodcockovych kostýmov. (04.03.2018)

Ani po dvou zhlédnutích nedokážu nový film Paula Thomase Andersona žánrově přesně zařadit. Podle zvoleného úhlu pohledu je to (melo)drama, romantická komedie nebo gotický horor. Právě ve své proměnlivosti a nepoddajnosti, zaručující při každém sledování lehce odlišný divácký zážitek, je Nit z přízraků unikátní a nesrovnatelná s většinou současné hollywoodské produkce. Nad Nití z přízraků je radost nejen přemýšlet, ale také ji sledovat a záběr po záběru analyzovat, přičemž významová a stylistická rovina se neustále vzájemně doplňují, což u podobně unikavého filmu, který je chvíli komedie a chvíli tragédie (a někdy obojí naráz), považuji za zcela mimořádný počin. K rozkrytí všech významových vrstev a docenění, jak precizně je tato komplexní výpověď o lásce, posedlosti, závislosti, obětování a úskalích práce z domova napsaná, zrežírovaná a zahraná, ji budu ještě párkrát potřebovat vidět. Mistrovské dílo. Pokračování zde. 95% (07.02.2018)