Letadla, vlaky, automobily

Je to milý a pohodový film, o tom žádná, s hřejivým koncem, ale přece jen... Na vlak se skoro nedostalo, ten je uťat po asi dvou minutách, a jinak je to celé sled tak neuvěřitelných náhod a smůly, že ani na komedii už se mi to nechce brát. Martin i Candy hrají svůj standard (což je pořád nadprůměr, ne že bych si stěžoval), ale stejně mi přijde, že často scénář vaří z vody a mnohé situace mohly být daleko promyšlenější a údernější. Přijde mi, že potenciál se zde nabízel daleko větší, než nám rutinér rodinné zábavy John Hughes nakonec poskytl, a že šlo jak víc přitlačit na pilu v těch mezilidských vztazích, tak i na sled těch historek, aby to mělo šťávu. Ale jak říkám, není to špatný film, je pohodový a potěší, ale přece jen mám pocit nedořečeného a často jen naznačeného. (27.11.2020)

Scenárista komediálnych legiend Vánoční prázdniny a Sám doma sa spojil s mojim neobľúbeným hercom. Steve Martin sa tu plahočí rôznymi dopravnými prostriedkami, rozčuľuje ho John Candy a na záver spolu naservírujú trošku toho ľudského tepla. Nuda, nuda, šeď, šeď. Absolútne mi uniká pointa tunajších vysokých hodnotení. (04.02.2024)

Luxusní komedie se super herci a to všechno v parádní zimní atmosféře, kde jsem nezpozoroval ani jedno hluchý místo. Má to grády jak v ústředním duu, tak i přes vedlejší postavy. Všechny scény jsou vcelku jedna velká jízda a každá je nápaditá nejen humorem, nýbrž i samotným vyzněním či absurditou a i když je konec trochu sentimentální, 100% výsledek to neovlivní. (02.07.2008)

Takže tu nostalgia nefunguje, keďže som film videl prvýkrát až teraz. Príjemná, teda skôr nervózna komédia, ktorá ťaží podľa mňa najmä z výborného obsadenia. Toto bola ešte väčšia štreka ako cesta Froda s Bilbom do Mordoru a tak trochu mi pripomínala celý môj rok 2020. Fóriky a situácie už trochu zostarli, nemôžem tvrdiť, že by som sa nahlas smial, ale spoľahlivo som sa pobavil. Obávam sa však, že ide o komédiu, ku ktorej sa pravidelne vracať nebudem a tak aj preto som sa rozhodol zaokrúhliľ hodnotenie dole. 70% (13.12.2020)

Absolútne absolutórium vo filmografii Stevea Martina, sekundujúci John Candy bol miestami v ešte lepšej komickej kondícii. Všetko je založené na až príšerne jednoduchom scenári, z ktorého je prostredníctvom originálnych scén vyťažené maximum. Vôbec celý film je vlastne maratón hlášok ktoré si treba dopriať v angličtine, pretože nahrádzať v geniálne (neslušne) vtipných dialógoch slovo 'fucking' slovom 'kravka', je až úbohosť a film stráca neskutočné čaro absurdnej geniality mnohých scén. Na dôvažok však dokáže film byť aj tragicko dojemný, hlavne v závere je všetko tak sentimentálne krásne, že slza (ako pečiatka kvality na záver) nechýbala. 90%. (11.03.2009)