Letadla, vlaky, automobily

Neuvěřitelná sváteční pohodovka, která vás potěší milým humorem, skvěle klapajícím duem herců a příjemným soundtrackem. Když jeli po dálnici v tom shořelém autu a zastaví je policie, tak jsem dostal hroznou křeč. - "What the hell are you driving?" - "We had a small fire last night." - "You have any idea how fast you were going?" - "I was just talking to my friend about that. Our speedometer's melted so it's very hard to say how fast we were going." (24.02.2008)

V životě jsem měl smůly celkem dost, ale to co stihlo potkat Steva Martina za pohromy, během jedné banální cesty domů k rodině, to je opravdu pech toho největšího rozměru. Všechna ta smůla, nehody a katastrofy, jsou určitě skvělým hnacím motorek k dokonalé zábavě, kdy vás tato svěží komedie nenechá ani chvíli v klidu a tak je určitě zaručeno, že se u jejího sledování, nebude určitě nikdo nudit! (06.12.2014)

Ale jo, celkem pěkný. Nijak zvlášť jsem se nenasmál, ale obě hlavní postavy jsem si v průběhu jejich strastiplného putování, docela oblíbil, a brnkání na emocionální strunu mi i přes přehnaně sentimentální hudební podkres nijak zvlášť nevadilo, takže relativní spokojenost. Rád bych se podíval na víc filmů se Stevem Martinem, ale mám takové podezření, že moc nehrál ve filmech, co by se mi líbily. Slabších 7/10 (13.01.2023)

Z nějakého neznámého důvodu mě dlouho odrazoval plakát, ale vysvětlení pro to nemám. Teprve včera jsem prolomila ledy a ejhle, vyklubal se z toho prima film, kde jsem měla neustále ten známý, stabilní úsměv na tváři s občasnými záchvaty smíchu. Ne moc, ale byly. Tak krásně nesourodá dvojka mně osmdesát sedm minut pomohla zapomenout na moje trable, protože oni jich zažili nespočet i když v jiném odvětví svého života. Nezapomenu na jejich jízdu autem, jejich spánek v motelu, na srdcaře Dela s jeho kroužky na závěsy a bylo by toho ještě mnohem víc. V dnešní době najít něco relaxačního, s pochopitelným happyendem, je už téměř zázrak. Možná, že se v té době točilo víc takových filmových perliček a já doufám, že je ještě najdu. Roadmovie splnila včera večer svůj účel, dokonce mně skoro ukápla slza, ale kdy? To uhodnete při zhlédnutí. Ano, je to jednoduché, předvídatelné, ale to mně bylo úplně fuk.....Díky (07.02.2017)

Krásny príklad typickej komédie 80-tych rokov. Úplne jednoduchý námet je rozpracovaný do veľkolepého diela plného úžasného humoru. Ako tmel medzi gagmi, ako bolo v 80s zvykom, slúži skvelá hudba (tradičný synth soundtrack). Avšak nie sú to len geniálne gagy, ktoré robia tento filmík nezabudnuteľným. Hlavne sú to dokonalé herecké výkony. Či už Steve Martin (ktorý časom klesol k rôznym srágorám), ale hlavne skvostný John Candy. V každej scéne, v každej sekunde hraje celým telom. I tu najbanálnejšiu scénu dokáže premeniť na niečo úžasné. A to nehovorím o priamočiarých gagoch - tie sú dokonalé (napr. jeho tanec na Raya Charelsa - Mess Around v aute, či "rituál" pred spánkom). John Hughes je človek na správnom mieste. Jednou vetou a skvelým hereckým výkonom Johna Candyho dokáže premeniť slzy vyvolávajúci smiech na slzy vyvolávajúcu smútnu scénu. Prakticky dokonalý film, pre fanúšikov komédií osemdesiatych rokov nevyhnutnosť. (30.04.2006)