Strýček Buck

Ještěže ta matka vypadla ze záběru hned na začátku, jinak bych to nedokoukal. Oprotitomu John Candy spolu s roztomilým Culkinem si skvěle padli do noty ("Nemáš náhodou rekord v kladení otázek?" "38"), šílená sousedka se ukázala taky naštěstí jen tak akorát a Bug pro kterého byl Buck horší než Terminátor byl taky solidní slizák. Příjemná rodinná komedie :-) (23.03.2012)

Tak tohle je asi jediný film, kde se mi Culkin líbil. "Máš nás jen pustit domů a ne nás tu buzerovat. Jsem Američan a mám svý práva. - Maisy buzerovala jsem? - Řekla si dvakrát hovno. Jednou doopravdy.- Mám lepší práci než hlídat vás dva. Hajzlíci - Co třeba? Kámošky žádný nemáš. - Mlč ty odporný červe. - Rozdáš si to?" a ten jeho pohled k tomu. Tady oproti sám doma byl opravdu vtipný a k popukání a naopak jsem mu hodně fandila. "Na co jsou vlastně na světě kluci? Dělaj rámus. - Drž hubu. - Nebuď sprostej" No a strýčka Bucku tu hraje trenér z Kokosů na sněhu, takže tento film ani jinak než na 5* dopadnout nemohl. Asi nejlepší scéna? "Kde bydlíš? - V centru. - Máš dům? - Ne, byt. - Nájem? - Jo. - Čím se živíš? - Ledasčím. - Máš kancl? - Ne, nemám. - Jakto? - Nepotřebuju. - Co žena? - Tu nemám. - Jakto? - To je na dlouho. - Děti? - Nemám. - Jakto? - To by bylo ještě delší. - Jsi tátův brácha? - Jakej máš rekord v kladení otázek? - 60. - Jsem tátův brácha. - Máš v nose víc chlupů než táta. - Jsi všímavej." Scéna, kdy umývá Culcin nádobí v zástěře? No úplná hospodyňka. Nebo scéna s kartáčkem? Taky jsem to jako malá dělala, že jsem ho dala jen pod vodu a řekla, že už si je čistila:D Jinak Culcinovy hlášky zabíjely "Volání k sexu?" ... "To bych radši pošla než jít s tebou na bowling. - To bych bral. - Kecky půjčujou." ...nebo jak se líbali a Culcin: "To je blbost při tý chřipkový epidemii" A druhá nejlepší scéna? Řekla bych, že se možná vybaví každému, kdo film viděl. Smažení lívanců jak kráva a jejich obracení pomocí lopaty na odhazování sněhu. Tenhle film je prostě narvaný různými hláškamy, gagy, scénkami atd. Řekla bych že ústřední postavy John Candy a Macaulay Culcin a možná jim trochu asistovaly Gaby Hoffmann a Jean Louisa Kelly. Prostě legendární a rozhodně jedna z těch komedií, co se u mě řadí na hodně vysokou příčku. John Hughes umí. (03.03.2013)

Možná jedna z posledních typicky osmdesátkových komedií. Candy je jako obvykle perfektní, tady hraje vlka samotáře, který se musí postarat o dvě děti a jednu dospívající holku. Jeho souboje s onou slečnou, která si chce dělat co chce, nebo jeho boj s domácností je prostě kouzelný - stačí koukat jak pere ponožky v mikrovlnce a suší je na větráku, bojuje s pračkou nebo dělá megapizzu. Nebo jeho kára, která mi připoměla auto z Fallouta 2 :-)) V poslední třetině film trochu ztrácí tempo a vše končí klasickým rodinným happyendem, ale stejně je to moc fajn film. A Culkin tu má taky pár dobrých scének. (09.08.2009)

"Děti, kdo pustil kočku ven?" - "My žádnou nemáme!" - "Tak mazej." Nejlepší John Candy co jsem zatim viděl. Rodiče v náhle nastalé situaci hledají hlídání pro své tři děti. V nouzi jim nezbývá nic jiného než se obrátit na obrovitého samotářského strýčka, černou ovci rodiny, který ovšem nemá s výchovou dětí žádné zkušenosti. John Candy vnese do poněkud konzervativní rodiny hodně oživení. Skvělou roli zde má malý Macaulay Culkin, kterého doplňuje malá Gaby Hoffmann. Vždycky si vzpomenu, jak Culkin zírá, když vidí v kuchyni svýho strejdu obracet obří lívanec na plotně pluhem na sníh. Prostě skvělá komedie, na kterou se vždy znovu a znovu rád podívám. (07.09.2006)

Pecka. John Hughes je v Evropě (a u nás speciálně) mezi širokou veřejností skoro neznámý tvůrce, jehož jméno by lidem teoreticky mohlo být povědomé maximálně ve spojení s pozicí scénáristy Sám doma, přesto patří v USA k legendám a nejlepším tvůrcům 80's. Navíc si teď z hlavy nejsem s to vybavit žádného tvůrce, který by uměl s takovou lehkostí a bez závanu trapnosti točit filmy o náctiletých. Klobouk dolů a musím říct, že je škoda, že toho nenatočil víc. To samé platí i o Johnu Candym, který tady maximálně exceluje. Uncle Buck, Breakfast Club i Ferris Bueller's Day Off jsou pak filmy, jejichž zápletky sice můžou znít naprosto tuctově, ale scénář a režie z nich činí roztomilé sondy do života americké mladé generace let osmdesátých, které rozhodně za vidění stojí. 85% (24.09.2015)