Borg/McEnroe

Úsporné a přitom rychlé vyprávění o dvou vrcholových sportovcích, kteří jsou hned od nástupu na scénu pod neskutečným tlakem. Flashbacky nejsou jen nutným přeříkáním biografie, ale po dlouhé době jsem měl pocit, že se tvůrci snaží osvětlit nějaký konkrétní aspekt postavy. V druhém plánu se těmi výlety do dětských let zřetelněji projevuje podobnost mezi již dospělými soupeři. Nejprve potěší závratné tempo, jakým se film řítí, s přibližujícím se závěrečným aktem si však začnete uvědomovat, že Shia LaBeouf nemá prostor vymodelovat McEnroea výrazně daleko za hranici cholerického spratka, a Sverrir Gudnason tak předvádí mnohem vrstevnatější výkon. Největším zklamáním je však finále. Vlastně je fajn, že se tvůrci nedrželi typického mustru „prvních pár minut ukážeme v kuse a pak pojedem montáž“ a po rychlých střizích sáhli rovnou, ale celé je to ve výsledku příliš monotónní, bez sebemenšího vydechnutí a jakéhokoliv náznaku napětí. (03.12.2017)

Asi lepšie sa už film o legendárnom tenisovom turnaji v ktorom súperia dve osobnosti natočiť nedá, ale mal som s filmom dva problémy. Keď sa film takto rovnomerne a férovo venuje obidvom stranám bez toho, aby jedného nejak démonizoval, tak nikdy neviem komu fandiť. Tým pádom som vždycky na konci rád, že jeden z ich vyhral a zároveň sklamaný, že druhý prehral. Ale aspoň som trochu spoznal dve osobnosti o ktorých som nikdy nepočul a práve náhľad do ich súkromia ma bavil na filme najviac. Hlavne ten prerod Borga od nerváka k človeku, ktorý drží emócie na uzde. Viem si veľmi dobre predstaviť aké odhodlanie to vyžaduje. Druhý problém som mal s tým, že tenis ma ako šport vôbec nezaujíma a finálny zápas tým pádom pre mňa príliš vzrušujúci nebol. Proste tam nejak pinkali loptičku až konečne jeden z nich vyhral. Ale fanúšikovia tenisu budú pravdepodobne nadšený. Ja som celkom spokojný vzhľadom na to, že tento šport mám na háku. 6/10. (07.11.2021)

Je poněkud přehnané tomuto snímku připisovat žánr životopisný, ze života Borga se nedozvíme prakticky nic, jen to, že si pinkal o vrata garáže. O McEnroeovi se dozvíme ještě méně, neboť film se soustředí převážně na Borga. Jako sportovní film však funguje celkem dobře, je napínavý, vyhýbá se patosu, ale je možná až příliš zkratkovitý, nedozvíme se například vůbec, proč se z rivalů stali přátelé. (27.03.2022)

Pětka od srdce, protože ratio může namítat, že scénář Ronnie Sandahla se v prostřední pasáži trochu nepřehledně utápí v odbočkách. Srovnání s Rivaly je na místě. Borg/McEnroe jsou ale lepším dramatem, protože místo povrchního konfliktu dvou plakátových ikon pracují se subtilnějším typem napětí – jsou o dvou typech překonávání vnitřní tenze, o dvou typech přijetí sebe samého. Stroj vs. Floutek, přitom ale vnitřně dva podobné typy vulkánů, kteří volí různé cesty k cíli. Filmu dominují precizní herecké kreace.LaBoeuf musí hrát magora, aby konečně našel hereckou disciplínu a to, co předvádí lidská jehla Sverrir Gudnason je jednoduše fenomenální. Dokáže být strhující i ve chvíli, kdy stojí zády ke kameře. Film je především BORG, ale přesto si najde dost prostoru, aby v závěru zúročil i zvláštní sympatie k McEnroeovi. Poslední půl hodina jen umocní obrovskou zbraň v podobě dynamického střihu, skvělého výtvarného využití kurtu a osobní kamery Nielse Thastuma. Elegantní, strhující a inteligentně vrstevnaté drama, kterému nepodrazí nohy ani nižší rozpočet. Pleasure do posledního míčku. Game, set, Metz. (04.01.2018)

Veskrze standardní sportovní drama, který je ale příliš poutavý a divácky atraktivní na to, aby jste mu mohli cokoliv vyčítat - onen konflikt vůle dvou odlišných osobností je sice podaný dost konvenčně, ale ona eskalace vzájemný rivality je primární devizou snímku. Navíc krom gaučingu a schovky je tenis snad jedinej sport kterej mám rád. (12.07.2020)