Borg/McEnroe

Dobře rozehrané sportovní drama dvou rivalů, kteří na sebe poprvé narazili až ve finále nejprestižnějšího tenisového turnaje. Jako obvykle věk protagonistů značně převyšuje věk reálných postav. Sverrir Gudnason je výborný a dokonce je Borgovi i značně podobný, Shia LaBeouf to měl trochu snazší, ale tahle poloha mu evidentně sedí. Na poli sportovních dramat sice nic světoborného, ale kouká se na to dobře (70%). (04.06.2020)

Chybí více sportovních filmů. V podstatě nejchudší žánr dostává poslední dobou méně a méně příležitosti. Je tedy příjemné, že se na plátna film dostává tenisový film a navíc tenisový film o skutečné události. A i když ten film není dokonalý dá se označit za dobrý. Příběh sleduje dva tenisové opaky:chladného profesionála Björna Borga a nezkrotného bouřliváka John McEnroa kteří se kdysi jednoho léta roku 1980 utkali o ten slavný titul nejlepšího tenisty. Naštěstí se k těmto dvou tenistům dokázali sehnat herci kteří jsou skutečným postavám nejen podobní ale navíc i dokážou hrát. Borga hraje také švéd Sverrir Gudnason kterého jsem ve filmu viděl poprvé a musím říct, že má talent. Dokáže správně chvilky kdy je Borg na dně. McEnroa hraje Shia LaBeouf který pořád vypadá, že s těmi drogami nepřestal ale také se do role dokáže ponořit. Dokonce mi přijde, že herecky vyspěl a časy kdy vesele skotačil s roboty v Transformerech nebo s opicemi v Indianu Jonesovi jsou definitivně pryč. A nemůžu skončit hereckou stránku bez Stellana Skarsgårda který hraje Borgova mentora. Skarsgård roli hraje perfektně, dokáže zahrát skvěle scény kdy má být ten rozumný i když se rozzuří a jediná vada na kráse je tedy maska kdy se ho filmaři snaží udělat staršího (A moc jim to nejde). Hlavní problém toho filmu ale podle mně je ten, že trvá 107 minut a v podstatě by se nedalo říct, že se vleče ale, že se trvá než se rozproudí akce. Tenisové zápasy jsou během půl minuty odbyty a místo toho se řeší vzpomínky minulosti, láska a spousta dalších věcí těchto dvou které většinou prostě nezaujmou tolik. Jakmile ale začne ta závěrečná osudová hra jakoby někdo zapnul páku na plnou rychlost. Jede to svižně, je tam spousta úžasných vizuálních nápadů (zpomalovačky s míčem jsou nádherné) a nenudí to ani chvilku. Závěrečná hra je prostě nejlepší část filmu která několikrát překvapí a způsobí napětí až do konce. A pak je tu ještě jeden takový problém: Ten film skončí aby následně následovaly vysvětlovací titulky.... které by ve filmové podobě vystačily na další hodinu materiálu. Ta osudová hra totiž nakonec nebyla jenom jedna ale dokonce dvě. A té druhé se vůbec nedočkáme. Což je škoda jelikož by mohla fungovat ještě lépe a ten film by nebyl jenom nadprůměrná tenisová pocta ale skutečně svižný sportovní film. (14.02.2018)

Hodně to připomíná Rivaly (The Rush), kde ve firmulích soupeří Niki Lauda s tím Anglánem. Akorát Rivalové mají mnohem lepší tempo a vykreslení postav a jejich pohnutek je takové celé míň, hmm, nudné. Možná bych řekl, že v mých očích filmu ublížilo, že tenis moc nesleduju, jenže to formule taky ne a přitom mě bavily o hodně víc. (31.03.2018)

Na Borgovi jsou "překvapivě" nejlepší momenty ty se samotnou hrou na kurtu. Tenis mám hodně rád, obě finále Borga a McEnroea jsou na mě ale nepřekvapivě až příliš staré, takže jsem se předem snažil o filmu zjistit co nejméně. To se mi sice nakonec samozřejmě nepodařilo, ale i tak jsem se filmu docela dobře bavil, vyloženě si užíval těch několik velmi vyhrocených momentů a ačkoliv tempo občas povážlivě klesalo, není to tak dlouhé, aby to bylo ke konci na obtíž. A oba hlavní představitelé jsou v rolích naprosto perfektní, škoda, že je Shia poměrně upozaděn. PS : Kdo poznal Zuzanu Geislerovou? (31.01.2018)

Podstatně lepší než nereálně vyhlížející Wibledon s Bettanym. Škoda že si Shia svého času pustil hodně pusu na špacír, protože herec je to nesmírně talentovaný a jeho McEnroe je správně šťavnatý hajzlík. Stejně jako u Rivalů jsme se dostali oběma hlavním hrdinům pěkně pod kůži a sledujeme jejich souboj. 65% (31.01.2018)