Borg/McEnroe

Podobnost s Howardovým majstrštykem Rivalové o soupeření Laudy s Huntem čistě náhodná? Těžko říct. Tenisová novinka o legendárním mači ve wimbledonském finále má vyladěný vizuál a závěrečné válčení na kurtu donutí nejednoho (nejen) tenisového fanouška kousat si nehty nervozitou. Přesto filmu o maximální houževnatosti a touze po vítězství chybí právě ona sveřepost a ochota jít až na dřeň, kterou disponují oba borci na dvorci. A je to docela škoda, protože LaBeouf s Gudnasonem v hlavních rolích odvádí maximum a svým předobrazům jako by vypadli z oka nejen vizuálně. Finále ovšem aortální pumpu pookřeje, ne že ne. [TIFF17] (08.09.2017)

Příběh zaujme především tenisty, protože srovnatelní Rivalové byli mnohem vzrušivější. Zde jsou přitom oba hrdinové také pohlední a výrazní. Na vině je mizerně napsaný scénář. O zákulisí světa tenisu se toho moc nedozvíme, protože se děj soustředí na obě postavy a jejich tenisovou duši. Poznáme i jejich rodiče , dětství, lásky. Vše směřuje k vrcholu filmu - slavnému turnaji. (27.01.2018)

Pro fanoušky "bílého" sportu rozhodně povinnost, protože lepší film z tenisového prostředí uvidí jen těžko. Slavné wimbledonské finále z roku 1980, v němž se tehdy utkali dva největší rivalové, kteří nemohli být charakterově víc odlišnější. Snímek je sice hlavně o chladně působícím Borgovi, než o neřízené střele McEnroeovi, ale je fajn poznat, že i slavný "Ice Borg" měl své vlastní démony. Každopádně ono očekávané finále dvou emočně vyšťavených soupeřů je zde podáno opravdu jako skvělé drama a do sedačky musí přikovat i diváky, kteří znají tuto část tenisové historie. (13.01.2018)

Strašně se ve mě pere to, jak mě souboj v cíli strhl s sebou s tím, jak to ze mě hned za pár minut všechno vyprchalo a teď vlastně nevím, co mi film dal, krom půl hodiny hodně solidně napjaté atmošky. Je to nejlepší LaBeoufova role a je to možná nejlepší zpracování, jaké z toho mohlo vylézt, ale i tak to mnou trošku proplulo. Prostřední pasáž to všechno trošku sráží dolů, ale možná je to jen tím, že tohle neutáhne celovečerní stopáž. (27.01.2018)

Pětka od srdce, protože ratio může namítat, že scénář Ronnie Sandahla se v prostřední pasáži trochu nepřehledně utápí v odbočkách. Srovnání s Rivaly je na místě. Borg/McEnroe jsou ale lepším dramatem, protože místo povrchního konfliktu dvou plakátových ikon pracují se subtilnějším typem napětí – jsou o dvou typech překonávání vnitřní tenze, o dvou typech přijetí sebe samého. Stroj vs. Floutek, přitom ale vnitřně dva podobné typy vulkánů, kteří volí různé cesty k cíli. Filmu dominují precizní herecké kreace.LaBoeuf musí hrát magora, aby konečně našel hereckou disciplínu a to, co předvádí lidská jehla Sverrir Gudnason je jednoduše fenomenální. Dokáže být strhující i ve chvíli, kdy stojí zády ke kameře. Film je především BORG, ale přesto si najde dost prostoru, aby v závěru zúročil i zvláštní sympatie k McEnroeovi. Poslední půl hodina jen umocní obrovskou zbraň v podobě dynamického střihu, skvělého výtvarného využití kurtu a osobní kamery Nielse Thastuma. Elegantní, strhující a inteligentně vrstevnaté drama, kterému nepodrazí nohy ani nižší rozpočet. Pleasure do posledního míčku. Game, set, Metz. (04.01.2018)