Úžasná paní Maiselová

Rachel Brosnahan je nová Lorelai. Jinými slovy Mrs. Maisel má všechno, co měly Gilmorky - rychlopalné dialogy, takové množství vtipů, že to nestačíte chytat, ale zároveň i lidské kvality, které seriál odlišují od sitcomu. Jsou tam i slabší pasáže, které by zasloužily proškrtat, ale celkově jde o podařený scenáristický comeback. Jen jedna věc mi nejde z hlavy: na to, že jde o seriál o stand up komičce, je hlavní postava překvapivě mnohem vtipnější, když není na stagi, ale baví se s vlastními rodiči. (16.06.2018)

Famózní Rachel Brosnahan a její sympaticky úpěnlivý boj za svobodu a samostatnost v pravém slova smyslu. Snahu hlavní hrdinky je možné z určitého pohledu interpretovat i jako jeden velký a odvážný pokus o emancipaci (možná i celospolečenskou). Tou hlavní potřebou je ale spíše očista vlastní duše bez nějakých hlubších motivací ke změně nastavení tehdejší společnosti. Retro atmosféra New Yorku v pozdních 50. letech je zde opravdu velkolepá a se všemi těmi úžasně barevnými kostýmy, dobovými kulisami a velmi širokým spektrem více či méně bizarních postaviček vytváří dojem půvabného, místy roztomile ujetého a vzhledem k současné seriálové produkci i velmi sympatického a originálního počinu. Pod make-upem, barvičkami a kostýmy se tu nicméně odehrává hodně zajímavý příběh o postupné seberealizaci jedné mladé ženy, která chce víc než cokoli jiného být vskutku samostatná, nezávislá a nejspíš i uznávaná. K misogynním postojům jsem měl vždycky daleko, přesto však musím napsat, že mě podobné pokusy o zobrazení více či méně emancipovaných ženských hrdinek přinejmenším prostě nebaví. Jsem rád, že to v tomto případě ani vzdáleně neplatí. Navíc je faktem, že to celé obrovským způsobem táhne přímo Rachel Brosnahan, která ani na chvíli nepřehrává a přesně se strefuje do role té podceňované newyorské paničky, která jednou může všem vytřít zrak. Z mého pohledu se takhle výrazný ženský charakter v televizních seriálech již dlouho neobjevil (možná ještě Claire Danes v Homelandu nebo šíleně “vostrý holky“ z loňských Ostrých předmětů), což podporuje i skutečnost, že Rachel Brosnahan získala za ztvárnění Midge Maisel zcela po právu už dva Zlaté glóby. Vedle The Grand Tour je The Marvelous Mrs Maisel další výkladní skříní produkce ze stáje Amazonu. 1. řada - 90% (12.01.2019)

Pani Maiselová by aj bola úžasná, len keby nerobila ten stand-up. A to je pritom ústredný motív seriálu, avšak tá dramatická vložka, vzťahy v rodine, to ešte bavilo. Akonáhle vystúpi na pódium, nepočul som jeden poriadny vtip. Úplne pripomína vulgárne komičky typu prasnica Salátová, alebo skôr do detailu a štýlom vystupovania je to Lujza Garajová Schrameková, dokonca som istý čas nadobudol podozrenie či tá Lujza nekopíruje tie stand-upy rovno z tohto seriálu. Navyše tie vtipu sú tu plné amerických reálií danej doby alebo histórie a nie vždy si človek vybaví kontext. Takže nič, ani kútikom úst mi nešklblo, a to som si na neho zavesil rybársky háčik. (21.09.2023)

Tits up! Totální binge-watch. Během čtyř dní jsem zkouknul všechny tři dosavadní série. Gilmorky jsem nikdy nesledoval, ale něco mi říká, že bych s nimi žádný problém neměl, ba naopak. To, jakým způsobem totiž Amy Sherman-Palladino napsala hlavní postavu Midge, je vskutku masterpiece. A co teprve ten scénář, který má během neuvěřitelně rychlých a místy uštěpačných dialogů (funguje to hlavně díky skvělé Susie a otci) a stand-upovým scénám komediální říz toho nejvyššího kalibru. Rachel Brosnahan je v roli famózní - to šílené tempo a rytmus, když promlouvá, ať už k divákům během stand-upu nebo i v normální konverzaci, musí být neskutečně těžké. Ona to ale zvládá jak nic, přitom soudě podle rozhovorů se od Midge charakterově značně liší. Skutečně výborná herečka a moje okamžitá favoritka. I když v seriálu přišlo pár dílů a především několik nepříliš šťastných naložení s vedlejšími postavami, tak právě její charisma a Midgin humor mě natolik očarovaly, že mi to vlastně bylo jedno. Stand-upové scény jsou skvělé, nekonečný šatník barevných šatů úchvatný, ale TEN charakter! Svérázná, nezávislá a zároveň ne přehnaně feministická, důvtipná, rozkošná, správně drzá a především neuvěřitelně pozitivní. Midge by nemohla být mou manželkou, ale kdybych se do ní někdy zamiloval, tak bych už asi nikdy nepřestal. Její manžel Joe je holt v zajetí až do konce života a nic s tím nemže dělat. Moc dobře mu rozumím. Seriál se navíc odehrává v 50. a 60. letech v USA, a to pro mě nikdy není krok vedle. Je až s podivem, jak málo divácké pozornosti se mu dostává, ještě že Glóby a Emmy to vnímají opačně. (13.01.2020)

Paní Maiselová je moje nová hrdinka. Plná ženskosti, krásy a elegance, přesto nezávislá a emancipovaná až na půdu. Gilmorova děvčata, od stejných tvůrců, jsem nikdy nějak souvisle nesledovala, ale tento seriál mě tedy dostal. Stylové, komediální (i když vtipnější než samotné stand-up vystoupení, jsou spíš hlášky a situace v reálném ději) a plné zábavných, sympatických postav, z nichž u mě s přehledem vede otec hlavní hrdinky, v podání Tonyho Shalhouba. (25.02.2024)