Život a doba soudce Roye Beana

Na Západ od řeky Pecos neexistoval zákon........... Samozvaný soudce Roy ( Paul Newman ) Bean však tento mýtus vyvrátí. Po příchodu za řeku Pecos ho okradou a málem oběsí - vrátí se a vezme zákon do svých rukou. Nově příchozí tak musí projít přes Roye a jeho novou soudní budovu, ten rozhoduje o jejich osudu. CITÁT - Já jsem zákon....... Svérázný soudce Roy tak vládne tomuto území a kdyby se nic zvláštního nestalo, vládl by tam do dnes - ale....... Klíčovou větou filmu je dle mého toto jeho prohlášení - CITUJI - Dámy, proto vás odsuzuji na jeden rok pod ochranu vám přidělených šerifů.......... Možná, že to nebylo zrovna takhle, ale takhle nějak to mohlo být. Pohodový westernový příběh. (21.07.2011)

Once upon a time in Texas (near river Pecos) očima J. Hustona resp. J. Milliuse aneb jak to tenkrát (na divokém západě) skutečně chodilo. Anebo ne? Who knows... „Bude tu (nový) zákon, bude tu mír. A je mi jedno, koho kvůli tomu budu muset zabít“. Tak dlouho jste psancem, až vás to, (i) celkem pochopitelně, jednoho dne omrzí a vy si řeknete, proč to také nezkusit „na druhé straně barikády“. Prohlásíte se za „právo“ (resp. jeho prodlouženou ruku) a začnete jednat resp. konat. Má to však jeden háček. Nedostatek obžalovaných resp. (předem) odsouzených resp. pověšených. A tak si přizvete na pomoc partu morálně bezůhonných zástupců, kteří vám za nepatrný obnos (úplatek) ochotně viníky obstarají a donesou „až k nohám“. Ostatně takováto země, posetá psanci, plná příležitostí, k tomu přímo vybízí a zákon (v městečku Vinegaroon) mluví zcela jasně. Trest za krádež whisky....pověšení, trest za to, když nedáte soudci podíl z loupeže.....pověšení, trest za zneuctění jména (herečky) Lillie Langtry.....zastřelení a pověšení. Nezbývá (pokud si každý dosadíte „tu svou Lillie“) než souhlasně přikývnout, max dodat AMEN. Osobně mám přece jenom radši tuhle http://www.csfd.cz/film/2515-nesmiritelni/ Eastwoodovu (ryze syrovou) demýtizaci divokého západu než tuhle (lehce) cynicky humornou, byť s nadhledem Hustonovi vlastním, (kdy zejména zvolnění ve druhé polovině, snímku dvakrát neprospívá), nicméně závěrečný poker s vostrejma to u mě překlápí do nezapomenutelné roviny. Neboť, konec dobrý....všechno dobré aneb „For Texas and Miss Lillie“. P.s. Paule, souhlas, zpívat opravdu neumíš, v tom jsme zajedno. Herec „par excellence“, ale když už (žlutou) růži z Texasu, tak pouze a jedině (tu) od Waldy.... :-) p.p.s. M. Jarre umí, to bez debat! (20.09.2012)

S přimhouřením obou mých odborných očí ze sebe nevytlačím více než dva kousky. Obrovské zklamání. Snímek selhává na poli westernů hned v několika aspektech. Především schází alespoň lehce koukatelný děj. Mezi slepými jednooký králem. Nějak mě nebavilo sledovat, kterak Paul Newman vládne v osadě retardů, kde se stal samozvaným soudcem. Celkově se mi ani příliš nelíbila jeho postava v tom ohledu, jak byla napsaná. Nesedl mi ani humor, který po většinu stopáže nefunguje. Režisér byl údajně po celou dobu tvorby pod vlivem alkoholu a na snímku je to znát. Takové melancholické a sentimentální rozloučení s dobou, kdy na západě pomalu přestávali být muži muži. Nemastné a neslané s několika málo příjemnými momentkami. (15.07.2019)

----- "Za Texas a slečnu Lily !" ----- Veskrze poučné pojednání o tom, že pokrok nezastaví ani samozvaný soudce Roy Bean - obzvláště pokud ho celou dobu přivolává. Nicméně nostalgie je prevít. Třebaže se zápletka bere převážně nevážně, s ubíhajícími minutami jakoby jí ztěžkl krok ... snad únavou - těžko říct, zda fyzickou či dušení, v důsledku čehož propadne trudnomyslnosti a nedaří se jí tak úplně navázat přetrženou nit scének, v nichž dominuje suchý humor, mnohdy laškovně pomrkávající za černými brýlemi. Sice nakonec v potu tváře dotáhne děj do finále, aniž by ztratila čtvrtou šerifskou hvězdu, leč za cenu nemalého - a bohužel divákem viditelného úsilí. (03.08.2020)

Divoký západ jako místo úniku, hledání starých dobrých časů a volné pole pro bezbřehou hru nadsázky a ironie. O tom, jak to vlastně bylo s těmi hrdiny pyšnícími se proklatě nízko zavěšenými kolty a pevně svírajícími nástroje spravedlnosti. Dost absurdní - stále však velmi milé a vlastně i svým způsobem upřímné a opravdové. (12.10.2005)