Na shledanou tam nahoře

Nebyla to špatně vymyslená fikce z Francie po 1. světové válce, ale k úplné fascinaci nad osobitým příběhem v historických kulisách tomu v mém případě dost chybělo. Vypravěč skrze retrospektivu mi občas připadal až zbytečně dlouhý a taky některé scény (např. dialog nad obrazem s detailem na zvláštní podpis) mi dávaly předem tušit, jak se děj a díky jakým zvratům vyvine. Dost se mi líbilo, jak neúspěšný voják nacházel postupně zmysl života, začal si paradoxně díky svému neštěstí žít svůj sen a svůj handicap podtrhnout nápadem být dekadentní umělcem celou duší i tělem včetně výzoru. Poezie působila hravě a obstojně navazovala na různé surrealistický hříčky francouzského filmu, a většinou se na to i přes částečně předvídatelný děj příjemně dívalo. Zklamán jsem vyvrcholením nejen ze strany postavy malíře, ale i tím ztvárněním se spomalým záběrem pádu, které jakoby vypadlo z amerického dojáku. A kdo ví proč mi silný pohled očí skrze záhadnou masku, uprostřed toho moralizování, nepatřičně připomněl Pannu a netvora...? Ale stejně hodnoctím více pozitivně a Albert Dupontel (který zároveň film režíroval) byl mi jako herec sympatický. 65% (# Francouzská kinematografie: Virtuální kino) (13.01.2020)

Čas od času se ráda podívám na artovku nebo náročnější film, o kterém potom ještě dlouho přemýšlím. To je přesně případ snímku Na shledanou tam nahoře. Vizuální stránka snímku je nádherná, stejně jako jeho nostalgická atmosféra. Trochu mi vadila délka filmu, kdy hlavně v prostřední části bylo množství hluchých míst. (16.07.2021)

4* Na to že film proběhl i v našich kinech tu má velmi nízkou ohodnocenost a i když válečné filmy moc nemusím, tak byla moje zvědavost natolik silná, že mě to přesvědčilo k jeho shlédnutí, když tu má film tak vysoké hodnocení zejména u mých spřízněných. Příběh filmu si přečtete v obsahu a já k tomu můžu jen napsat, že je to ve své podstatě taková naivní "pohádka" pro dospělé. Avšak ve spojení se slušnou výpravou a nápaditou estetickou stránkou je to působivý a optimistický balzám na pohled i na duši. Proto se nebráním vysokému hodnocení a doporučuji dál. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (01.08.2018)

Silný príbeh, ktorý chytí za srdce. Najmä na konci, keď sa všetko vyrieši a ustáli sa za pochodu veselo-smutnej hudby, divák sa zamyslí nad všetkými tými osudmi, čo tu videl. Spočiatku som voči nejakej dráme z obdobia prvej svetovej vojny a krátko po nej bol skeptický, lenže dostal som príbeh so silnými momentami a dejovou líniou, ktorá zaujala nielen vzťahovou rovinou, otázkou odpustenia a zmierenia sa, ale aj tou krimi-podvodníckou linkou, ktorá držala tempo na kvalitnej úrovni. Ak má iný vojnový film Anglický pacient 9 oscarov, ja si myslím, že tento nenápadný snímok sa mu vyrovná. (16.03.2021)

Příběh dobrý, ale zpracování pro mě bylo místy těžko uchopitelné. Mix žánrů od protiválečného přes jemnou komedii po absurdní melancholické drama na mě nepůsobil tak úplně konzistentně. Nicméně Dupontel měl šťastnou ruku při obsazování herců, nádherná je obrazová stránka věci a samostatnou kapitolou jsou masky, kterými si jeden z hrdinů zakrývá znetvořenou tvář. Potěší smutný, dojímavý i šťastný konec, který do určité míry charakterizuje celý film. 70% (25.04.2018)