Bílá velryba

Příjemný dobrodružný snímek s trochu mystickým nábojem. Gregory Peck jakožto kapitán Achab je tu neskutečný. Ujal se role opravdu mistrně a nevěřil jsem vlastním očím, když v jedné dost dlouhé scéně (detail na obličej a jeho monolog) ani nemrkl! Závěrečná konfrontace s Moby Dickem je vskutku monumentální a na tehdejší dobu také dost dobře zpracovaná. (23.10.2011)

Mať v roku 1956 15 rokov a vidieť to v kine, možno by mi zmenil tento film život. Lenže k tomu riadením osudu nedošlo a Bielu veľrybu tak hodnotím ako film fungujúci najmä v dobe svojho vzniku a pre svoju cieľovú skupinu po dobrodružstve na veľkom plátne túžiacej mládeže. Náboženské prirovnania mi s čistým šialenstvom kapitána dokopy príliš nešli, možno to fungovalo v knihe lepšie a duchovnejšie, ako keď medzi sebou básnia na plátne drsní námorníci. Dej je priamočiary, nečaká nás žiadna vzbura, i keď by v reálnom živote k nej bezpochyby smerovalo. (21.09.2016)

„Srdce veľryby je väčšie ako potrubie vodovodu na Londýnskom moste. Voda v tomto potrubí nie je taká hustá ani rýchla ako krv, ktorá pumpuje zo srdca veľryby.” • Renesančný muž americkej kinematografie, John Huston, sa azda následne pokúsil o čo najzaujímavejšie zobrazenie príbehu o istom mužovi - kapitánovi veľrybárskej lode, Achabovi [Peck], ktorý bol mimoriadne posadnutým velikánskou, bielou veľrybou, prezývanou Moby Dick; konkrétne z akéhosi podhľadu akurát prichádzajúceho námorníka, Ishmaela, [Basehart, predstaviteľ známy z Felliniho Cesty, pozn. recenzenta], kedy sa bude na nasledujúce udalosti nazerať práve iba jeho čerstvou optikou, ako vstupnou bránou na šíre moria a oceány, kde divákovi dokonca hrozilo, že kľudne mohol dostať i "morskú chorobu," tak bolo toto spracovanie autenticky zachytené, i keď si miestami tiež vypomáhalo aj zadnou projekciou v kombinácii s exteriérovými zábermi, čo po spojení dohromady, vytváralo priam harmonický konsenzus, ktorý ma nijako extra zvlášť zase ani nerušil pri súvislom slede nadchádzajúcich situácií, za to sa ale podľa mňa hneď od začiatku postupne a čoraz viacej "tlačilo na pílu," čo som už určite bezprostredne vnímal, ako povedzme nejaký, máličko rušivejší element, ktorý našťastie príliš nebil do očí, že by mi tým pádom úplne pokazil filmový zážitok. • Skrátka, jedná sa o naprostú klasiku, uštrikovanú v podobe dobrodružného kabáta, ktorý vďaka naprosto pevným nitiam, neustále drží pohromade, čiže sa vôbec nepára, aj keď už predsa pôsobí trocha ošúchane, stále si ho môžeme kedykoľvek obliecť, a cítiť sa v ňom znovu pohodlne → presne "kabát," aký zvyčajne i rád nosievam. (06.07.2024)

Vyplouvá loď s posádkou, která je připravena na lov velryb. Jenže posedlý kapitán Achab prahne po pomstě a jediným cílem je dostat bílou velrybu a posádka se musí podřídit. Bohužel menší zklamání, (viděno 20.10. 2010). V dětství jsem viděl film Orca a posedlého kapitána Nolana, který se vydává na souboj s kosatkou za doprovodu nádherné hudby Ennia Morriconeho. Ta získává o * více. (20.10.2010)

Když v polovině 19. století Melville vydal román Moby Dick, ve vzácné shodě ho odmítla kritika i čtenáři. Podobenství o zpupnosti lovce - kořistníka, který v honbě za pomstou ztratí pud sebezáchovy do té míry, že způsobí záhubu své lodi a celé posádky, se střetl s technooptimismem příslušníků euroamerické civilizace, kde právě vítězilo pojetí lidstva coby "dobyvatele přírody". Dnes je mimochodem román takřka nepoužitelný, protože Melville ho zaplnil spoustou symbolů spojených s mytologií, křesťanskou vírou a nejrůznějšími odkazy na pasáže z Bible, které hrají v příběhu důležitou roli, a v dnešních sekulárních časech už s nimi nedokážeme pracovat a symboliku dešifrovat. Pro Melvilla byl Moby Dick vlastně ztělesněním samotného Boha, a to je už našemu uvažování hodně vzdálené. Mimochodem není náhodou, že pokusů zfilmovat literární odkaz Melvilla je jako šafránu a právě Hustonova stařičká verze z ní vychází s přehledem jako nejpůsobivější. Kombinace dobrodružného příběhu, filozofické morality, romantizujícího héroismu a realistického popisu fungování života na velrybářské lodi se opravdu hodí spíš do dávno zašlých časů. Hustonovo zpracování se předlohy drží vcelku věrně a na poměry filmového průmyslu 50. let jde o ambiciózní a kvalitou vyčnívající dílo, takže snímek umožňuje zprostředkovat Melvillovy morální postoje i dnešnímu publiku. Technická stránka je pochopitelně poplatná své době a podepsala se především na finálním střetu s kytovcem, ale s tím soudný divák bude počítat. Pro Gregory Pecka šlo o velmi netypickou roli, zhostil se jí ale důstojně. Celkový dojem: 80 %. (14.12.2020)