Bright

Příjemně kreativní nářez. David Ayer svým filmem způsobil revoluci. Nemám na mysli, že je jeho film kontroverzně přijímán, jsou na něj smíšené recenze, jde o to, že budoucnost vysokorozpočtových filmů je stream platformě nakloněna, prostě Bright. Představte si, že by se do budoucna takových filmů, co mají atributy blockbusteru, točilo víc, a nemuselo by se na ně chodit do kina. Do kin by šly jen primitivní humusárny typu Rats Raws: Odchod Hnědáje, které Pizdney ještě víc jebe. Tohle mělo náboj, originální propojení a kvalitu před kamerou i za kamerou. Superhvězda Will Smith a technicky zručný režisér David Ayer. Většina jeho filmů je technicky na patřičné výši, jeho vyprávěcí styl zaostává. Zde ne, vše značně kompaktní, nápadité i lehce krvavé, ovšem nutno dodat, že v závěru to přece jen vázlo, hlavně se neodbouraly nadbytečné patogenní výjevy, tedy patetické úseky, které se v závěru nahromadily. Noomi Rapace je zloduška, která z paměti nevymizí, Will Smith a ork Joel Edgerton, je k nepoznání namaskován, tvoří prima dvojku, Lucy Fry má nemalý prostor. A vše má švih, sofistikovanost, fantasy kodex, akční balanc i pár filosofických vsuvek se najde. A samozřejmě vše rámcuje rasistický podtext. Ayer se vyřádil, mnohem přesvědčivěji než u filmů určených do kina. Jen chci věřit, že snad nenapadne Kathryn Bigelow udělat na film variaci, Detroit White, kde obsadí Daniela Hůlku. Tenhle film je především o přetahované o Magickou Hůlku. Její neumětelství ať spláchne nulový zájem o její filmy. A vyjděme vstříc inteligentní blockbustrové tvorbě, která (mně osobně) citelně chybí na filmové tržnici. 9/10 (28.12.2017)

„Dokážeš strápniť aj prestrelku.“ Zabite ma, mne sa to páčilo. Scenáristicky strašná blbosť (Pán prsteňov vs. Patrola vs. Lebkáči), ale TAK dobre zrežírovaná, že MUSÍM dať 70%. Pritom David Ayer Sabotážou a Jednotkou samovrahov zlyhal ako len mohol, takže som od neho už nič dobré nečakal. A milo prekvapil. Will Smith je po (veľmi) dlhom čase znova TÝM fúzkatým, sympatickým týpkom vo forme, ktorému sme kedysi úprimne držali palce v Dni nezávislosti a Verejnom nepriateľovi. Buddy rovina je síce klišé, ale zábavne umocnené na druhú, čo jej dodáva úplne nový rozmer (kedysi bol obeťou rasizmu černoch, teraz je braný bielymi kolegami v pohode a sám sa čiastočne dopúšťa rasizmu na orkovi). Čo ma pozitívne zaskočilo, je kvalitná maska jeho parťáka, ktorá na fotkách vyzerala príšerne lacno, no v hotovom filme funguje na jednotku. Ayer dokonca cituje jednu z najšialenejších scén svojej vlastnej filmografie (dodnes zosmiešňovaný a nenávidený megabrutálny twist v Training Day, kde hrdinu pred istou smrťou v poslednej sekunde zachráni postava, ktorej v minulosti pomohol). Vytvoril intenzívnu atmosféru „mesta, ktoré hľadá samo seba a ešte mu to dlho potrvá“, výprava je vcelku parádna a akčných scén nie je príliš veľa, ale sú zvládnuté na pomerne vysokej úrovni (a sú krvavé). Absurdné, chytľavé, zábavné. (07.01.2018)

(50%) Časy, kdy D.Ayer točil pecky, jsou pryč. Alespoň prozatím. Doufám, že se na tyhle žánrové mixy sci-fi už vysere, prostě mu to nesedí. Sebevražedný oddíl byl ještě relativně v pohodě, ale tento BRIGHT mě už skoro vůbec nebavil. Technicky je to natočeno dobře, potěší pár drsnějších přestřelek, ale i tak se tu najde dost digitálních výbuchů a scén. Takže akce mě moc nebavila. W.Smith se to snažil utáhnout sám a rozhodně ho chválím, bavil mě, ostatní herci tu už byli jen z povinnosti. Děj nebyl špatný, ještě tak v ½ mě to celkem bavilo, ale pak už mi bylo ukradené, jak to dopadne. Hudba průměr. Někteří si tu pochvalují, že se Ayer víceméně vrátil, že to připomínalo ty jeho staré snímky s drsnými gangstery apod. No já si toho moc nevšiml. Tohle je takový nevýrazný žánrový mix, který se snad ani nemůže rozhodnout, jakým směrem se začne film vyvíjet. Sračka to rozhodně není, ale mě to nesedlo a z úcty k Ayerovi dávám nejslabší možnou 3* a slabounký průměr. (16.01.2018)

Blbé jak pučtok, postavy ploché, mytologie nechtěně směšná a rozhodně ani náznakem nevytvářející základy pro zajímavý a fungující svět. Přeplácaný mišmašový brak nad kterým by i pejsek s kočičkou ohrnovali čenichy. Jenže zároveň to záhy nabere zběsilé tempo, jde se z jedné akce do druhé a vůbec je to solidní přímočaré výbušné nablblé béčko jak se patří. (23.12.2017)

Fairy fucking tale, která v sobě nese něco z mizery Willa Smithe i Lebkounů s Patinkinem. Ayer osázel své oblíbené fízlovské pole žánrem fantasy a po Suicide Squad začíná být jasné, že by na některé plodiny vůbec neměl brát dotace. Bez jiskry, bez pohlaví a bez zájmu a to imbecilní dění kolem svítícího rampouchu sebou stáhne i alegorii na sociální tenzi. Policejní kentaur měl tuhle demonstraci autorské síly potlačit.. (15.05.2019)