Vyšehrad

V úvodní písni se zpívá ''z vrcholu na dno'' případ nejen Juliuse Lavického, ale i samotného Štáfka. První 4 díly jsou naprosto skvělý, hlavně díl ''Kabelka'' , první výraznější pokles byl už v pátým díle Škodovka a po návratu v dílech 6, 7 a 8 je špatně už úplně všechno. Štáfkovi to vlezlo do hlavy, jeho postava už jen píčuje a chová se ne jako totální kréten, ale jako pičoidní vymrdaný kretén a veškeré sympatie jsou totálně pryč. Nikde ani náznak solidního vtipu, výměna Prachaře je tak citelná, že se Nosek snad musí sám stydět, ne za sebe, jeho výkon je v pořádku, kdyby ovšem hrál jiného agenta a ne Jarouše po operaci a to není Prachař ani nijak extra herec, ale bez něj je Lavi ne poloviční, ale ani ne možná čtvrteční. Pavelku to evidentně už taky nebaví. Mohl z toho být kult, bohužel jestli Štáfek nezačne přemýšlet jinak, jeho sen se mu zhroutí dřív, než Lavického kariéra. Ostatně internetové ohlasy a hodnocení posledních tří dílů mluví úplně za vše. (29.05.2017)

Mohlo jít o další internetovou perlu, bohužel projekt vznikl pod záštitou VOD paskvilu jménem Obbod. Jejich strategie na Youtube je taky hodně zajímavá. Jasně, začneme to tam nahazovat, ale pak se na to v půlce vyserem! K čemu druhý příjem. Geniální! Možná nejhorší je, že tvůrci evidentně nebyli připravení na tak masivní úspěch pilotu a zřejmě mysleli, že bude stačit vydávat jeden díl za měsíc. To nahodilé vypouštění epizod působilo strašně amatérsky. A to se bavíme o pouhých pěti dílech. Dalších pět snad ještě na konci roku 2016 nebylo ani napsaných. Velká škoda, hlad po Lavim byl obrovský a mělo se toho využít. S1: 60% (14.04.2017)

„Že by Barsíčka?“ – „Je to daleko blíž!“ Domovská Sparta už nehodlala přivírat oči. Někdejší fotbalová hvězda Julius „Lavi“ Lavický dojel na své špatné návyky a nezdravou životosprávu, možná pomýšlel na Real, ale FC Slavoj Vyšehrad je pravdou. Navíc „skleněný Rosa dostal jeho legendary ten“. Štáfkova sebevzhlíživá guma je dokonalá, tam nasadí individuál, tu zase se snaží utéct dvěma policajtům, jindy jeho přípravu zhatí zásadní pleťová katastrofa, pak se doptává, zda má trenér Jarolím jeho číslo. Pánové Jakub Prachař nebo Ondřej Pavelka nabízejí zjevné herecké potěšení, celkově to má spád, ale po pár dílech se to tak nějak okouká a divák očekává, že bizarní gagy doplní i něco navíc. Nestane se. Po zbytek série tak narážíme na to, že pokud nepůjdeme „hlouběji“ a s dílčími pointami, fungovat už to nebude. „Tenhle frajer píchá všechno, co vrhá stín!“ (29.11.2021)

Nekompromisní, nekorektní, ulítlé, ale přitom pořád strašně zábavné. Štáfek byl vždycky příjemně hrající osobou, Prachař mě zatím také nikde nezklamal. Fotbalu rozumím asi tak jako vietnamec českému jazykolamu, takže nejrůznější reference napříč všemi deseti díly šly mimo mě. Ale i přesto jsem si tenhle netradiční seriál užil. Delší odmlka nám přinesla v druhé polovině sice slabší díly, velkolepé finále (první řady) Vyšehrad opět zase vytáhlo na jeho zasloužených 80%. (01.07.2017)

Strašný nic. Epizoda má pět až deset minut a stejně nějak zvládnou, aby její plytký děj začal otravovat a připadat nesnesitelně natahovaný. Postavy do jedné nesympatický retardi a hajzlové, kterým se může cílové publikum tlemit a povyšovat se nad ně (oblíbený český nešvar dělat všechny postavy hloupější než jsou diváci nad jakkoliv snesitelnou míru, aby se to snáz psalo a nebylo nutný o ničem přemýšlet). Je potřeba ocenit tvůrce, který chápou internet jako místo, kde jde dělat o kus víc než v televizi, ne Vyšehrad, který to pojal tak, že na net se dá vyblít cokoliv i bez základní snahy. 30 % (02.01.2017)