Mušketýr

Filmy o mušketieroch sú výbornou príležitosťou na vznik výpravného, dobrodružného a zábavného filmu, ale tvorcovia MUŠKETIERA si to bohužiaľ neuvedomili a tak vznikol najslabší film o mušketieroch, aký som mal možnosť vidieť. Režisér Hyams sa síce ako tak snaží, ale nedokáže diváka moc zaujať a navyše mu polená pod nohy hádže scenárista. Zmeny oproti Dumasovej klasike by som mu ešte odpustil, ale trápne, niekedy až nechcene smiešne momenty už nie. Justinovi Chambersovi v úlohe D´Artagnana nemožno uprieť snahu a vôľu presadiť sa, ale Atos, Portos a Aramis sú asi tak výrazní ako ihla v kope sena. Jedinými pozitívami sú hlavný hudobný motív Davida Arnolda a choreografia bojových scén, ale na zotretie slabého dojmu z filmu to určite nestačí. (05.11.2004)

Rýchla, zábavná a bezbolestná sprostosť na motívy slávnej predlohy, s ktorou narába tak svojvoľne, až ma to ako jej veľkého znalca a fandu náramne bavilo. Bez troch mušketierov a s lahôdkovým Timom Rothom. je omnoho zábavnejšia ako tá z roku 1993, ktorá ma vždy srala. Nevyrovnaná réžia schopného remeselníka Hyamsa tomu ešte pridáva. Chvíľu super, chvíľu otras, chvíľu priemer ... no, je to kung-fu šermovanie so slávnou a notoricky ohranou predlohou. (30.04.2023)

Dumas se nepáral s historií, Hyams se nepárá s Dumasem. Ze Tří mušketýrů zůstala vlastně jen jména postav, najít v ději víc než velmi volnou inspiraci je téměř nemožné – a mně je tenhle přístup milejší než nějaký další bezpohlavní přepis a’la Stephen Herek. Kromě bojových scén, které se už zasloužené pochvaly dočkaly, stojí za zmínku i kamera – takhle pěkné práce se šerosvitem je až škoda. (21.06.2004)

Tři mušketýři ve stylu Jackieho Chana? Inu Proč ne - pokud se to umí a je to originální. Což bohužel není tento případ! Hyams se pokusil znovu oživit legendu a trochu ji zmodernizovat. Výsledkem je divná historicko-akčně-romantická slátanina, co je tak trochu vším a vlastně ničím. To je první hlavní zádrhel Mušketýra! Tím druhým jsou samotní herci! Obsadit do tohoto typu filmu T. Rotha, J. Chamberse, M. Suvari je asi jako psychologické komorní drama s Van Dammem! Jasným důkazem budiž finální souboj, kde délka jednoho záběru nepřesahuje 3 sekundy a přítomnost dablérů je více než zřejmá... a to mě osobně celkem dost vadí! (14.04.2009)

Kolega Hardy vystihl v jedné větě i můj soud. Odvozovat kvalitu filmu z kvality použitých triků a nesourodého osvojování bojových technik, které snad v některých případech mohou oživit děj, to je opravdu příliš. Ještě horší jsou druhotné fabulace v americkém stylu, které degradují původní Dumasův příběh. Královně k dokonalosti chyběly džíny a kolty pověšené proklatě nízko; Mylady se jaksi nekonala a přestárlý Buckingham zaujal - v době násilné smrti mu bylo málo přes 35 let. V závěrečné scéně filmu by neuškodila Marseillasa, případně jiná velebná píseň mladší doby. Tak dopadá děj a film, jehož tvorba byla inspirována známou čapkovskou pohádkou JAK PEJSEK S KOČIČKOU VAŘILI DORT. (Dílčí klady jako místy povzbudivé dialogy, hbitost mladých herců v bojových scénách mimo to, co už bylo řečeno, kazí i mimořádně nekvalitní český dabink, který víc než přirozenou mluvu asociuuje štěkot pistolí mužů severoamerického Divokého západu; i k tomu - westernové inspiraci - se režisér Hyams dokázal v bonusech přiznat.) (02.04.2013)