Máří Magdaléna

Herecky je to výborné, co taky čekat od Rooney Mara a Joaquina Phoenixe, ovšem zbytek od mdlé režie po meditativní tempo vyprávění je docela divácky náročný „biják“. Respektuju nicméně obě skupiny, kdy jedna bude dobře známým příběhem sledovaným Mariinýma očima uchvácena, druhá si naopak bude hlídat, aby neusnula. Naše hrdinka odchází z římské provincie Judea coby přemýšlivá a „jiná“ dívka, která právě odmítla sňatek s vdovcem, s Ježíšem Nazaretským a jeho družinou do Jeruzaléma, kde jeho život končí a něco zásadního začíná. Právě v druhé polovině snímku je v popředí on, přeci jenom zajímavější a komplikovanější postava, a Máří jej „jen“ doprovází a podporuje. Příběh plyne pomalu, střídají se silné momenty s těmi, které bych mohl postrádat (rozuměj prostříhat). Phoenixův projev je znovu životný a procítěný. Výsledek je komorní, minimalistický, dramatické či emocionální vyvrcholení mi ovšem chybělo, a možná proto jsem někde mezi těmi dvěma skupinami. (15.07.2018)

Celý film působí jako nějaký studentský low cost biják, do kterého náhodou zabloudili dva dobří herci. Ten pocit vytváří jednak téměř nulová práce s prostorem (kombinace zvoleného záběrování a užití nízké hloubky ostrosti u velké části bližších záběrů), s tím související výběr lokací a práce se scénou (vlastně jsme buď někde na stráni, u moře anebo v chatrči a kromě samotných herců tam nic jiného není) a to vše doplněné o levné CGI dokreslovačky. Bohužel nelze opomenout ani střihovou skladbu filmu, která se často pere s takovými základy, jako je osa anebo třeba vhodná volba velikostí záběrů. Vše zmíněné podle mého názoru rozhodně nenaplňuje standard, který tak nějak automaticky od hollywoodských snímků očekávám. Co se týče vyznění filmu, měl jsem pocit, že chápu, jakou emoci/náladu se mi Garth Davis snaží předat, bohužel jsem se nemohl ale zbavit pocitu, že se mu to příliš nedaří. Naopak jsem si říkal, jak zajímavě by podobné téma mohl zpracovat třeba Malick s Lubezkim. V podání Davise však zůstává Máří upachtěným filmem, kterému zoufale chybí šikovné zpracování a výraznější výrazové prostředky. Takhle mi nezbývá, než si z filmu odnést následující poznatky: Máří Magdaléna byla fakt kočka, Ježíš byl ubrečený emař a apoštolové tak trochu banda idiotů. No nekup to. 4/10 (12.04.2018)

Neuvěřitelně čistý film. Ve svém prostém sdělení a skromné síle obrazu. Sice se míjí s mým světonázorem a do budoucna dám vždy raději přednost podvratnému a interpretačně mnohem bohatšímu Scorseseho majstrštyku, ale tohle Davisovo nahlížení na „nejslavnější příběh ze všech“ skrze ženské oči byl velmi osvěžující a nedá se ani říct, že byl silně konzervativní (zdánlivě), protože jak vám také osvětlí závěrečné titulky, s postavou Máří Magdaleny se to mělo v očích církevních pohlavárů po celá staletí tak trochu jinak, eufeministicky řečeno. A Mara a Phoenix tady jedou herecký absolutorium. (04.08.2018)

Biblických příběhů není nikdy dost. Za ta léta vzniklo spoustu adaptací jako Noe, Exodus či Umučení Krista. Právě Ježíš Kristus se dočkává nové podoby a nehraje ho nikdo jiný než Joaquin Phoenix. Tenhle film je ale především o Máře Magdaléně, někdy označovanou jako Ježíšovu manželku. Ne v tomto filmu nehledejte žádný milostný či sexuální vztah mezi Ježíšem a Máří. Čekejte spíše film který si s biblickou předlohou především občas až přehnaně vytírá řiť. I člověk který bibli otevřel jednou v životě si všimne několika změn. Ne, nebudu tady řešit to Petra hraje Chiwetel Ejiofor tedy afroameričan kterým Petr nebyl. A to ne kvůli tomu, že ho Ejiofor hraje dobře ale spíše kvůli tomu, že do nějaké etniky nechci vůbec zasahovat. Za větší změnu spíše beru charakteristiku Jidáše či Poslední večeři která vypadá úplně jinak. Vzpomněl jsem si při tom na Umučení Krista od Mela Gibsona který sice taky není úplně přesný film ale dokáže, že z té nepřesnosti vykecat perfektním vizuál. Tím perfektním vizuálem který Máří Magdaléně chybí. Máří Magdaléna má sice nádhernou kameru, hudbu při které se dá pobrukovat, režii Gartha Davise která je snaživá ale je pořád obyčejná. Jediné co film dělá výjimečným jsou herecké výkony dvou hlavních představitelů Joaquina Phoenixe a Rooney Mary. Ztvárnění Ježíše Joaquinem Phoenixem je jedno z nejlepších ztvárnění Ježíše v dějinách kinematografie a Rooney Mara je v roli perfektní. Ta Rooney Mara která mě ještě před 3 roky totálně štvala v Panovi či Carol. Beru fakt, že ukřižování Krista vzalo v potaz právě zmíněné Umučení Krista ale vzhledem k tomu, že je Máří Magdaléna pořád film o Ježíšovi bych nečekal odbytí ukřižování pouhými 2 minutami. A to samé se vzkříšením které by klidně utáhlo také minimálně na půl hodinu (však se také už chystá celovečerní verze aneb pokračování Umučení Krista). Vlastně mě občas mrzelo, že se film někde zastaví a takovými důležitějšími událostmi se tolik nezaobírá. Je to však pořád nadstandardní produkce která vypadá perfektně a kvůli tomu člověk nemůže ten film nenávidět... ale ani ho nějak zvláště milovat. (01.04.2018)

Wow. To je přesně ten můj styl vyprávění biblických příběhů. Člověk musí vidět za ty malé odlišnosti či nyance dramaturgicky dané, poselství však vystihuje přesně. Všechny postavy zde měly jasnou motivaci, včetně Jidáše, Petra a hlavní postavy Máři Magdalény. To pak dostanete zase úplný jiný pohled na věc, když čtete ty příběhy v Bibli skoro každý den. Co jsem měl možnost vidět filmy o Ježíši Kristu, Joaquin Phoenix zde zahrál Ježíše zatím filmově nejlidštějším způsobem a pro mně nejvíce uvěřitelným. Nevím jak budou reagovat ostatní křesťané, církev, známí a ateisté. Vnímám, že pro některé tento film bude opět trnem v oku. Já mu po obsahové stránce nemám co vytknout (to, že představitelé mluví anglicky, s tím už asi nic nenadělám). V kině po skončení filmu jsem vnímal jasnou myšlenku, že když se člověk osobně setká s Ježíšem, už nikdy nebude stejný. (28.03.2018)