Máří Magdaléna

Velmi nadějný námět, avšak prapodivné zpracování. Chovám k tomuto filmu ambivalentní pocity, pro které se mi jej těžko hodnotí. Na jednu stranu vnímám jeho specifické kvality, oceňuji snahu o netradiční uchopení látky, její pojetí, hypnotickou atmosféru filmu, alternativní (apokryfní) pohled na dějinné události, snahu o vykreslení psychologie postav atd. Na druhou stranu film zavání jakousi strnulostí, křečovitou namydleností, historickou i duchovní nevěrohodností (co tam proboha dělají ti černoši?)... Celkově to prostě vypadá jako dlouhý videoklip k nějakému modernímu lyrickému etno songu. Zdá se mi, že film neví, kudy se má vydat, o co mu vlastně jde, pro koho je určen, jaké má vůbec sdělení...? Na zfilmování takovéto látky si měl režisér počkat a natočit ji třeba až za 20-30 let, kdy snad bude zralejší, usebranější, po filmařské a hlavně i osobnostně-lidské stránce zkušenější. Takto se zařazuje jen do dlouhé řady těch, kteří si na podobné látce spíše jen vylámali zuby. Byť film zasluhuje jistou pozornost, obecně vyvolává spíš rozpačité úšklebky a po pár letech si na něj už nikdo nevzpomene... (21.07.2021)

Konečně film na dané téma, jenž je natočen lidsky a nehoní si body na nějaké přehnané brutalitě nebo naopak nekritické adoraci největšího příběhu všech dob. Herecky skvělé, ale vyprávění by mohlo být o kapičku svižnější a i technicky nebo hudebně to mohlo být nápaditější. Nicméně kvituji odvyprávění příběhu zase z úplně odlišné strany a i tady vlastně opět platí tolikrát potvrzené pravidlo, že za vším hledej ženu. (20.11.2018)

Neuvěřitelně čistý film. Ve svém prostém sdělení a skromné síle obrazu. Sice se míjí s mým světonázorem a do budoucna dám vždy raději přednost podvratnému a interpretačně mnohem bohatšímu Scorseseho majstrštyku, ale tohle Davisovo nahlížení na „nejslavnější příběh ze všech“ skrze ženské oči byl velmi osvěžující a nedá se ani říct, že byl silně konzervativní (zdánlivě), protože jak vám také osvětlí závěrečné titulky, s postavou Máří Magdaleny se to mělo v očích církevních pohlavárů po celá staletí tak trochu jinak, eufeministicky řečeno. A Mara a Phoenix tady jedou herecký absolutorium. (04.08.2018)

Davisův Lion mi vyrazil dech, takže na Mary Magdalene jsem se těšila. Z části očekávání splnila. Mariin život před Ježíšem je moc hezky zpracovaný a asi každá žena se do jejího znechucení z života, co jí nalajnovali ostatní, dokáže vžít. Film začne pokulhávat, jakmile se na scéně objeví Ježíš. Joaquin je výborný a hraje to s opravdovou něžností, ale u jeho proslovů mi padaly víčka. Celkově mi přišlo vtipné, že Ježíš tady působí jako mírně neschopný pseudo vůdce kultu. Naopak Marie je mozkem celé operace, která jako jediná chápe význam Ježíšových slov. Není divu, vždyť je to taky ženská. Rooney Mara je zkrátka skvělá a po celou dobu, jako by z ní vyzařovala pozitivní energie. Na což u ní opravdu nejsem zvyklá. Za zmínku stojí i vyobrazení Jidáše, který se také dočkal pozitivnějšího pohledu. Bylo skutečně hořkosladké sledovat jeden z posledních hudebních počinů Johanna Johannssona. Celkově film splní to, co si uvzal a to je revizionistický a férový přepis jednoho z nejvíce lživých příběhů všech dob. A to je podstatný důvod pro odpuštění trochy té nudy. (23.03.2018)

Čistá, skromná a přesto audiovizuálně dechberoucí podívaná. Nahlédnutí do Ježíšova života z pohledu Máří, navíc údajně s maximální možnou historickou přesností. Od samého počátku maximálně vtahující, emocionální, lidské. Vyřčené myšlenky mě dokázaly oslovit a to i navzdory mému spíše negativnímu postoji k jakémukoli náboženství. Pohled Rooney Mara je tradičně hypnotický, Joaquin Phoenix i přes ne zcela tradiční ježíšovský look jede na doraz a svým charisma by dokázal strhnout nejednoho člověka. Nebudu si hrát na znalce Bible a kvalitu pochopení sdělení si snad ani hodnotit netroufám. Za mě je to především perfektní filmařina, dechberoucí soundtrack a procítěné herecké výkony, díky kterým hodnotím takhle vysoko. (13.04.2020)