Soudcova noc

Když soudci nemohou napařit padouchům trest smrti oficálně, dělají to jako melouch po pracovní době... a Míšovi Douglasovi se to nelíbí, přestože padouchy taky nemá rád... poměrně solidní podívaná na pomezí dramatu a thrilleru... občas napínavá, občas poněškud konzervativní... malý melouch by tomu pomohl... (14.12.2004)

Důkazy získané nezákonným způsobem mi v případě vražd nevadí. A taky mi nevadí, když je místo deseti vrahů omylem popraveno jenom osm vrahů a dva loupežníci. Ale rozhodně bych však nemohl žít v zemi, kde jsou odpadky v popelnici nedotknutelným soukromým majetkem, stejně jako odpadky v naběrači popelářského vozu a policie může začít hledat pistoli v kupě geneticky modifikované kukuřice až ve chvíli, když se smísí s ostatním odpadem uvnitř vozu. Takže za mne je vymahatelnost práva vytvořením neoficiálního týmu soudců naprosto v pořádku a proto jsem doufal, že spravedlnost dokáže zvítězit nad zákonem i zblble idealistickým hrdinou. Nestalo se tak, ale za to fandění to stálo. (10.11.2014)

Zlaté (a po čertech vděčné) téma v obvyklém Hyamsově rutinním zpracování. Hodně (a z pohledu dějovosti nešťastně) je zde tlačeno na neposkvrněnou morálku (zákonné právo má etickou převahu za každých okolností), což s odstupem času působí až naivně. Douglasova postava je tak nevěrohodně rozpolcena a pro své chování nemá dostatečnou argumentační (z pozice scénáře) oporu. V tomto směru je daleko přirozenější (a z mého pohledu i divácky příjemnější) postup u např. PŘÁNÍ SMRTI nebo MAGNUM FORCE, kde se nikdo nepokouší o alibistický konzervatismus za každou cenu. Korektnost až za hrob prostě málo kdy vede k filmově trvalejším hodnotám (měřených byť jen diváckým zájmem). 60% (15.01.2011)

Spravedlnost. Zákon. Emoce. První je slepá, druhý zavírá před první oči a třetí přináší zaslepenost. Oftalmologické problémy vstupující do rozhodování soudce lze vyřešit i tak, že to první vezmete do svých rukou, druhé porušíte a od třetího se oprostíte.. Hyams sice není žádný extra režisér, ale skloubení první poloviny, kdy se hraje na city nebetyčnou nespravedlností a té druhé, kdy červíček pochybností začne se svou pozvolnou hlodavou aktivitou, docela fungovalo. Závěrečných patnáct minut je už jenom klasické akční béčko, nicméně neměl jsem s takhle nastaveným profilem zásadní problém. P.S.: Úplně poslední scéna sympaticky nechala pootevřené dveře k další interpretaci. Třeba takové, že houževnatý černošský detektiv nečekaně vytáhl revolver a jedním výstřelem směrem k spolujezdci ukázal, na čí je výplatní listině.. (06.05.2020)

Já jenom doufám, že takový soudní dvůr doopravdy zasedá a rozhoduje. A doufám také, že zasedá blízko obou komor našeho parlamentu, aby to měl všechno pod kontrolou. Protože po rozhodnutí soudu osvobodit mutujícího Bártu očekávám brzkou nápravu, a to v podobě bezúročné půjčky na moje dodatečné vánoční dárky. (Filmfest Hurghada 2012, 13/67) (29.12.2012)