Soudcova noc

Já jenom doufám, že takový soudní dvůr doopravdy zasedá a rozhoduje. A doufám také, že zasedá blízko obou komor našeho parlamentu, aby to měl všechno pod kontrolou. Protože po rozhodnutí soudu osvobodit mutujícího Bártu očekávám brzkou nápravu, a to v podobě bezúročné půjčky na moje dodatečné vánoční dárky. (Filmfest Hurghada 2012, 13/67) (29.12.2012)

Zlaté (a po čertech vděčné) téma v obvyklém Hyamsově rutinním zpracování. Hodně (a z pohledu dějovosti nešťastně) je zde tlačeno na neposkvrněnou morálku (zákonné právo má etickou převahu za každých okolností), což s odstupem času působí až naivně. Douglasova postava je tak nevěrohodně rozpolcena a pro své chování nemá dostatečnou argumentační (z pozice scénáře) oporu. V tomto směru je daleko přirozenější (a z mého pohledu i divácky příjemnější) postup u např. PŘÁNÍ SMRTI nebo MAGNUM FORCE, kde se nikdo nepokouší o alibistický konzervatismus za každou cenu. Korektnost až za hrob prostě málo kdy vede k filmově trvalejším hodnotám (měřených byť jen diváckým zájmem). 60% (15.01.2011)

Na tomto filmu mě zaujalo hlavně morální dilema soudců, právníků atd. Prosazovat právo (paragrafy, odosobněná fakta) či spravedlnost týkající se konkrétních lidí. Obě misky vah jsou tu podány v pozitivním i negativním světle a každou chvíli se přikláníte k té či oné. A po skončení filmu si stejně nejste jisti, která ze stran je vlastně ta lepší. Opravdu zajímavá problematika, jejíž řešení asi neexistuje. (19.06.2012)

Krimithriller akých sa už moc netočí. Obsahuje síce niekoľko typických 80.kových nedostatkov (dejové zvraty na úkor logiky, happy end s úsmevom na perách...), ale aj množstvo vynikajúcich akčných scén, fungujúce napätie, výborného Douglasa a hlavne jednu z najlepších automobilových naháňačiek nielen osemdesiatych rokov, ktorá ešte dnes dokáže vyrážať dych. (14.10.2012)

Důkazy získané nezákonným způsobem mi v případě vražd nevadí. A taky mi nevadí, když je místo deseti vrahů omylem popraveno jenom osm vrahů a dva loupežníci. Ale rozhodně bych však nemohl žít v zemi, kde jsou odpadky v popelnici nedotknutelným soukromým majetkem, stejně jako odpadky v naběrači popelářského vozu a policie může začít hledat pistoli v kupě geneticky modifikované kukuřice až ve chvíli, když se smísí s ostatním odpadem uvnitř vozu. Takže za mne je vymahatelnost práva vytvořením neoficiálního týmu soudců naprosto v pořádku a proto jsem doufal, že spravedlnost dokáže zvítězit nad zákonem i zblble idealistickým hrdinou. Nestalo se tak, ale za to fandění to stálo. (10.11.2014)