Vládci chaosu

MAYHEM a BURZUM. Dvě legendární norské kapely. Euronymous a Varg. Dvě kontroverzní postavy norského black metalu. Ortodoxní blekouši film neskousnou, protože se jejich vzorové chovali jako pošahaní kreténi. Publikum, které je na metalu odkojeno a zná okolnosti a události norské scény, jenž se v první polovině devadesátých let odehrávaly, bude spokojeno. Diváci, kteří vůbec neví, o čem je řeč a za metal považují AC/DC nebo KISS, budou zřejmě překvapeni a možná i šokováni. Já jsem moc nečekal, o to více jsem byl překvapen. I když je příběh zcestný a ne zcela přesný, film jako celek je natočen bezvadně! Pochmurná atmosféra norského prostředí, hořící kostely, metalová kultura devadesátých let, vraždy a sebevraždy. Tempo vyprávění šlape jako hodinky, k čemuž hodně přispívá dynamický střih a kamera. Tohle je fakt první liga! Obsazení EURONYMOUSE Rory Culkinem (brácha Kevina ze Sám doma) mě nevadilo, na bučka VARGA jsem si musel chvíli zvykat, ale v pohodě, avšak nejvíc mě dostal DEAD, který jako totální magor a psychouš působil dokonale! Jeho sebevražedný akt je fakt kruťácky natočen! Moc dobře je použita i vybraná hudba, a tak si znalci mohou vychutnat skladby od kapel jako třeba SARCOFAGO, SODOM, BATHORY, GROTESQUE, TORMENTOR, CARCASS, HOLY TERROR, nebo samotných MAYHEM. Jako krásný bonus zazní působivý song The Host of Seraphim od DEAD CAN DANCE, zrovna ve scéně, kdy Varg jede udělat to, co jede udělat. Lords of chaos je řemeslně velmi povedený film a pro každou metalovou duši by měl být určitě jistým přínosem. (17.02.2020)

Ako hovoriť o histórií jedného subžánru, ktorá sa už pred vyše dvoma desaťročiami zmenila na mýtus cykliaci sa v sebe samom? Jednou z možností môže byť totálne trafená dekonštrukcia, napájanie známych archívnych momentiek na príbeh a štýl, ktoré skrátka nie je možné brať vážne, ani ak by sme veľmi chceli. Touto cestou nekontrolovateľného podkopávania a sebaironického vrstvenia klišé sa vydáva aj film Jonasa Åkerlunda. Teda... vydáva sa ňou aspoň v expozícii. A čo prichádza po nej? Z dekonštrukcie sa postupne stáva akási pochybná rekonštrukcia miliónkrát prerozprávaných historiek, obohatených o patetický voiceover rozprávača, vcelku obligátnu milostnú linku a neproduktívne žonglovanie s motiváciami postáv. Ono sa najprv zdalo, že problematickosť uchopenia Lords of Chaos je naozaj v och podvratnosti a naozaj bizarnom zmysle pre humor, vyžadujúcom si naozaj veľkorysý nadhľad. Problematockosť uchopeni však spočíva skôr v celkovej neukotnenosti a rozštiepenom charaktere snímky, ktorá vlastne ani nevie, čím by chcela byť. Ponúkajú sa vtípky o tom, že samotní autori filmu sú "králi chaosu", neschopní dať dokopy niečo, čo nebude neucelené, beztvaré a vo výsledku bezobsažné, ale chaotickosť nie je príčinou zlyhania. Tou je skôr rýchle kmitanie okolo notoricky známych stereotypov. Počas prých 20tich minút sa zdalo, že práve nim sa snímka vyhne, alebo ich aspoň interpretuje s patričnou drzosťou a rúhačstvom. Nič z toho sa nedeje. (11.03.2019)

Předem neobeznámen s kulturně-historickými událostmi zobrazenými ve filmu jsem byl vcelku překvapen, jakých šíleností jsou schopni lidé, kteří to tak trochu přehnali s vyhraněnými názory a snahou za každou cenu bořit konvence. V tomto ohledu Lords of Chaos překračuje hranice pouhého životopisného hudebního snímku a nastavuje zrcadlo generaci, která v 90. letech v Norsku stála u zrodu jednoho hudebního žánru, zapalovala středověké kostely, bodala odpůrce do zad a nenáviděla všechno a všechny - zvlášť pozéry. Rory Culkin skvělý. [Sitges 2018] (19.10.2018)

Nebýt angažmá Cohena, mohl bych casting chválit. Jeho tvář mi spolehlivě kazí zážitek už v The OA, tak proč krkovičku nezjizvit a nešoupnout ji i tady. Totiž, na vrahouna poznamenaného dekádami let v izolaci je Vikersen docela sympaťák, proto Cohena chápu jako největší mínus snímku. Vládci chaosu jsou vcelku stravitelná, na kudly vostrá zajímavost s lookem devadesátkové německé produkce. (13.04.2019)

Aj keď sa film sústredí najmä na kontroverziu medzi Vargsom a Euronymousom, ja osobne by som ocenil viac hudby a menej snahy zbytočne zdesiť a šokovať. Ale aj napriek častým zmenám udalostí v prospech filmu som si to užil a pre mňa, fanúšika pravého nórskeho black metalu, sa jednalo o celkom veľký filmový zážitok. (31.05.2020)