Muži v offsidu

Vynikající komedie, jeden z prvních snímků s Hugo Haasem a asi jeho první film, kde doslova exceloval a proslavil se jako herec - komik. Jeho pan Načeradec je neuvěřitelně lidský s typickými cnostmi i nectnostmi malého českého obchodníka první republiky. Snímek je paradoxně zajímavý i jako filmový dokument tehdejší doby. Návštěvy na fotbalových zápasech, které můžeme vidět ve filmu, jsou na dnešní dobu nevídané a současný fotbal může jen tiše závidět. "kdepak udělali soudruzi z našeho fotbalového svazu chybů?" (18.04.2012)

Dnes to byla má premiéra - musím se přiznat, že jsem vše nesledovala pozorně, přesto však mohu hodnotit. Film se povedl, neznám však původní Poláčkovo knižní zpracování. I tak se mi to ale líbilo. Emana Fialu jsem poprvé viděla ve větší roli, a svědčilo mu to. Neodolatelně působil pan Načeradec alias skvělý Hugo Haas, stojící na prahu své hvězdné kariéry. Naivní role Jiřiny Štěpničkové, stabilní výkon Jindřicha Plachty či Theodora Pištěka. U něj mě překvapil fyzický vzhled - v časově srovnatelným "Antonem Špelcem" zde vypadal mnohem starší... (27.07.2008)

Stejnojmenný humoristický román Karla Poláčka je typickým případem čtenářského bestselleru se všemi jeho výsadami, k nimž bezpochyby náleží i takřka nutnost potvrdit vyvolaný zájem filmovou podobou. Že to není trend žhavé současnosti, o tom nás přesvědčuje již více jak osmdesát let Poláčkův úsměvný pohled na židovské obchodníky nejen s konfekcí, milostné pletky, čest rodiny a zejména na čutanou v dobách, která neznala faleš a podvody. Premisou příběhu je náhodné setkání fotbalových fanoušků Richarda Načeradce, příznivce Slavie, a výtržníka Emana Habáska, fanouška Viktorie Žižkov, na zápase jejich týmů. Načeradec v podání Hugo Haase, který zde poprvé ve zvukovém filmu mohl naplno rozvinout svůj osobitý komediální talent, je jakýsi fotbalový donkichot v letech, kterého rodina pokládá za blázna a věčně mu jeho fotbalovou vášeň vytýká. Když pak Slavia rupne 2:4 v Budapešti, kteroužto porážku nezmírní ani skvělý rozhlasový komentátor Josef Laufer, pohroma je na světě. Já bez toho nemám žádnou radost na světě! Příručí Habásko navíc provokativně, jak bylo mezi fanoušky zvykem, připíše na účet 40.20 Kč důmyslně druhou tečku nad tu první a Načeradec jej za tento posměšný vtípek na hodinu vyhodí. Je to rovněž zajímavá figurka, ten pan Habásko (ostatně všechny poláčkovské figurky jsou něčím zajímavé). Žije v jednom bytě a v jedné posteli s otcem, kterého vytrvale uhání vdova Ouholičková, při milostné komunikaci užívá fotbalového diskurzu, a když pak jde s novomanželkou na fotbal, vezme na ramena malého muže, který doposud neviděl ani minutu žádného utkání. Film je výtečně obsazen, svou první velkou roli zde například sehrála tehdy devatenáctiletá Jiřina Štěpničková. Pro současného diváka má snímek, kromě jiného, i výraznou historickou hodnotu pohledem na dnes už neexistující panorama Letné s původním, ještě dřevěným stadionem. Se mnou byste paní nic neužila. – Nejde o užívání. Jde o tu tesknotu. Vy jste samotnej, já jsem samotná. Spolčíme se a počneme novej život. Každej mi říká, že by z nás byl pěknej párek. Já jsem taková mírná a vy jste člověk pomalej. Já bysem vám posloužila a vy byste se mě zastal. Na samotnou ženskou si každej dovolí! (04.10.2008)

Ještě před deseti lety jsem se chodil pravidelně dívat na fotbalová utkání místního klubu. Vždy jsem si kupoval lístek "na stání". Né že by hráli nějak super, ale vedle kopané jsem zároveň i vnímal ty nádherné emoce sálající z některých lidí, kteří dokázali být hodně přísní, ale také i spravedliví. Vzpomínám na okamžik, kdy bylo pochvalně tleskáno i za vyloučení domácího hráče, který si to evidentně zasloužil. Bohužel některé dnešní předpisy /např. o stadionech, kde jsou vyžadována pouze místa k sezení/ a silný mediální tlak již toto téměř neumožňuje. Právě krásu těchto pocitů ve mně probouzel tento film, a já jsem prožíval fottbalová utkání a vše okolo nich s panem Načeradcem i Emanem. (21.09.2009)

Mírné zklamání.  Plachta, Pištěk, Fiala a především Haas byli přitom prakticky zárukou podařené taškařice,   ale Innemann holt není Frič, a tak i když byla k dispozici skvělá předloha páně Poláčka, veselohra  nápaditostí a vtipem tolik nehýří a spousta scének vyšumí do ztracena místo jejich vyšperkování či doplnění pro potřeby filmové komedie. Třeba hned prakticky úvodní scénka na policejní stanici mohla nabrat fraškovitě třeskutých rozměrů i na fotbale bylo spousta příležitostí se více odvázat.  Pan Habásko  Jindřicha Plachty mě pak bavil i o malinko víc než Haasův slavný Načeradec a originální figurou pak byla i paní Načeradcová v podání Jožky Vanerové.  Některé hlášky pak rozhodně podařené, ale celkový dojem prostě slabší. (09.12.2022)