(Ne)obyčejný kluk

Ak nemáte radi komixové filmy a chcete vo februári vidieť aspoň jeden film, tak si urobte radosť, nechoďte na "Fifty Shades Freed", a miesto toho si choďte pozrieť "Wonder". Film, ktorý ma skutočne zahrial pri srdci, mal v sebe veľmi peknú myšlienku a okrem toho nie je tu jediná postava, ktorá by pre mňa nebola pochopiteľná. Nie sú tu žiadne otravné stereotypy, nemáme tu žiadne typické ľahké scenáristické klišé, ktoré sme videli miliónkrát a miesto toho sa sústredíme na všetkých, ktorí v príbehu vystupujú. Lebo všetky postavy vo filme sú dôležité. Všetci majú dôležitú rolu, nikto nerobí rozhodnutia bez toho, aby sme ich skôr či neskôr nepochopili a najmä nič nie je také, ako sa na prvý pohľad môže zdať. Koniec koncov, ľudia robia chyby, robia rozhodnutia, no súčasne musia prijať aj dôsledky týchto činov. Decká v tomto filme sú skvelé. A nielen Jacob Tremblay. Všetci podávajú skvelé výkony, film má úžasnú, hrejivú atmosféru a rieši problémy, s ktorými sa stretávame v bežnom živote. Najmä si treba uvedomiť jednu vec. Ako dospelí mnohé veci zvykneme zabúdať. No keď ich potom vidíme naživo, tak sa nám veľmi dobre pripomenú. A problémy, s ktorými bojujú vo svojom živote deti a tínedžeri sú rovnako dôležité pre nich, ako sú dospelácke problémy dôležité pre nás. Len občas to nevidíme, alebo nechceme vidieť. Byť rodičom je ťažká vec. A tento film to skvele ukazuje. Neviem osobne, čo by som filmu vytkol. Podľa mňa je vynikajúco napísaný, úžasne zahraný, vynikajúco graduje a je podaný spôsobom, ktorý ho robí oveľa komplexnejším a funkčnejším, než mnoho iných filmov, ktoré sa chce tváriť, aké sú skutočné a silné. Tento film sa netvári. Tento film taký je. A odporúčam ho vidieť všetkými desiatimi. Ako som povedal, ak chcete ísť vo februári 2018 vidieť jeden film, tak si pozrite tento. Môj osobný favorit. Hodnotenie: A+ (11.02.2018)

Perks Of Being Wallflower byla a je neskutečná pecka,která je nejsilnější ve své obyčejnosti,uvěřitelnosti a přirozenosti.Teď po pěti letech se Chobsky vrací a přináší prakticky to samé a opět boduje na plné čáře...Wonder je hodně silný film,který dokáže dojmout (a ne jednou),ale opět jeho největší síla je v tom,že po emoční stránce netlačí na pilu a nepomáhá si obyvklými berličkami.Dalo by se říct,že i tady se objevuje spousta klišé,ale Wonder s nimi pracuje tak,že se divák rád nechá převálcovat.Navíc podobně jako POBW je v jádru obyčejným,přirozenným a uvěřitelným filmem s velmi dobrými herci.Osobně se mi hodně líbilo,podobně jako spoustě dalším,že se film netočí pouze kolem Auggieho,což by byla ta nejjednodušší cesta,ale ukazuje i pohledy jiných postav,čímž je divákovi nejen přibližuje,ale i ukazuje,že ne všechno je vždy černobílé a dávat pouze na jeden pohled není v pořádku.Jak jsem v tomhle případě nečekal nic a ani jsem si dopředu nic moc nezjišťoval,přiznávám,že mě Wonder dostalo...úplně a totálně...90% (04.02.2018)

“PROČ JSEM TAK OŠKLIVÝ…“ /// Tak určitě je to dojemný. A nemůže za to jen ten kluk, kterej se narodil proto, aby vyčníval. Určitě je to poučný. A můžou za to všichni, kteří se pohybujou kolem Augusta. Vono to totiž není vo tom, vyhodit takovýhle dítě na mráz s vostatníma parchantka a říct – vrať se večer. Tohle je vo vobětavosti. Vlastní. Taky (a to hodně!) je to vo dětech. O jejich pocitech, vo tom, proč se někdy chovaj tak jak se chovaj a je to hodně zajímavý a fajn vyprávění. A hodně dojemný. Takovej skrytej útok na city. Není prvoplánovanej (ale je… já kurva vím!), protože vychází ze života. Různejch životů! Taky je to strašně moc o přátelství. Ale hlavně – jestli jsem to neříkal – je to dojemný! (KUREVSKY!) Tenhle film vznikl proto, aby si toho všeho svět všimnul. Šíří totiž převážně štěstí. A to je doufám nakažlivý. Jestli jo, tak budete bulet jak jelimani! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2012 napsal R.J. Palacio, neznám. 2.) Všichni mi říkaj, že na prej vzhledu nezáleží (to je jak s tou velikostí…). 3.) Zjistím, že skuteční kamarádi se nehledaj snadno (ale že fakt existujou). 4.) Thx za titule „JustMeeKatie“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (16.02.2018)

SPOILERY Chbosky po své debutové nudě už konečně ve svojí druhé nudě začal žít trochu v realitě, ale pořád je jeho film z nějakého fantasy sluníčkového světa, kde sice lidi mezi sebou nějaké problémy mají, ale ve skutečnosti jsou všichni, všichni do jednoho, strašně hodní. Smrdí to už od jeho rodiny, která je tak strašně tolerantní, hodná, dokonalá a bezkonfliktní, jako by vypadla z obrázků Vesmírných lidí nebo Strážné věže. Ve škole nám kluk sice prožije nějakou tu šikanu, ale vždycky si - poměrně rychle - najde nějaké pravé kamarády. Děj je vlastně jenom slepenec klišé ze všemožných rodinných a teen filmů - "outsider" nebo chcete-li jiné dítě (navíc s deformovaným obličejem), teen sestra přišla o nejlepší kámošku, teen ségra se zamiluje (do černocha, abychom byli i správně multikulturní), teen ségra se snaží uspět v dramaťáku, kámoška teen ségry se s ní snaží usmířit, outsider je ve škole šikanovaný, strašně dojemná smrt psa (nebo babičky/dědečka - což je snad to nejotravnější klišé), outsider má velké sny, které se mu prolínají do reality... Jediné, co jsem snad nikde ještě neviděl, byla omluva kamarádovi skrze Minecraft. Každopádně, mě nejde o to, aby to bylo strašně originální, mě jde o to, aby se to pokusilo nějak vyčnívat. A tohle nevyčnívá ničím. I když to na divákovi neustále útočí snad každou scénou (a hodně nenáročné a citlivé duše asi celý film probrečeli, pročtu si pak komentáře), ale útočí tak často, že je to až vlezlé a mě jako diváka to hodně štvalo. Proto ve mě ten film nezanechal - kromě kýče, samozřejmě - naprosto žádné emoce, Auggie mi k srdci nepřirostl a žádná jiná postava taky ne, protože se většina z nich chovala jak z jiné dimenze. Tenhle vlezlý a až přehnaně pozitivní film na mě prostě zapůsobit nedokáže. A kdyby do mě náhodou chtěl někdo, kdo tomu dal vysoké hodnocení, rýt, že jsem hovado bez emocí a citů, tak vám musím sdělit, že i mě dokáží některé film emočně zasáhnout, dojmout a v hodně výjimečných případech i rozbrečet (viz Paříž, Texas). Jenže to musí mít sympatické postavy, zajímavý děj a hlavně, hlavně jim nesmí chybět realističnost. Ta ale (Ne)obyčejnému klukovi hodně chybí a tak z ní zůstává jen kýč pro hodně nenáročné citlivky. Musím ale Chboského za něco pochválit, na rozdíl od jeho debutu to nebyla taková útrpná nuda a bylo to i lépe natočené, jenže tady bohužel všechna chvála ode mě končí. A já našel dalšího režiséra, který mi přijde strašně přeceňovaný. Ale dojmout diváka kýčem je přece tak lehké a laciné, že? Btw, ten konec je úplně stejný, jako ten v The Aŕt of Getting By, akorát tam měl nějakou sílu, tady je z něj jen kýč. Vlastně to slovo celý film vystihuje nejvíc - kýč. 2* (19.05.2020)

Příjemně plynoucí snímek o tom, že nikdo z nás by neměl soudit knihu podle obalu, a že každý z nás si alespoň jednou v životě zaslouží potlesk ve stoje. Wonder staví na jednoduché kostře příběhu, díky níž víte hned na začátku, jak to celé dopadne. To by zase tak tolik nevadilo, jelikož snímek nabídne perfektní herecké výkony a velký pozitivní náboj. Bohužel, ke konci se film zvrtne v šíleně přeslazený "cringe fest", z něhož Vás rozbolí hlava. Tento styl zavděčit se úplně všem mi zde vážně nesedl, přičemž velmi pokazil výsledné hodnocení. Škoda. „Auggie can't change how he looks. Maybe we should change how we see.“ (09.02.2018)