C'est arrivé près de chez vous

Vskutku zábavný film, kde se divák s chutí zasměje (vypuštěný lom s mrtvolami...hej, Dextere, nepřipomíná ti to něco?) a užije si i trocha té černé krve. To bylo ještě v době, kdy ruční kameru svírala pevná ruka kameramana, takže se obraz neházel jak na kolotoči. Vraždy jsou vcelku realisticky podané (na babce se slabým srdcem ušetřil kulku, filuta jeden), zato sex, respektive znásilnění, je velmi decentní. Zde se tvůrci nepouštěli na tenký led a zcela se vystříhali pornografických záběrů (dnes by se asi tolik krotit nemuseli). Osobně bych ale film zkrátil, jelikož je místy značně užvaněný a ztrácí tempo. Jako se stal kult z vražedné sprchy (Psycho), tak se stal asi i z padlé kamery (Cannibal Holocaust, Záhada Blair Witch, Monstrum a ZDE). Pobavili zazdění muslimové, černoch, kterého v černobílém filmu sejmul běloch, i rázné ukončení nevhodného smíchu při oslavě. V době internetu ale tenhle snímek stěží někoho vyděsí... (22.04.2014)

Problémem tohohle snímku je nesoulad mezi autentičností dokumentárního filmu a nerealističností zápletky (jsou opravdu belgičtí policajti takoví diletanti?) a chováním postav. Ačkoliv je film ve svých všednodenních momentech zábavný (scéna v nemocnici, odmítnuté pozvání na mušle) a nepostrádá ani černý humor, je trochu těžší užívat si tenhle rozporuplný koncept fiktivního dokumentu po celou dobu stopáže. Každý druhý autentický okamžik je totiž vykoupen pocitem toho, že v podstatě jenom sledujeme divadýlko. Ten film obsahuje příliš momentů postrádajících realistickou motivaci účinkujících. To nám sice umožňuje se občas zasmát předváděnému násilí, ale nikoliv úplně od plných plic, protože černohumorné okamžiky přece jen nepostrádají punc dokumentárního vzezření. A celý tenhle zřetelný nesoulad nakonec způsobuje to, že dokumentovaný příběh sledujeme z přílišného nadhledu a se zjevnou lhostejností nad tím, jak to vlastně dopadne. (08.02.2015)

Minimálne za nápad, palec hore. Hraný found footage, patrí k žánrom filmového priemyslu, ktoré radím k mojim najmenej obľúbeným. Jednoducho ma nebaví sa hodinu a pól pozerať na roztrasenú kameru a vychutnať si jeden či dva podarené zábery, niekedy aj menej. S tých lepších ma napadá akurát tak klasika Záhada Blairwitch, kratučká snímka Perfect child of Satan od Neslávne známeho Lucifera Valentina, nacistická Russia 88, V/H/S 2 a nesmiem zabudnúť ani na legendárny Cannibal Holocaust . Tieto vecičky sa podarili inak bieda. Bieločierny film sleduje zábery filmového štábu, ktorý dokumentuje každý krok jedného masového vraha. Ich vzťah je dosť kamarátsky, takže psychopatovi nerobí problém zabíjať ľudí pred kamerami a robí to, čo vo svojom bežnom voľnom čase. Dokonca má aj niekedy chvíľky, kedy štábu a pred kamerou vysvetľuje ako sa má jednoducho zlomiť väz, ako si najlepšie vybrať dom, ktorý chcete zmasakrovať a tak. Všetko prebieha v relatívnom pokoji, zabije sa nejaký poštár, nejaká babička a tak. Je s toho celkom čierniočierny humor až sa isté veci vymknú kontrole. Niektoré obete sa bránia "nečakane" agresívne a tak si to niektorý z členov štábu nedobrovoľne "odnesú!, čo samozrejme zredukuje ich počet. Ono to celé znie zaujímavo ale v celku ma to dosť nudilo, že som si to nedokázal pozrieť naraz bez prestávky. Vizuál mi prišiel ako by sa jednalo o nejaký nezávislý experimentálny film. Je Francúzky, takže sa tomu vôbec nečudujem. Ono vo found footage ide hlavne o to aby mal s toho divák pocit, že sleduje skutočné zábery, ktoré nefingujú tvorcovia. A tu sa dejú také nelogické veci, že ma nezaujímalo čo sa ďalej bude diať z hlavnými postavami. Mohli to spraviť tak, že keď už začal vrah zachádzať priďaleko, mali prestať natáčať (ale iba jeho kamera by stále bežala), vziať nohy na plecia a rovno na políciu, a vrah by išiel za nimi nech mu dajú kotúče s filmom a nakoniec by s toho bol strašný masaker, napríklad. Ale takto? Napríklad, pri konci ujde z väzenia a štáb ho opäť sleduje. Dostanú sa do nejakého centra v meste a on tam vykrikuje na všetky strany a nikto si ho nevšimne,, mi príde tak troška over the top. Originálni film na zamyslenie hodný, hoci postráda hocijakú, metafyzickú myšlienku alebo filozofiu. (22.08.2015)

Hodně jsem se na tenhle film těšil, ten hype okolo toho byl natolik velký že jsem čekal hodně parádní film. Nakonec ale cítím lehké zklamání. Ale nejdříve pozitiva, na rok vzniku je to hodně syrový film u kterýho několikrát zamrazí, navíc se film nepárá zabít každého ani děti. Poelvoorde v hlavní roli je naprosto dokonalej, zkřížení dobře vypadajícího chlapa který se dokáže změnit v monstrum mu sedla dokonale, a i černobílá barva se k filmu dokonale hodí. Pak bohužel jsou ty horší věci jako třeba to že mi některé scény přišly takové zdlouhavé a scény v těch rozpadlých domech celkově o ničem. Něktré postavy jsou taky celkem dost nezajímavé. A konec mi přišel takový dost zbytečný. Ale i tak se jedné o slušný film na který budu dlouho vzpomínat. (26.08.2014)

Ojedinělý a chytrý film o masovém vrahovi, o kterém se snaží skupina filmařů natočit dokument. Vír násilí ale strhne i je samotné, což pro ně nemusí znamenat zrovna happyend. Dokumentární kamera dělá film velmi realistickým, což místy dokáže nahnat strach. Benoit má zajímavý smysl pro humor a jeho odkazy na francouzské filmy jsou povedené. Ve finále jsem se moc dobře bavil. (13.07.2011)